Archeologický
ústav

Výzkumné projekty

Zranitelné nebo odolné? Poznání odezvy středověkých venkovských komunit na environmentální stres

Grantová agentura ČR (GAČR)

Projekt zkoumá ekologický efekt středověkého zemědělství v areálech čtyř zaniklých vesnic, jejichž relikty jsou díky lesnímu prostředí velice dobře dochovány (včetně polí a původního mikroreliéfu). Pro období vrcholného/pozdního středověku se předpokládá mimořádně negativní lidský impakt vedoucí k degradaci životního prostředí a následnému opouštění sídel. Stále však postrádáme „tvrdá data“, která by to potvrdila, i když předběžný archeologický výzkum navrhovatele projektu naznačuje značné erozní ohrožení zkoumané plužiny. Adaptabilita a odezva venkovských komunit na environmentální stres je u nás prakticky nepoznaná. Projekt je inovativní díky aplikaci přísně interdisciplinárního přístupu a komplexní analýzy krajiny, která kombinuje postupy krajinné a geo- archeologie s lidarovými, paleoenvironmentálními a pedologickými daty, společně s významným uplatněním GIS. Poskytuje dlouhodobou časovou perspektivu na problematiku interakcí člověka s přírodním prostředím. Na rozdíl od předchozího výzkumu se soustředí na porozumění odolnosti a pružnosti středověkých venkovských komunit.

Hlavní řešitel: Lukáš Holata

Doba řešení: 04/2022 – 12/2024


Vytvoření modelu "gulagu" ve virtuální a rozšířené realitě jako nástroje pro zvyšování efektivity výuky dějin 20. století

Technologická agentura ČR – Program ÉTA (Program na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)

Hlavním cílem projektu je vytvořit výukový model založený na virtuální 3D vizualizaci života v táboře gulagu a jeho didaktickou aplikací zvýšit efektivitu a atraktivitu výuky dějin 20. století. Ta je podrobena dlouhodobé kritice, často i podceňována, chybí dostatek kvalitních didaktických materiálů a metodik pro učitele, což se odráží ve znalostech a postojích žáků. V souladu s technologickým rozvojem 21. století, jenž má zcela zásadní dopad na způsob vedení výuky, vyvineme efektivní vzdělávací nástroj, který didakticky využije principu herní simulace. Ta bude výstupem multidisciplinární aplikace výsledků archeologického a historického výzkumu a „state-of-the-art“ pedagogiky, didaktiky a etiky, kterými bude validována náplň herní simulace a zajištěna její relevantnost k edukaci.

Hlavní řešitel: Lukáš Holata

Doba řešení: 04/2020 – 03/2023


Karlův Hrádek u Purkarce. Výzkumné a výukové středisko archeologie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

2018 - současnost

V r. 2018 podepsalo vedení Jihočeské univerzity s městem Hluboká nad Vlavou dohodu o spolupráci při vědeckém výzkumu, památkové ochraně, sanaci a prezentaci kulturní památky Karlova Hrádku u Purkarce. Jedná se o zaniklý hrad, který je jedinou stavbou Karla IV. v Jihočeském kraji. V oblasti základního a aplikovaného výzkumu se jedná o zajištění všech forem terénního archeologického odkryvu, o detailní geodetické zaměření lokality a aplikaci nejmodernějších dokumentačních a prospekčních technik. Postupně by měl vzniknout podrobný plošný i 3D plán lokality, obsahující nejen hradní jádro s příkopem, ale i předhradí s valem a přilehlé území. Součástí výzkumu je i interdisciplinární spolupráce při využívání přírodovědných metod a dokumentačních technik pro potřeby archeologie.

Vedoucí projektu: Rudolf Krajíc

Vedoucí terénního výzkumu: Martin Pták


Velký Depot u Týna nad. Vltavou - Archeologický výzkum vojenského cvičiště z doby Marie Terezie

2020 - současnost

V r. 2020 podepsalo vedení Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích dohodu s městem Týn nad Vltavou o spolupráci při vědeckém výzkumu, památkové ochraně, sanaci a prezentaci památky Velký Depot u Týna nad Vltavou. Lokalita se nachází v jižních Čechách nedaleko Týna nad Vltavou. Historicky se jedná o zcela výjimečnou lokalitou, která byla více než jedno století spojena s vojenstvím, přesahujícím svým významem hranice regionu, neboť její existence souvisí s reformou císařské armády za Marie Terezie v podobě zde zřízeného dělostřeleckého cvičiště (1749-1778) a následně s existencí a provozem armádních vozatajských skladů (do r. 1866). Areál, který dosahuje min. rozměrů 2 x 2 km, je průběžně ničen nepovolenými detektorovými průzkumy a opakovanou zemědělskou i lesnickou činností,  při čemž jsou v něm na některých místech dosud zachovány významné původní stavby  jako je vzácný relikt „epolementu“ u osady Širočiny (cíl dělostřelecké palby), „sousoší na Velkém Depotu“ (pietní místo, připomínající tragédii z r. 1753), dva domovní komplexy (dvůr čp. 283 – velitelství vozatajského skladu a usedlost čp. 274 zv. „Bída“ – bývalá hospoda) a v jižní části zalesněný revír „Na šancích“ se zbytky fortifikačního systému (výcvik dobývání a obrany pevností při účasti minérů a dělostřelců). V rámci shora uvedené dohody o spolupráci provádí Archeologický ústav FF JU v Českých Budějovicích od r. 2021 na Velkém Depotu podrobnou terénní dokumentaci a za účelem získání co nejobjektivnějších poznatků o zaniklé lokalitě bude postupně aplikovat na dostupných místech moderní prospekční techniky, ověřovací, sondážní a záchranné archeologické výzkumy.

Vedoucí projektu: Rudolf Krajíc


Tkalcovské stavy, záměrné demolice, zápalné oběti…? Nový pohled na rituály v životě sídliště doby bronzové / Weaving looms, intentional demolitions, burnt offerings...? A new look at rituals in the life of Bronze Age settlements
2018 - 2020 (GA ČR reg. č. 18-10747S)
Předmětem projektu bylo vyhodnocení zvláštního druhu sídlištních objektů, dlouhých žlabů, které byly ve větším počtu objeveny na sídlištích mladší a pozdní doby v jižních a západních Čechách, Bavorsku a Rakousku. Kromě jejich specifického tvaru je mimořádný i jejich obsah a behaviorální kontext. Nálezový soubor se skládá nejen z běžného sídlištního odpadu, ale i artefaktů záměrně uložených. Opakující se situace na sídlišti vylučuje náhodu – nálezy jsou pravděpodobně výsledkem ritualizovaného chování. Poznání rituálních aspektů pravěkého chování na sídlištích může ukázat nové obecné pohledy na mnoho dalších archeologických situací pravěku.
Vedoucí projektu: Ondřej Chvojka

Archeobotanická letní škola v Ochridu (Republika Severní Makedonie)

2019 - současnost

Hlavním smyslem této letní školy je spojení přírodovědy s archeologií, speciálně v oboru archeobotaniky. V tomto duchu jsou studenti botaniky a archeologie obou fakult (PřF a FF JČU) trénovaní přímo v rámci několika výzkumných projektů, v tomto případě v rámci Frontier Studies.

Frontier Studies je mezinárodní výzkumný projekt, zaměřený na město Ochrid a jeho okolní krajinu a prostředí. Je situován na severní břeh stejnojmenného jezera v hraniční oblasti Albánie a Severní Makedonie. Od doby zahájení v roce 2017 bylo výzkumné úsilí definováno spoluprácí mezi Univerzitou Karlovou v Praze (Marek Verčík, ÚKAR FF UK) a Archeologickým muzeem ve Skopje (Pero Ardjanljev), od roku 2019 také s Českou geologickou službou (Jan Hošek) a Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích (LAPE). V prvním roce projektu se účastníci letní školy podíleli na testování několika lokalit (Trebeniste, Grasinca I/II, Daljan, Gorno Lakocerej- Tri topoli, Bobansko ezero), a to prostřednictvím geologických sond. Vzorky byly podrobeny analýze rostlinných makrozbytků, dřeva a uhlíků, radioarbonovému datováním AMS, analýze pylu atd. Už nyní poskytly analýzy zajímavé výsledky, např. doklad organické vrstvy z mladší doby bronzové, jejíž existence pod mocným jezerním sedimentem svědčí o významné tektonické události. Také však zachycují stav krajiny v závěru prehistorické periody, kdy bylo centrální sídliště v Ochridu obklopenou vodou jezera a pobřežních lagun.


Výzkum zaniklých a živých vesnic jihovýchodního Senegalu: Komplexní poznání metodami archeologie, antropologie a vegetační ekologie

2018 - současnost

Na území jihovýchodního Senegalu byl v roce 1954 založen národní park Niokolo-Koba, který byl v šedesátých letech z důvodu ochrany biodiverzity rozšířen, a to na úkor místních vesnic, jejichž zbytky jsou v parku pod bujnou vegetací dodnes patrné. Cílem projektu je tyto vesnice zdokumentovat a sledovat jejich archeologizaci napříč časem v prostředí zdejší stromové savany. Zároveň se naskýtá otázka vzájemných vlivů, tedy jak rychle místní flora překryla opuštěné areály a naopak jak se činnost tehdejších obyvatel ve sledovaném prostoru zrcadlí v národním parku dnes. V roce 2018 se do Senegalu poprvé vydal výzkumný tým ve složení: archeolog a archeobotanik Jaromír Beneš, studentka archeologie Tereza Majerovičová, botanik Jan Novák a zooložka Lucie Stoklasová. Záměrem první expedice bylo seznámit se s terénními podmínkami a vytipovat vesnice s potenciálem k pozdějšímu výzkumu. V roce 2019 proběhla druhá expedice, zaměřená na dvě zaniklé vesnice: Badi, Niémeniké a jejich okolí. V příštích letech se tým do Senegalu bude vracet a pokračovat ve výzkumu zaniklých vesnic, v antropologickém poznávání místních tradic a ve sledování procesů zdejšího přírodního prostředí.

Více viz konferenční poster: Sacred trees: a ritual and profane relation between tree and village in Niokolo-Koba National Park, Senegal


Zůstaňme v kontaktu na
sociálních sítích

Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice +420 387 774 801 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice+420 387 774 801 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

© 2021 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Cookies

Vážení návštěvníci, právě jsme spustili nové internetové stránky naší univerzity včetně všech fakult, kateder a součástí univerzity. Než se u nás na novém webu rozkoukáte, můžete kliknout na zobrazení starých internetových stránek.

1