O události
V úterý a ve středu 19. a 20. 11. 2024 se Filozofická fakulta JU zapojí do celorepublikové akce s názvem Týden humanitních věd 2024, která si klade za cíl představit odborné i široké veřejnosti celé spektrum výzkumných a vzdělávacích aktivit vědců a vědkyň působících v oblasti humanitních věd. Volným tématem letošního ročníku je motto "Mít odvahu vědět“ – téma připomíná výročí 300 let od narození německého filozofa Immanuela Kanta a je inspirováno jeho výrokem v textu Co je osvícenství.
Filozofická fakulta JU zve na přednášky z oblasti historie a literatury, archeologický workshop, komentovanou prohlídku výstavy, debatu se studenty a další prezentace humanitních oborů. Všechny akce jsou zdarma.
Podrobný harmonogram ke stažení → zde.
ÚTERÝ 19. 11. 2024
Místo konání: Filozofická fakulta JU, Branišovská 1645/31a
- 15:00–16:30 / Místnost Z1 (2. patro)
Mít odvahu k sobě. Formy emancipace subjektu od racionalistického
Přednáška Jana Lassnera / Ústav bohemistiky FF JU
Fenomén hledání cest osvobození člověka k sobě samému a vymanění subjektu z racionalistických koncepcí života se v průběhu 20. století neustále vrací. Iracionálno, často tematizované, nicméně není vždy považováno za protiklad racionálna, bývá jeho doplněním. Zkoumány budou podobnosti noetických i ontologických přístupů (včetně jejich naprostého popření) v prozaických i filozofických dílech vybraných autorů 20. století, především české provenience, nicméně i s přesahem do jiných evropských literatur, a také s přihlédnutím k jejich významu pro současnost.
- 16:30–19:00 / Posluchárna P1 (1. patro)
Odvaha vědět, myslet a kráčet v labyrintech epoch
Přednáškový blok Historického ústavu FF JU
Autorka a autoři jednotlivých vědeckých sdělení si kladou základní otázku, jakým způsobem ovlivňovala myšlenkové světy jednotlivých aktérů představených dějinných příběhů od 16. do 20. století odvaha vědět a touha poznat. Současně nahlas přemýšlejí, jak tyto individuální vlastnosti ovlivnily jejich rozhodování a směr konkrétních kroků v každodenním životě. V centru pozornosti přednášejících nejsou pouze lidé běžní pro určitou dějinnou epochu. Řeč bude také o zvířatech, nemocech a lidských kuriozitách.
Václav Bůžek: Proč měl Ferdinand Tyrolský ve sbírkách na Ambrasu obry, trpaslíky a další lidské kuriozity?
Kateřina Pražáková: Agenti a špioni v českém stavovském povstání
Rostislav Smíšek: Ferdinand z Ditrichštejna a pomluvy. Obrana syna proti nařčení z nákazy syfilidou.
Jakub Kalivoda: Mít odvahu vědět a mít povinnost trpět. Vědomí zvířat v novověku.
Aleš Černý: Beneš versus Prchala. Obrana nelegitimního prezidentství.
- 17:00–18:30 / Místnost Z1 (2. patro)
Debata u kulatého stolu: Nové poznatky v navazujícím magisterském studiu
Debatou bude provázet Einat Adar / Ústav anglistiky FF JU
Program proběhne v anglickém jazyce!
Ústav anglistiky FF JU zve na debatu se studenty a studentkami nMgr. programu Anglická a americká literatura. Jaký je rozdíl mezi bakalářským a navazujícím magisterským studiem? Jaké novinky budoucí studenty a studentky nMgr. programu Anglická a americká literatura čekají? Jaké nové vědomosti si na této vyšší úrovní osvojí? To vše a mnoho dalšího spolu s osobními zkušenostmi současných studentů, připravte si dotazy!
STŘEDA 20. 11. 2024
Místo konání: Filozofická fakulta JU, Branišovská 1645/31a
- 15:00–15:30 / Vstupní hala FF JU
Komentovaná prohlídka výstavy 29 měsíců bojů na Soči
Jan Ciglbauer, Tereza Šálková, Ondřej Šťastný, Jan Török, Libor Vobejda / Archeologický ústav FF JU
První část výstavy 29 měsíců bojů na Soči připravilo Kobaridské muzeum a dokumentuje průběh první světové války na sočské frontě, na pomezí Slovinska a Itálie. Druhá část výstavy vychází z výsledků letní archeologické školy, během které expedice z Archeologického ústavu FF JU prováděla prospekci terénních reliktů válečných událostí v povodí řeky Soči. Komentovaná prohlídka bude doprovázená ukázkou dobových uniforem a výstroje rakousko-uherské armády.
- 15:30–16:30 / Učebna S1 (přízemí)
29 měsíců bojů na Soči: Jihočeští vojáci na sočské frontě
Přednáška Jana Ciglbauera / Archeologický ústav FF JU
Muži z Českobudějovicka, Českokrumlovska a Prachaticka bojovali v řadách C. a k. 91. pěšího pluku na italské frontě již od května 1915. Bojovali zde v prostoru pohoří Krnu v Julských Alpách, tak i v přímoří na Krasu u Monfalcone.
- 16:30–17:30 / Laboratoř L3 (přízemí)
29 měsíců bojů na Soči: Workshop
Tereza Šálková, Ondřej Šťastný, Jan Török, Libor Vobejda / Archeologický ústav FF JU
Cílem letní expedice FF JU bylo zachytit vliv válečných událostí na krajinu a životní prostředí na frontě a jejím okolí a využít metody environmentální archeologie, které by pomohly dokreslit každodennost na frontové linii. Během workshopu bude možné se seznámit s jednotlivými metodami analýz – dendrochronologie, analýzy dřeva a uhlíků, analýzy rostlinných makrozbytků, detekce půdních fosfátů (organický odpad) a dusičnanů (výbušniny a bojové plyny).
- 17:30–18:15 / Učebna S5 (1. patro)
Tři Středoevropanky na "divokém" italském jihu. Ida Pfeiffer, Anna Řeháková
Přednáška Václava Grubhoffera / Ústav romanistiky FF JU
Itálie byla nejpozději od raného novověku patrně nejvýznamnějším cílem středoevropských cestovatelů. Méně navštěvovanou oblastí zůstával dlouho italský jih – zcela mimořádné cestovní destinace, dlouho cestovatelsky nedotýkané (bez ohledu na gender), představovaly oblasti na jih od Neapole, především pak Sicílie, jež byla vnímána jako tajemný a nebezpečný ostrov legendárních zbojníků, jako specifická realita prostoupená neutěšenými sociálními a ekonomickými poměry – v každém případě jako destinace naprosto nevhodná a zapovězená pro ženy cestovatelky. První dosud známé Středoevropanky, jež podnikly a popsaly svou cestu na Sicílii, vstoupily do ryze mužského cestovatelské diskurzu o Sicílii až ve 40. letech 19. století. Patřila k nim i mimořádná rakouská cestovatelka Ida Pfeiffer (1797–1858), jež strávila na Sicílii několik dní na počátku října 1842. Jedinými českými cestovatelkami, jež se v období druhé poloviny 19. a počátku 20. století odvážily vypravit na Sicílii a o svých cestách zanechaly písemné svědectví, byly zkušené turistky, učitelky a představitelky osvětového feminismu, sestry Anna (1850–1937) a Eliška (1846–1915) Řehákovy, a méně známá cestovatelka Hana Koseová (1873–1931).
- 18:30–20:00 / Učebna S5 (1. patro)
Fascinace českých literátů filmem
Přednáška Martina Dvořáka / Ústav bohemistiky FF JU
Přestože k vynalezení filmu došlo už na sklonku 19. století, kinematografie jakožto umělecká disciplína svého statutu nabyla se zpožděním několika desítek let. Mezi největší obhájce filmového umění v českém provorepublikovém prostoru však paradoxně nepatřili aktivní filmaři či kinaři, ale spisovatelé, literáti a umělečtí teoretici. O film se u nás hluboce zajímali například bratři Čapkové, Jiří Voskovec s Janem Werichem, Vítězslav Nezval, Vladislav Vančura a další. Čím je kinematografie tolik oslovila, jak prožívali její "dospívání" a kterak se propsala do jejich literárních děl? A jak vypadaly filmy, které literáti sami natáčeli?
Týden humanitních věd společně pořádá jedenáct filozofických fakult v České republice. Akci poprvé připravila Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, která se uspořádáním Týdne humanitních věd připojila k oslavám Světového dne filozofie UNESCO. Program bude probíhat v rámci celé ČR od 18. 11. do 22. 11. 2024.
Powered by iCagenda
