Filozofická fakulta JU

Diplomová práce Denisy Michalinové zvítězila v soutěži nakladatelství Academia

V soutěži o nejlepší diplomovou práci z oblasti humanitních a společenských věd, vypisované nakladatelstvím Academia, v roce 2024 zvítězila absolventka studijního programu Dějiny umění a vizuální studia Mgr. Denisa Michalinová: https://soutez.academia.cz/cs/aktuality/Vysledky-12.-rocniku-souteze/. Její práci Světlo jako médium. Umělé světlo v českém výtvarném umění od 90. let po současnost vydá nakladatelství Academia v knižní podobě. Získala za ni už vloni 1. místo v rámci Ceny děkana za vynikající diplomovou práci (https://www.ff.jcu.cz/cz/fakulta/aktualne/cena-dekana-za-vynikajici-diplomovou-praci).

V minulosti již v  soutěži o nejlepší diplomovou práci nakladatelství Academia zvítězily Mgr. Jana Doktorová s prací Malostranský graduál a jeho donátoři: Renesanční iluminovaný rukopis jako nástroj měšťanské reprezentace (knižně vyšla v roce 2020: ZDE) z programu Dějiny a filosofie umění a Mgr. Daniela Poláková s prací Marie Kudeříková: Životnost mýtu a lidské zkušenosti (knižně vyšla v roce 2017: ZDE) z programu Literárně-historická studia (nyní Kulturální studia).

Filozofická fakulta JU a Ústav věd o umění a kultuře FF JU blahopřejí a děkují jak autorkám, tak i vedoucím těchto prací.

Helena Getachewová, studentka anglistiky v kombinaci s francouzštinou na Filozofické fakultě JU, se zúčastnila celostátní soutěže studentských překladatelů a v konkurenci i magisterských studentů uspěla.

Slavnostní vyhlášení nejlepších mladých překladatelů soutěže Filozofické fakulty Ostravské univerzity proběhlo 18. března 2025 v Ostravě. Program Dne s překladem doplnily odborné workshopy a překladatelská konference, kde své zkušenosti sdíleli profesionální překladatelé a tlumočníci.

Helena Getachewová soutěžila s překladem kapitoly z románu Refugee Boy (2001) Benjamina Zephaniaha. Překlad byl hodnocen jako výborný a studentka si tak z Ostravy dovezla diplom.

Veronika Krajíčková píše o esejích Virginie Woolfové, článek naleznete zde.

Veronika Krajíčková recenzuje McEwanův román Hodiny. Odkaz na recenzi zde.

Veronice Krajíčkové vychází kniha Virginia Woolf as a Process-Oriented Thinker: Parallels Between Woolf’s Fiction and Process Philosophy v nakladatelsví Rowman & Littlefield. Více informací o knize naleznete zde.

V týdnu od 2. do 6. května 2022 se z důvodu pracovní cesty nekoná výuka dr. Proškové.

Tým odborníků různých disciplín z Archeologického ústavu Filozofické fakulty JU a externích odborníků přináší průběžné výsledky výzkumu, který se zaměřuje na proměny venkovské krajiny a udržitelný rozvoj v krajině zemědělců, lesníků a uhlířů v jižních Čechách. Výzkum se soustředí na dva mikroregiony s odlišnými přírodními podmínkami – lesnatý region Velechvínského polesí severně od Českých Budějovic a Novohradské hory.

První mikroregion, Velechvínské polesí, leží v nadmořské výšce přibližně 550 m. Druhý mikroregion, oblast Novohradských hor, se nachází v nadmořské výšce nad 800 m. Obě oblasti protínala dálková obchodní stezka z Rakouska do Prahy, podél níž byly od konce 12. století osídlené zemědělské oblasti, jak dokládají pylové profily.

V obou regionech byla od vrcholného středověku typická masová výroba dřevěného uhlí a dehtu. Na severním Českobudějovicku uhlí sloužilo především hamrům a později dolům na těžbu stříbra, zatímco v Novohradských horách sklářům, později železárně a hamrům. Dehet byl univerzálním mazivem a výrobní přísadou pro další produkty. Výzkum odhaluje, jak byla tato lesní řemesla integrována do zemědělské krajiny a přesto, že v jejich důsledku docházelo k odlesňování, vliv člověka na krajinu a ekonomický systém společnosti lze, z dlouhodobého pohledu, považovat za udržitelný.

Pro Velechvínské polesí středověká sídla a nalezené artefakty potvrzují kontinuální osídlení a provozování lesních řemesel od konce raného středověku do devatenáctého století. Vesnice byly opouštěny v 15. a 16. století a zcela po třicetileté válce. Na základě datace reliktů po pálení uhlí předpokládáme, že uhlířství praktikovali obyvatelé vesnic před jejich zánikem. Po zániku osídlení se krajina měnila a byla dlouhodobě využívána obyvateli okolních vesnic pro různé účely, včetně pastvy, výroby uhlí a dehtu. Odlišná intenzita lidské činnosti v různých částech polesí se projevila ve druhové struktuře dřeva používaného pro výrobu uhlí. Dvě dokumentované dehtárny byly nalezeny v blízkosti mlýnů, což může naznačovat dlouhou kontinuitu využívání místa.

Udržitelné využívání přírodních zdrojů a přenos znalostí a dovedností z generace na generaci vedlo k dlouhodobému rozvoji venkovských komunit. Výsledky tohoto výzkumu mohou mít dopad na současné přístupy k udržitelnému rozvoji a managementu krajiny. Ukazují, jak historické praktiky mohou inspirovat moderní strategie udržitelného hospodaření s přírodními zdroji. Zároveň upozorňují na aktuální potřebu ochrany kulturního dědictví venkovských oblastí, kde v současné době často mizí nedokumentované stopy po historické lidské činnosti v krajině v důsledku intenzivní zemědělské činnosti, lesního hospodaření, stavební činnosti i těžby nerostných surovin.

Nejnověji byly výsledky prezentovány v červnu 2024 v rámci Landscape Archaeology Conference v Madridu.

Na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity byl v pondělí 10. 2. zahájen Intenzivní kurz češtiny pro cizince. Odpolední kurz se koná v rámci programů Celoživotního vzdělávání a o účast na něm projevili zájem především studenti z Ukrajiny.

Kurz je nastaven tak, aby začátečníkům zajistil znalosti potřebné k jejich dalšímu rozvíjení, ale také upevnil a zdokonalil dovednosti těch, kteří již základním kurzem prošli a potřebují češtinu buď pro výkon zaměstnání, anebo plánují další studium v České republice. V rámci pět měsíců trvajícího kurzu absolvují účastníci původem především z Ukrajiny, ale i z jiných zemí, přibližně 320 hodin výuky. Studenti a studentky budou vzděláváni v oblastech a schopnostech potřebných jak pro běžnou komunikaci, tak pro skládání standardizovaných zkoušek. Čtyři dny v týdnu se jim bude věnovat čtyřčlenný tým zkušených lektorek, složený ze studentek a absolventek Ústavu bohemistiky. Výuka probíhá přímo v budově Filozofické fakulty, v moderně vybavené učebně. 

Zájemci o kurz se mohou i nyní po zahájení stále přihlašovat!

Požadovaná vstupní úroveň je A1/A2. Přednostmi kurzu jsou: cenová dostupnost a konání každý týden, vždy od pondělí po čtvrtka v odpoledních a večerních hodinách (16.20–19.35) po dobu pěti měsíců. Zájemci o studium se mohou přihlašovat na stránkách FF JU (ZDE), kde naleznou veškeré potřebné informace a kontakty.

Jsme pět studentek z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích – Andrea Hrabíková, Sára Hrabová, Sabrina M. Stelzl, Eliška Tuháčková a Adéla Vaňková – a měly jsme možnost zúčastnit se mezinárodního projektu TEFE A+ BIP02 pro budoucí učitele angličtiny, který se letos konal na Universität Passau ve dnech od 16. do 20. 9. 2024.

Projekt TEFE A+, koordinovaný Ústavem anglistiky FF JU, spojuje univerzity z pěti evropských zemí – Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, Universität Passau, Universidad Pública de Navarra ve Španělsku, Eötvös Loránd University v Maďarsku a Univerzitu Komenského v Bratislavě na Slovensku. Tento program, financovaný z Erasmus+, nám poskytl cennou příležitost rozvíjet pedagogické dovednosti a zároveň poznat, jak probíhá výuka v mezinárodním prostředí.

Práce v mezinárodních týmech byla pro nás zpočátku výzvou, ale rychle jsme si uvědomily její přínos. „Bylo obohacující si uvědomit, že odlišné přístupy k řešení úkolů mohou být často i výhodou a vést skrze spolupráci k novým řešením,“ říká Eliška. „Měly jsme také možnost vidět různé přístupy ve výuce, a získat tak širší pohled na výuku angličtiny,“ doplňuje Sabrina.

Program nás naučil vnímat učitelskou profesi v širším kontextu. „Uvědomily jsme si, že role učitele není jen v předávání znalostí, ale také v tom, jak pomoci žákům otevřít se světu a respektovat jeho rozmanitost,“ dodává Sára.

Projekt nám přinesl nejen profesní rozvoj, ale i spoustu nových kontaktů, které využijeme v budoucí praxi. „TEFE A+ mi ukázal, jak důležité je propojení různých kultur v rámci vzdělávání,“ říká Andrea. „Navíc jsme se díky projektu mohly hlouběji zamyslet nad svou vlastní kulturou a jak ji lépe pochopit v mezinárodním kontextu,“ dodává Adéla.

Pro všechny z nás byl projekt TEFE A+ BIP02 nejen vzdělávací zkušeností, ale také osobním obohacením. Už teď víme, že to, co jsme se naučily, nám v budoucnosti nesmírně pomůže při práci s žáky a při budování otevřenějšího a tolerantnějšího přístupu k různým kulturám.

Video ke zhlédnutí: https://www.youtube.com/watch?v=Sx_ZzvaCwGA

Toto léto se tři nastávající učitelky, Bc. Petra Benedová, Bc. Dominika Kocmichová a Bc. Lucie Votavová, vydaly na 10týdenní pracovní stáž do anglické metropole Birmingham, kde si na pracovišti Birmingham International Academy (BIA) vyzkoušely, co všechno obnáší pořádat přípravný kurz angličtiny pro mezinárodní studenty, kteří se chystají na tamní univerzitě studovat, ale zatím ještě nemají dostatečné znalosti angličtiny.

Na základě mezifakultní spolupráce a především vzájemných dobrých vztahů jsme získaly možnost pracovat v sekci jedné z prestižních univerzit skupiny Russell Group, konkrétně na University of Birmingham, a tak jsme úspěšně navázaly na předchozí studenty UAN FF JU, kteří v minulých dvou letech tuto stáž také absolvovali.

Komunikace s koordinátory stáže byla velmi nápomocná a milá. Kvůli Brexitu jsme si nebyly jisté skoro ničím a uvědomily jsme si, jaká je při cestování výhoda být součástí EU. Díky vstřícné komunikaci ze strany BIA byly naše obavy rychle zažehnány, následná administrativa s vízy a dalšími potřebnými dokumenty byla bezproblémová. My tak vesele mohly vstoupit na půdu Spojeného království. Velmi příjemný byl také fakt, že jsme si nemusely dělat starosti s tím, kde budeme bydlet, neboť BIA nám po celou dobu stáže poskytovala a hradila ubytování na kolejích v univerzitním kampusu. Takže jsme se krásně vyhnuly scénáři, že bychom musely velkou část příspěvku z Erasmus+ vynaložit na ubytování, jako bonus jsme to měly do kanceláře pouze cca 15 minut pěšky.

Naše pracovní doba byla od pondělí do pátku, přibližně 9–17 hod. Stáž se sestávala z různých úkonů mnoha oblastí, a byla tedy velmi pestrá. Například jsme monitorovaly docházku, pomáhaly s běžnou administrativou, jednou týdně jsme se účastnily meetingu s učiteli, byly nám umožněny náslechy v hodinách i workshopy pro rozvoj učitelů. Nově nabyté znalosti jsme pak mohly ihned využít na odpoledním bloku jazykové podpory pro studenty. Pomyslným highlightem pak byla realizace vlastního bloku aktivit, kde jsme pravidelně pořádaly konverzační klub. Náplň naší práce spočívala také v přípravě a pomoci s volnočasovými aktivitami, které se konaly po výuce, se kterými jsme pomáhaly Social týmu. Někdy jsme vypomáhaly zrovna s tím, co bylo třeba, ať už šlo o grafický design plakátů nebo různé workshopy. Víkendy jsme měly volné, a část stipendia ušetřená za nájem se tak mohla s čistým svědomím investovat do poznávání krás Británie.

Ačkoliv jsme nevěřily, že nějaký kulturní šok jako Evropanky studující AJ v Birminghamu zažijeme, byly pro nás některé zvyky výzvou. Rychle jsme se ale adaptovaly a zpětné si vážíme toho, co máme doma jako např. otvírací doby podniků, čajovny, dobré pivo s pěnou nebo školství a zdravotnictví poskytované zdarma. Naučily jsme se že „cheers“ neznamená pouze „na zdraví“ a ovládly umění small talku, pití čaje s mlékem nebo nošení deštníku za každého počasí, protože jeden nikdy neví a většinou při procházce parkem nechce zmoknout.

10 týdnů uteklo jako voda. Díky přívětivému a multikulturnímu prostředí jsme zjistily, že nám různé světové angličtiny nebo přízvuky už nedělají velké problémy, také jsme se inspirovaly z pozorování různých učitelských stylů nebo zjistily, co všechno dokážeme. V neposlední řadě jsme poznaly skvělé lidi a získaly mezinárodní kontakty. Tohle je krátký výčet toho, co všechno nám pobyt ve Spojeném království nabídl.

Případným zájemcům bychom tuto stáž rozhodně doporučily, neboť se jedná o opravdu skvělou příležitost zkusit si alespoň na chvíli žít, pracovat a fungovat v anglicky mluvící zemi mezi skvělou partou lidí. Nedá vám to jen zlepšení se v jazyce, ale posune vás to také profesně i obecně do života. Myslíme si, že nevyužít takové příležitosti by byla opravdu škoda a doufáme, že příští léto vyjede i někdo z vás.

Tara-a-bit! 

Petra, Dominika a Lucie

Ve dnech 22. a 23. listopadu 2021 se nekoná výuka paní dr. Proškové.