• Úvod
  • UAC - Filozofická fakulta JU

20 let výuky oboru Archivnictví na Jihočeské univerzitě

Galerie:
  • images/FF/fakulta/Aktuality/uac/vyroci-20-let/dsc_0121.jpg, Foto: Jiří Cukr
  • images/FF/fakulta/Aktuality/uac/vyroci-20-let/dsc_0144.jpg, Foto: Jiří Cukr
  • images/FF/fakulta/Aktuality/uac/vyroci-20-let/dsc_0148.jpg, Foto: Jiří Cukr
  • images/FF/fakulta/Aktuality/uac/vyroci-20-let/dsc_0162.jpg, Foto: Jiří Cukr
  • images/FF/fakulta/Aktuality/uac/vyroci-20-let/dsc_0174.jpg, Foto: Jiří Cukr

Dne 22. září 2023 oslavil Ústav archivnictví a pomocných věd historických Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích již 20 let od zahájení výuky oboru Archivnictví. Speciální vzdělání v tomto oboru má tradici v porevoluční Francii, kde byla po zpřístupnění archivů založena v roce 1821 École des chartes, poté následovaly další specializované instituce (např. ve Vídni, Vatikánu), včetně Státní archivní školy v Praze, existující od roku 1919. Po roce 1948 začalo být archivní vzdělání realizováno v Československu na univerzitách v Praze, Brně a Bratislavě, a po roce 1990 začala výuka probíhat postupně i na dalších univerzitách. Jednou z nich se stala i Jihočeská univerzita – pramenné bohatství jihočeských archivů a tradice archivnictví v tomto regionu jako by předurčovala k tomu, aby byl tento obor realizován i zde. Vzhledem k zavedení tzv. boloňského systému začalo být po roce 2000 připravováno nejprve tříleté bakalářské studium, načež se podařilo získat potřebnou akreditaci, a tak mohla být od akademického roku 2003/2004 zahájena výuka (tehdy ještě v rámci Historického ústavu JU, který stál na úrovni fakult). V roce 2006 vznikl samostatný Ústav archivnictví a pomocných věd historických a postupně byla získána rovněž akreditace navazujícího magisterského a doktorského studia, takže nyní ústav nabízí možnost absolvovat všechny stupně studia. V roce 2018 pak ústav získal reakreditaci všech stupňů studia na dalších deset let.

Výročí ústav oslavil bohatým programem, který zahrnoval především setkání absolventů a zahájení výstavy. Další součástí oslav byla kromě výstavy knih pracovníků ústavů také prezentace nových knih doktorandů. Dlouholetý externí přednášející ústavu Mgr. Tomáš Sterneck, Ph.D. (vědecký pracovník Historického ústavu AV ČR a současně autor historických detektivek) krátce pohovořil na téma „Archivní bádání a detektivka“ a studentky navazujícího magisterského studia připravily zajímavou „únikovou hru“.

Výstava „20 let výuky oboru Archivnictví na JU“ je do 13. října instalována ve vestibulu Filozofické fakulty JU a představuje jak samotné studium a jeho historii, tak odborné zaměření ústavu. Na jednotlivých panelech jsou rekapitulovány nejrůznější aktivity Ústavu archivnictví a PVH – publikace či granty, externí přednášky domácích i zahraničních odborníků a přednášky „Býti archivářem“ či uspořádané konference a workshopy, stejně jako mezinárodní spolupráce včetně členství v prestižní organizaci ICARUS, ale i exkurze pro studenty. Výstava rovněž představuje přednášející i absolventy a jejich uplatnění, připomíná účast a úspěchy studentů na různých soutěžích a činnost studentské sekce České archivní společnosti.

Celostátní studentská vědecká konference Historie 2020

Celostátní studentská vědecká konference Historie 2020

Celostátní studentská vědecká konference Historie 2020

I v letošním roce proběhl – byť netradičním způsobem a v pozdějším termínu – další ročník Celostátní studentské vědecké konference – Historie 2020,

jehož pořadatelem tentokrát byly

Katedra pomocných věd historických a archivního studia a Ústav českých dějin FF UK.

Ústav archivnictví a pomocných věd historických FF JU zastupoval

student II. ročníku navazujícího magisterského studia Archivnictví

 

Bc. David Hajs

s prací Pamětní knihy fary Římov z let 1786–1920,

který v konkurenci 24 prací studentů z 15 kateder a ústavů z celé ČR

skončil na výborném 11. místě.

 

Blahopřejeme a děkujeme za přípravu práce a reprezentaci ústavu

CELOSTÁTNÍ STUDENTSKÁ VĚDECKÁ KONFERENCE HISTORIE 2023

Ve dnech 20. a 21. dubna 2023 proběhl další ročník

Celostátní studentské vědecké konference – Historie 2023,

jehož pořadatelem byla Katedra historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity.

 

Ústav archivnictví a pomocných věd historických FF JU zastupovaly

studentky I. ročníku navazujícího magisterského studia Archivnictví

 

Bc. Natálie Chejnovská(s prací Totální nasazení ve světle korespondence

Václava Jakla z let 1944–1945),

a

Bc. Karolína Tůmová (s prací Sirotčí registra z roku 1694).

 

Obě si vedly v mimořádné konkurenci 28 prací studentů z 16 kateder a ústavů z celé ČR velmi úspěšně, a i když se umístily skutečně těsně za pracemi, které skončily na 10. až 14. místě a byly vybrány do konferenčního sborníku,

jejich studie byly hodnoceny pozitivně a budou publikovány na jiných místech.

 

Blahopřejeme a děkujeme za přípravu prací a reprezentaci ústavu!

 

Doc. PhDr. Marie Ryantová, CSc., byla jmenována profesorkou

Galerie:
  • images/FF/fakulta/Aktuality/dekanat/profesura_ryantova/karolinum-21_6_-2023.jpg,
  • images/FF/fakulta/Aktuality/dekanat/profesura_ryantova/karolinum-21_6_-2023-2.jpg,
  • images/FF/fakulta/Aktuality/dekanat/profesura_ryantova/karolinum-21_6_-2023-3.jpg,
  • images/FF/fakulta/Aktuality/dekanat/profesura_ryantova/karolinum-prezident-a-rektorka.jpg,

Dne 21. 6. 2023 byly v Karolinu předány jmenovací dekrety novým profesorkám a profesorům. Na návrhy vědeckých a uměleckých rad vysokých škol je jmenoval prezident republiky Petr Pavel.

Ředitelka Ústavu archivnictví a PVH Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích prof. PhDr. Marie Ryantová, CSc.byla jmenována na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy, a to pro obor Pomocné vědy historické.


Medailonek:

Prof. PhDr. Marie Ryantová, CSc., je význačnou a obecně uznávanou vědeckou osobností v oboru archivnictví, pomocných věd historických a historie. Na Jihočeské univerzitě začala působit externě od roku 1999, ještě jako externí přednášející se v roce 2003 podílela na přípravě akreditace bakalářského studijního oboru Archivnictví a poté již jako ředitelka Ústavu archivnictví a pomocných věd historických (od roku 2006) připravila postupně akreditaci magisterského (2006) a doktorského (2012) studia a stala se garantkou všech tří stupňů studia, následně připravila i jejich reakreditaci. V roce 2018 připravila akreditaci nových studijních programů (které jsou schváleny do roku 2028) a nyní je garantkou magisterského a doktorského studia.

V roce 2005 se habilitovala na Historickém ústavu Jihočeské univerzity, v průběhu své pedagogické činnosti byla dosud školitelkou 44 bakalářských, 39 magisterských a 5 doktorských a konzultantkou 2 rigorózních úspěšně obhájených kvalifikačních prací, působí jako oponentka doktorských, habilitačních i dalších prací v rámci ČR.

Ve své vědecké práci se zaměřuje na dějiny raného novověku (především kulturní a církevní, ale i hospodářské), pomocné vědy historické, ego-dokumenty a edice historických pramenů. Její publikační činnost zahrnuje řadu monografií, kapitoly v kolektivních monografiích či podíly na nich, včetně publikací zahraničních. Věnuje se rovněž popularizační činnosti (vystoupení v Českém rozhlasu a České televizi, přednášky pro veřejnost).

Prof. Ryantová absolvovala řadu stipendijních a badatelských pobytů v zahraničí (zejména v SRN a Rakousku, ale i Velké Británii, Itálii, Švédsku, Lotyšsku a Švýcarsku), od roku 2014 zastupuje Českou republiku v International Institute for Archival Science v Terstu a Mariboru a od jara 2023 je členkou executive board mezinárodní organizace ICARUS (International Centre for Archival Research).

Působí rovněž v různých redakčních a oborových radách, odborných grémiích, v letech 1996–2021 byla členkou výboru České archivní společnosti a v letech 2008–2014 její předsedkyní, od roku 1999 je členkou výboru Sdružení historiků České republiky a od podzimu 2022 opětně (jako již předtím v letech 2009–2015) místopředsedkyní SH ČR, od roku 2011 je rovněž členkou Českého národního komitétu historiků.

Činnost M. Ryantové byla v roce 2014 oceněna udělením medaile ministra vnitra ČR Za zásluhy o české archivnictví. V roce 2017 získala výroční cenu Nakladatelství Vyšehrad (za knihu Polyxena z Lobkovic. Obdivovaná i nenáviděná první dáma království,2016) a v roce 2018 Cenu rektora JU (za knihu Konvertita a exulant Jiří Holík. Příspěvek k dějinám exilu a problematice konverze v raném novověku,2016).


FOTO: MŠMT

Kniha "Obraz československých dějin ve sbírkách, fondech a prezentaci paměťových institucí" je výstupem projektu Museum Uploaded

Galerie:
  • images/FF/fakulta/ustavy/archivnictvi/aktualne/da259232-3f02-4cf6-8d71-17a128767af5.jpeg,
  • images/FF/fakulta/ustavy/archivnictvi/aktualne/3c0158e2-b711-47e9-a8e4-03d992c48640.jpeg,

Kniha "Obraz československých dějin ve sbírkách, fondech a prezentaci paměťových institucí" je výstupem projektu Museum Uploaded

Nově vydaná kniha „Obraz československých dějin ve sbírkách, fondech a prezentaci paměťových institucí“ připomíná význam těchto institucí (archivů, muzeí, knihoven, objekty památkové péče) a jejich možnosti ovlivnit historické vědomí, a to zejména prostřednictvím krátkodobých výstav nebo trvalých expozic, ale i dalších akcí.

O tom, že paměťové instituce zaujímají v rámci společnosti významné místo, snad není pochyb – ať už budeme mít na mysli archivy, muzea nebo knihovny jakožto základní a tradiční typy tohoto druhu, které se objevují na určitém stupni vývoje každé společnosti, zvláštní postavení kromě toho zaujímá také památková péče a její objekty. Konkrétní funkce a přínos jednotlivých institucí je ovšem dán jejich specifiky. Ta se výrazně projevují i v působení navenek a možnosti ovlivnit historické vědomí – zatímco muzeím a jejich expozicím v tomto směru přísluší nemalý význam a své místo mají z tohoto hlediska rovněž památkové objekty, archivy se primárně zaměřují na uchovávání zejména písemných dokladů minulosti, které nezřídka zůstávají skryté, a jejich působení je tudíž spíše nepřímé. Nicméně stejně tak jako muzea uchovávají ve svých sbírkách cenné materiály, a to nejen hmotné či nepísemné povahy, a plní tudíž roli nejen osvětovou a popularizační, ale i dokumentační, rovněž archivy představují své bohatství ať již prostřednictvím zápůjček na výstavy pořádané jinými institucemi, nebo pořádáním výstav vlastních. Všechny paměťové instituce pak jak ve svých sbírkách či fondech, tak v cílených prezentacích nějakým způsobem podávají obraz minulého dění – v našich podmínkách tedy českých či československých dějin, přičemž toto dění naopak zpětně ovlivňovalo i způsob dané prezentace.

Nově vydaná kniha „Obraz československých dějin ve sbírkách, fondech a prezentaci paměťových institucí“ připomíná význam těchto institucí (archivů, muzeí, knihoven, objekty památkové péče) a jejich možnosti ovlivnit historické vědomí, a to zejména prostřednictvím krátkodobých výstav nebo trvalých expozic, ale i dalších akcí. Příspěvek Zdeňka Dudy je věnovaný československým dějinám v dokumentaci a prezentaci jihočeských muzeí v sedmdesátých letech 20. století, tedy v době normalizace. Proměny interpretace dějin i jejich prezentace v muzejní expozici přibližuje Petr Chlebec na příkladu menšího městského muzea v jihočeské Blatné. O archivních expozicích v Českém Krumlově a výstavách ve Státním okresním archivu v Českých Budějovicích pojednávají příspěvky Michala Morawetze a Vlastimila Koldy. Možnosti archivů z hlediska prezentace obrazu dějin, ale i edukace především mladých návštěvníků, a to prostřednictvím akcí pořádaných při příležitosti Mezinárodního dne archivů, představuje na příkladu i jihočeských archivů a především Státního okresního archivu ve Strakonicích Libor Staněk. Vytváření obrazu dějin, resp. jeho uchovávání, v objektech spadajících do oblasti památkové péče, a to v rámci soukromé sféry konkrétně pro rod Dalbergů na zámku v Dačicích ve dvacátých a třicátých letech 20. století, ukazuje příspěvek Dany Marešové a Petera Demetera. Na bohatou a mnohostrannou oblast osobních archivních fondů poukazuje příspěvek Marka Krejčího.

Kodikologická exkurze do Prahy (16. března 2023)

Ve čtvrtek 16. března 2023 se konala již tradiční kodikologická exkurze do Prahy, určená studentům I. ročníku bakalářského studia. Jejím cílem byla nejprve návštěva největší a nejvýznamnější soukromé knihovny v ČR – Knihovny Královské kanonie premonstrátů na Strahově, kde nás provedl a poskytl odborný výklad správce sbírky rukopisů Mgr. Jan Pařez, Ph.D., obdivovat bylo možno zejména Teologický a Filosofický sál.

Odpolední program tvořila návštěva Národní knihovny ČR v Klementinu, především prohlídka Barokního knihovního sálu, tvořícího součást původní jezuitské knihovny. Výklad nám poskytla zástupkyně vedoucího Oddělení rukopisů a starých tisků Mgr. Tereza Paličková, která nás nechala nahlédnout i do dalších historických prostor (Matematický sál) a poté představila panelovou výstavu „Krása šlechtických exlibris a supralibros“, na níž se podílela jako spoluautorka.

Završením exkurze byla návštěva výstavy „Ošklivé rukopisy Kříže z Telče (1434–1504)“, přibližující bohatou a mnohostrannou činnost významného písaře a kopisty spjatého i s jihočeským prostředím (velkou část života prožil v třeboňském klášteře, kde nakonec i zemřel). Díky písařské činnosti Kříže z Telče se zachovala značná část středověkých prací různého druhu (počínaje biblemi přes Husovy spisy či milostnou poezii po medicínská nebo astronomická pojednání, právní předpisy či různé hospodářské a jiné rady), jeho texty poskytují jedinečné svědectví o středověkém myšlení a kultuře, a to přesto, že příslušné rukopisy nepatří ani mezi nejkrásnější, ani nejčitelnější.

Doplňující program exkurze představovala procházka napříč všemi původními pražskými městy (Nové Město, Staré Město, Hradčany, Malá Strana) s možností setkat se cestou s nejvýznamnějšími památkami (Václavské náměstí, kostel Panny Marie Sněžné, Můstek, Ovocný trh se Stavovským divadlem a Karolinem, Staroměstské náměstí s Týnským kostelem, Staroměstskou radnicí a dalšími památkami, Rudolfinum, Staré zámecké schody, Pražský hrad, Hradčanské náměstí a hradčanské paláce, Pohořelec, Úvoz, Nerudova ulice, Sněmovní ulice, kostel sv. Tomáše, Malostranské náměstí a kostel sv. Mikuláše, Karlův most).

Konzultační hodiny v LS AR 2023/24

prof. PhDr. Marie Ryantová, CSc.

Úterý                14.00 - 15.00 hodin

a dle dohody na emailu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.       

        


doc. PhDr. Miroslav Novotný, CSc.

Středa               14.00 - 15.00 hodin            

a dle dohody na emailu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 


doc. Mgr. Lenka Martínková, Ph.D.

Úterý                14.30 - 16.30 hodin

a dle dohody na emailu:Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Konzultační hodiny ve zkouškovém období

doc. PhDr. Marie Ryantová, CSc

23. 5. 2022  14.00 – 15.00 hodin

25. 5. 2022  14.00 – 15.00 hodin

 8. 6. 2022   15.00 – 16.00 hodin

21. 6. 2022  14.00 – 15.00 hodin

a dle dohody na emailu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.                   


doc. PhDr. Miroslav Novotný, CSc.

25. 5. 2022 14.00 – 14.30 hodin

  1. 6. 2022  14.00 – 14.30 hodin

20. 6. 2022 11.00 – 11.30 hodin

 a dle dohody na emailu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


doc. Mgr. Lenka Martínková, Ph.D.      

25. 5. 2022  14.00 – 15.00 hodin

  1. 6. 2022  14.00 – 15.00 hodin

 6. 6. 2022     9.30 – 10.00 hodin

14. 6. 2022  12.00 – 13.00 hodin

21. 6. 2022  12.00 – 14.00 hodin

a dle dohody na emailu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

MUSEUM UPLOADED - Digitální technologie pro přeshraniční spolupráci muzeí, č. 25

Konference na téma "Obraz československých dějin ve sbírkách, fondech a prezentaci paměťových institucí" - zpráva z konference

Ve dnech 24. a 25. ledna 2019 pořádal Ústav archivnictví a PVH Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ve  spolupríci s Prácheňským muzeum v Písku, Komisí muzejních historiků Asociace muzeí a galerií, Státním oblastním archivem v Třeboni v rámci projektu Museum Uploaded - Digitální technologie pro přeshraniční interaktivní spolupráci muzeí, č. 25 konferenci na téma:

 

Obraz československých dějin ve sbírkách, fondech a prezentaci paměťových institucí

 

Konference se konala v Českých Budějovicích v budově Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Branišovská 31a.

Nová publikace Ústavu archivnictví a PVH

Miroslav Novotný et. al.: Die Diözese Budweis in den Jahren 1851 - 1907. Das Aschenputtel unter den Diözesen II

Kniha šesti autorů z filosofické a teologické fakulty Jihočeské university přibližuje proměny českobudějovické diecéze v letech 1851–1907. Zvolené časové mezníky vymezují dobu relativně poklidného rozvoje a největšího rozmachu jihočeské diecéze, jež se z chudé „katolické popelky“ proměnila ve významnou oporu katolicismu v českých zemích. Tomuto zaměření a časovému vymezení odpovídá struktura knihy. Výklad je organicky začleněn do širšího rámce proměn biskupského residenčního města a jihočeského regionu i do českých a středoevropských politických a kulturních souvislostí. Pozornost je věnována problematice územního a správního vývoje i ekonomického zázemí diecéze, fungování jejích správních orgánů, proměnám vikariátní a farní sítě. Odpovídající zájem je směřován k postavám jednotlivých episkopů a zachycení jejich podílu na rozvoji diecéze, k působení teologického kněžského učiliště a biskupského semináře včetně význačných kněžských osobností s ním spjatým. Významné místo autoři rovněž věnují problematice postupného obnovení řeholního života a jeho proměnám v diecézi i uplatňování role katolické církve ve sféře národního a středního školství na jihu Čech v uvedených letech.

Spolu s předchozí publikací stejného autorského kolektivu, zachycující dějiny českobudějovické prelatury v letech 1785–1850, vydanou již v roce 2018 se tak završuje první pokus o moderní, ideologicky nezatíženou syntézu dějin českobudějovické diecéze v průběhu „dlouhého 19. století“. Přičiněním prestižního německého nakladatelství Peter Lang jsou obě uvedené knihy přístupné rovněž širší mezinárodní odborné komunitě.

Pozvánka na další přednášku z cyklu Býti archivářem

Býti archivářem

 

Po delší odmlce, způsobené pandemií covidu, znovu pokračuje dlouhodobý přednáškový cyklus, pořádaný Ústavem archivnictví a pomocných věd historických Filozofické fakulty Jihočeské univerzity ve spolupráci se Státním okresním archivem v Českých Budějovicích a studentskou sekcí České archivní společnosti v Českých Budějovicích, jehož cílem je představit významné osobnosti, které mají vztah k českému archivnictví, seznámit s jejich osudy, které je přivedly k oboru, jenž je pak provázel celý život či alespoň jeho část, i s jejich činností a názory na povolání archiváře.


Jako další přijala pozvání a v rámci cyklu laskavě vystoupí

 

v úterý dne 21. března 2023

 

PhDr. Alena Pazderová,

 

dlouholetá archivářka (a vedoucí) 1. oddělení Národního (dříve Státního ústředního) archivu v Praze,

nositelka medaile Za zásluhy o české archivnictví,

přední znalkyně a editorka

zpráv papežských nunciů z doby vlády Rudolfa II.,

členka Komise Českého historického ústavu v Římě.

 

 

Přednáška (již 24. v rámci cyklu) se koná od 15.00 hodin

ve Státním okresním archivu v Českých Budějovicích(Rudolfovská 40, 370 01 České Budějovice).

Státní závěrečné zkoušky

Ústav archivnictví a pomocných věd historických

Ústav archivnictví a pomocných věd historických vznikl k 1. dubnu 2006. 

Státní závěrečné zkoušky

Státní závěrečné zkoušky - Archivnictví Bc. (maximus)

Složení komise pro státní závěrečné zkoušky:

předsedkyně:

prof. PhDr. Marie Ryantová, CSc. (Ústav archivnictví a pomocných věd historických FF JU)
 

členové:

doc. Mgr. Lenka Martínková, Ph.D. (Ústav archivnictví a pomocných věd historických FF JU)
doc. PhDr.  Miroslav Novotný, CSc. (Ústav archivnictví a pomocných věd historických FF JU)   
 

Tematické okruhy SZZ z archivnictví: UAC/7Q1

Archivnictví

1. Definice archivu, vymezení základních úkolů a činností, zařazení archivů do systému státní správy, současná struktura archivů a odlišnosti v jejich kompetencích a ve skladbě archivních souborů

2. Současná archivní legislativa, stručný vývoj po roce 1945, poslední zákon o archivnictví, práva a povinnosti archivů při správě národního archivního dědictví

3. Historické a současné principy pořádání archivního materiálu, hlavní zásady tvorby inventárních záznamů, zpracování archivních pomůcek, typy archivních pomůcek a jejich odlišnosti

4. Zpřístupňování archivního materiálu veřejnosti, pořádání a inventarizace, edice, kulturní a osvětová činnost archivů, režim v archivních badatelnách, zásady předkládání archiválií ke studiu badatelské veřejnosti

5. Spisová služba, její hlavní zásady, skartační řízení a jeho průběh

6. Historie archivnictví v českých zemích se zřetelem k jihočeskému regionu
 

Dějiny správy

7. Státní správa do roku 1740

8. Státní správa 1740 - 1848 (1850)

9. Politická správa rakouské monarchie v letech 1848 - 1918. Územní samospráva v       rakouské monarchii v letech 1850-1918

10. Ústavy, ústavní instituce, parlamentarismus a ústavní vývoj ČSR do r. 1938. Politická   správa v ČSR v letech 1918-1939. Územní samospráva v ČSR v letech 1918-1939

11. Správa v protektorátu Čechy a Morava v letech 1939-1945. Zahraniční exilové orgány v letech 1939-1945 a boj o charakter správy v poválečné ČSR. Správa poválečné ČSR v letech 1945-1948

12. Státní správa v ČSR v letech 1949 - 1954, 1954 - 1960, 1960 - 1990. Základní nástin správního vývoje po r. 1990 (státní správa, samospráva, soudní a justiční správa, finanční správa)

13. Městská správa do roku 1850

14. Církevní správa do roku 1850

15. Patrimoniální správa do roku 1850
 

Pomocné vědy historické

16. Paleografie jako pomocná věda historická - úkoly, vývoj. Stručný vývoj psaného písma, zejména v novověku, problémy novověké paleografie, zvláštní písma

17. Diplomatika jako pomocná věda historická, základní pojmy, diplomatická metoda. Přehled českých diplomatických studií z novověké diplomatiky. Základní edice a ediční řady diplomatického materiálu u nás

18. Písemnosti českých panovníků v letech 1526 - 1850. Česká dvorská kancelář a kancelář české komory v letech 1526-1749 (hl. dějiny obou kanceláří, typy písemností, kancelářské knihy, úřednictvo)

19. Písemnosti církevní správy v letech 1526-1850, matriky. Písemnosti městské správy v letech 1526-1850

20. Písemnosti patrimoniální správy v letech 1526-1850. Katastry

21. Chronologie jako pomocná věda historická - úkoly, stručné dějiny. Různé způsoby označování datace v minulosti (roky, měsíce, dny)

22. Gregoriánský kalendář a jeho recepce

23. Církevní rok a církevní kalendář

24. Heraldika jako pomocná věda historická - definice, úkoly. Znak a jeho součásti. Vývoj české státní symboliky od počátků do současnosti. Základní charakteristika vývoje šlechtické, církevní, universitní, městské, cechovní a občanské heraldiky

25. Sfragistika jako pomocná věda historická - úkoly, prameny, vztah k ostatním PVH, zejména diplomatice. Základní terminologie. Vývoj české panovnické pečeti a uplatnění pečeti v jiných vrstvách české feudální společnosti

26. Genealogie jako pomocná věda historická - úkoly, základní termíny a literatura

27. Kodikologie jako pomocná věda historická - definice, úkoly, vývoj knihoven a knižní kultury ve středověku na našem území

28. Epigrafika jako pomocná věda historická - definice, úkoly, základní literatura, vztah k ostatním PVH

29. Numismatika jako pomocná věda historická - úkoly, základní literatura, vývoj mince na našem území

30. Historická metrologie jako pomocná věda historická - úkoly, vývoj měrných jednotek, základní literatura
 

Zpět na: Státní závěrečné zkoušky

Ústav archivnictví a PVH FF JU srdečně zve na přednášku "Archive im digitalen Zeitalter - Erfahrungen, aktuelle Trends, Perspektiven", kterou prosloví Dr. Thomas Aigner

Ústav archivnictví a pomocných věd historických

Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

si dovoluje srdečně pozvat na přednášku 

 

Archive im digitalen Zeitalter – Erfahrungen,aktuelle Trends, Perspektiven

 

kterou prosloví

 

Dr. Thomas Aigner, MAS

 (Diözesanarchiv St. Pölten, International Centre for Archival Research – ICARUS)

 

Přednáška se koná v úterý 11. dubna 2023 v 15:00

(Filozofická fakulta JU, Branišovská 31a, místnost Z1)

 

Zůstaňme v kontaktu na
sociálních sítích

Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice +420 387 774 801 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice+420 387 774 801 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

© 2021 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Cookies

1