Filozofická fakulta JU

- poslední termín zkoušky z Dějin novověku I se koná 3. dubna 2024 ve 13.00 hodin v učebně S2

- poslední termín zkoušky z Historického prosemináře III se koná 17. dubna 2024 v 9.30 hodin v zasedací místnosti Z1

PhDr. Markéta Skořepová, Ph.D., uspěla ve velké konkurenci podaných žádostí a získala na roky 2024-2027 grant Grantové agentury ČR s názvem Nalezenci. Péče o děti bez rodičů ve venkovském prostředí 19. století.

Velmi gratulujeme!

Pozvání navštívit Filozofickou fakultu Jihočeské univerzity ochotně přijala paní doc. Mgr. Radmila Prchal Pavlíčková, Ph.D., z Univerzity Palackého v Olomouci. V úterý 22. dubna 2025 nejprve pronesla v posluchárně P2 před studenty a akademickými pracovníky Historického ústavu přednášku s názvem Odpadlíci, noví křesťané a obyvatelé zpapeženělí. Náboženská proměna v pobělohorském období očima současníků, kterou završila odpovídáním na rozmanité dotazy přítomných. Po skončení přednášky se zájemci přesunuli do zasedací místnosti Z1, kde pečlivě připravený program pokračoval podnětným didaktickým workshopem. Organizace celé akce se ujali studenti Historického ústavu Petr Hájek a Martin Prkna.   

Nezávislý studentský Projekt Parole zorganizoval v pondělí 22. dubna 2024 ve spolupráci s Historickým ústavem Filozofické fakulty Jihočeské univerzity hned dvojí vystoupení PhDr. Jiřího Hrbka, Ph.D., z Historického ústavu Akademie věd České republiky. Plánovaný program zahájila jeho přednáška věnovaná českým barokním korunovacím, která přivedla do posluchárny P1 početnou skupinu studentů i akademických pracovníků. Po skončení přednášky se zájemci přesunuli do zasedací místnosti Z1, kde proběhl samostatný didaktický workshop na téma barokních slavností.

V pátek 22. listopadu 2024 navštívil Historický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity Mgr. Patrik Paštrnák, M.A., D.Phil., z Univerzity Palackého v Olomouci, aby za početné účasti doktorandů a akademických pracovníků Historického ústavu pronesl příspěvek nazvaný Protokol, festival, dvůr, vzdělávání i paměť: svatební cesty královských dcer a synů jako mikrosvět dynastického světa pozdního středověku a raného novověku. Kromě dosavadních výsledků svého bádání se s přítomnými studenty podělil o vlastní zkušenosti z anglického univerzitního prostředí a po skončení přednášky ochotně odpovídal na nejrůznější otázky.

V úterý 29. dubna 2025 přivítal Historický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity zahraničního hosta. V rámci plánovaného doktorského kolokvia vystoupil před doktorandy a akademickými pracovníky Historického ústavu i dalšími zájemci z řad studentů Prof. Dr. hab. Mateusz Wyżga z Krakovské univerzity. V zasedací místnosti Z1 pronesl přednášku s názvem Social history of premodern Poland. Between historical demography and microhistory. Kromě svých pozoruhodných badatelských přístupů a výsledků dosavadního výzkumu dokázal Mateusz Wyżga účastníkům kolokvia přiblížit účinným způsobem také polskou kulturu, což podpořil občasným přenášením výkladu do polského jazyka. Jak výrazný zájem přednáška vzbudila, potvrdila i dlouhotrvající diskuze po jejím skončení. Během ní odpovídal Mateusz Wyżga na celou řadu vznesených otázek.     

Ve dnech 3. října až 14. října 2023 prof. PhDr. Josef Grulich, Ph.D., který působí na Historickém ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, vykonal pracovní cestu do Čínské lidové republiky. Pozvání se mu dostalo u příležitosti oslav Podzimního festivalu a Národního dne.

V Pekingu navštívil Univerzitu Čching–chua (Tsinghua University), která je jednou z nejvýznamnějších a nejdéle fungujících vysokých škol v zemi (zal. 1911).

V pondělí 9. října 2023 prof. Grulich oficiálně navštívil Deparment of History, jehož činnost zaštiťuje School of Humanities. Během dopoledne se mu dostalo mimořádně vřelého přijetí ze strany prof. Mei Xueqin, specialistky na dějiny industrializace a urbanizace v 19. i během 20. století. V odpoledních hodinách zazněla vyžádaná přednáška prof. Grulicha na téma Similarity in Difference. Marriage in Europe and Asia, 1700–1900.

Druhá část programu proběhla na Univerzitě Fudan (Fudan University), tj. národní veřejná univerzita v Šanghaji. Ta představuje jednu z nejstarších univerzit v zemi (zal. 1905), která sdružuje celkem pět vysokých škol.

Dne 12. října 2023 prof. Grulich zavítal Deparment of History, jehož činnost zaštiťuje School of Humanities and Social Sciences. Místní specialisté dosáhli pozoruhodných výsledků zvláště v oblasti historické geografie, sociálních a intelektuálních dějin. Prof. GeZhaoquang uvedl odpolední vyžádanou přednášku prof. Grulicha pod názvem Transformations of the European and Asian family during the 19th and 20th centuries.

V úterý 1. 10. 2024 bylo předáno prof. Václavu Bůžkovi z Historického ústavu Filozofické fakulty JU ocenění k pracovnímu jubileu 40 let na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Předávání cen proběhlo v rámci slavnostního zahájení akademického roku rektorem JU prof. Pavlem Kozákem.

Prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., působil v letech 1983–1984 jako stipendista Ústavu československých a světových dějin ČSAV v Praze a v letech 1984–1991 jako odborný asistent katedry historie Pedagogické fakulty JU. Od roku 1991 byl vedoucím a od roku 1992 docentem této katedry, od roku 1997 vedoucím Historického ústavu JU. V letech 1999–2005 byl profesorem Historického ústavu JU a od roku 2006 do současnosti profesorem a ředitelem Historického ústavu FF JU. V letech 2001–2004 působil prof. Bůžek jako prorektor JU pro vědu a výzkum. Ve dvou funkčních obdobích od 1. 3. 2004 do 28. 2. 2011 byl prof. Bůžek rektorem JU.

Ve svých výzkumech se zabývá českými a středoevropskými dějinami raného novověku – zvláště 16. a 17. stoletím. K jeho stěžejním tématům patří dějiny šlechty, rezidencí a dvorů, každodenní kultury, rituály symbolické komunikace a historicko-antropologické přístupy k dějinám společnosti českých zemí v kontextu dějin habsburské monarchie.

Prof. Václavu Bůžkovi srdečně gratulujeme!

Když jsme dostali na konci ledna 2025 od děkana Filozofické fakulty JU úkol, abychom připravili akreditaci profesně zaměřeného navazujícího studia Archivnictví, nejprve jsme ověřovali požadavky na praktické uplatnění budoucích absolventek a absolventů tohoto studia přímo v archivní praxi. Po rozdělení jednotlivých kroků mezi pracovníky Historického ústavu FF JU jsme děkanovi fakulty potvrdili, že jím zadaný úkol se pokusíme se ctí splnit. Činili jsme tak v dobré víře, že případným začleněním tohoto programu pod náš ústav přispějeme ke zvýšení požadované provozní efektivity fakulty a neochudíme ji o společensky potřebný obor, k jehož studiu se bohužel opakovaně hlásí velmi málo uchazeček a uchazečů, a to navzdory demograficky rostoucímu počtu maturantek a maturantů.

Podle přísloví, „pro dobrotu, na žebrotu“, jsme se v následujících měsících dočkali za naši práci konanou navíc ve prospěch fakulty patřičného vděku. Nepřísluší nám, abychom zkoumali, kdo podnítil nenávistnou kampaň vedenou písemně i ústně proti Historickému ústavu FF JU, proti jeho akademickým pracovníkům, zvláště pak proti jeho řediteli. Rádi bychom věřili, že touto otázkou se bude podrobně zabývat vedení fakulty a vyvodí z toho patřičné důsledky etického a právního charakteru. Několik týdnů totiž žijeme, učíme a bádáme pod značným psychickým tlakem, který se začíná podepisovat na zdraví některých z nás. Jestli si naši odpůrci škodolibě přáli, aby jejich dehonestační kroky vedly k rozkladu našeho ústavu a jeho oslabení, velmi se mýlili.

Dobře víme, co se od nás v oblasti vysokoškolské výuky a při výzkumu vybraných témat historických věd očekává. V tom budeme vzhledem ke generační i kvalifikační kontinuitě pracoviště a jeho ujasněnému profilu bez potíží pokračovat stejně úspěšně jako dosud, ať se to někomu líbí, nebo nelíbí. Přestože se s potěšením můžeme ohlížet za výsledky naší dlouholeté pedagogické a vědecké práce, jež prověřil čas, s pokorou hledíme vpřed. K tomu patří skutečnost, že s respektem přijímáme také nové výzvy k rozvoji ústavu nejen od děkana Filozofické fakulty JU, jak je zcela běžné v každodenním akademickém provozu vysokých škol odpovědně reagujících na požadavky společenské praxe.

České Budějovice 7. 4. 2025                        Akademičtí pracovníci Historického ústavu FF JU

Základní proměnnou světa je proměna. Od evoluce v přírodě po revoluci v technologiích. Svou proměnou a vývojem prochází vše kolem nás. Pojďme společně proměnit jednu noc v roce na jedinečnou oslavu vědy!

Filozofická fakulta JU (FF JU) srdečně zve na Noc vědců, která se uskuteční v pátek 27. 9. 2024 v čase od 17:00 do 21:30 hodin. Akce je určena pro děti, dospělé i seniory – zkrátka pro každého, kdo má zájem poznat kouzlo vědy. Program FF JU proběhne v budově fakulty na Branišovské 1645/31a v Českých Budějovicích. Těšíme se na vás!

•  17:00–18:00 / učebna S3

Proměna dominikánského mnicha v protestantského kazatele a nakonec v zahradníka

Marie Ryantová / Ústav archivnictví a pomocných věd historických FF JU

Přednáška představí pestré osudy Jiřího Holíka – chlapce z české nekatolické rodiny, který získal vzdělání u jezuitů a stal se členem dominikánského řádu, a dokonce pátral po nekatolických knihách. Zvolil však odchod do exilu a poté, co se mu podařilo získat přízeň vlivných osob, působil jako kazatel českých exulantů v Německu. Ani tento úděl však nezůstal trvalým, místo kazatele musel Jiří Holík opustit, jeho cesty poté vedly do Švédska a Pobaltí a nakonec uspěl ve zcela jiné oblasti a stal se proslulým zahradníkem, resp. autorem velmi oblíbených zahradnických knih, který je dodnes uznáván v oblasti pomologie. Přednáška tak připomene zajímavé proměny životních osudů v 17. století v důsledku odchodu do exilu.

• 17:00–20:00 / posluchárna P1

Přednáškový cyklus "Proměna v dějinách"

Václav Bůžek, Josef Hrdlička, Kateřina Pražáková, Rostislav Smíšek, Markéta Skořepová, Aleš Černý / Historický ústav FF JU

Přednáškový cyklus ozřejmí proměnu aktérů, věcí a jevů v dlouhých dějinách Evropy od přelomu středověku a novověku do počátku 20. století:

Václav Bůžek: Proměna zvířete v dějinách raného novověku

Přednáška se soustředí na postižení proměny zvířat od jejich hospodářských funkcí k roli při reprezentaci vladařů (kůň, slon, nosorožec...).

Josef Hrdlička: Proměny víry na prahu novověku

Sdělení představuje způsoby proměn jednotlivých věrouk v 16. a 17. století.

Kateřina Pražáková: Proměna médií v dějinách – od ústních zpráv k tištěným novinám

Přednáška se týká vzniku tištěného zpravodajství v Evropě na počátku 17. století.

Rostislav Smíšek: Proměna ohně – živel radosti i smutku barokního člověka

Příspěvek věnuje pozornost proměnám alegorických podob ohně a jejich symbolickému poselství, zvláště při ohňostrojích v programu barokních slavností.

Markéta Skořepová: Proměna dětství v 19. století 

Přednáška se soustředí především na nalezené děti a jejich osudy v pěstounské péči.

Aleš Černý: Proměna prostoru paláce počátkem 20. století

Sdělení se zabývá proměnou reprezentativního šlechtického paláce v moderní pracoviště britských diplomatů v Praze.

• 18:00–19:00 / vstupní hala

Komentovaná prohlídka výstavy "Proměna v text. Franz Kafka a jižní Čechy."

Jürgen Eder, Daniel Musílek / Ústav česko-německých areálových studií a germanistiky FF JU

Zdeněk Pecka / Katedra germanistiky PF JU

V roce 2024 si připomínáme 100. výročí úmrtí Franze Kafky, významného spisovatele spojeného s Prahou. Výstava „Proměna v text" připomíná vztah Franze Kafky k jižním Čechám, kde se narodil jeho otec a kde Kafka strávil část svého života a tvořil. Kafkovo dílo obsahuje odkazy na náš region, zejména ve venkovských motivech a v korespondenci. Výstava ilustruje prostřednictvím textů a fotografií tuto spojitost autora s regionem, včetně vlivu na jeho literární tvorbu a osobní život.

• 18:00–19:00 / učebna S4

Proměny a kontinuita: jak latina stále existuje v románských jazycích

Fabio Ripamonti / Ústav romanistiky FF JU

Čím je dána jazyková změna? Do jaké míry lze mluvit o změně a kde končí kontinuita s minulostí? Přednáška provede posluchače cestou od latiny k románským jazykům a ukáže, jak se jazyková změna může historicky projevovat mezi inovacemi a tradicí.

• 19:00–20:00 / učebna S1

Jak člověk proměnil hraniční hvozd Novohradských hor

Tereza Šálková, Jan Ciglbauer, Libor Vobejda, Markéta Augustýnová, Jan John, Michal Bureš / Archeologický ústav FF JU

K odlesňování Novohradských hor docházelo minimálně od počátku 13. století. Zachycuje ho pyl obilí a jeho plevelů uložený ve vlhkých sedimentech Žofínského pralesa. Příchozí lidé intenzivně těžili dřevo a pálili dřevěné uhlí potřebné pro sklárny a po třicetileté válce také pro hutě, které zpracovávaly železnou rudu. Předpokládá se, že podíl buku v lesích se mohl snížit ve prospěch jedle v důsledku středověkého využívání jeho dřeva jako paliva a pro výrobu potaše. V 19. století pak masivně přibylo smrku.

• 20:00–21:00 / učebna S1

Zamyšlení nad proměnami v archeologii jižních Čech

Martin Pták / Archeologický ústav FF JU

V průběhu věků došlo v dějinách lidstva k řadě proměn. Ty, které se projevily v hmotné kultuře, lze zkoumat a dokumentovat archeologickými metodami. V přednášce bude pojednáno o zásadních i zdánlivě marginálních proměnách na příkladech z archeologie jižních Čech. Přednáška bude doplněna ukázkou archeologických nálezů.

• 20:00–21:30 / posluchárna P1

Proměna římského světa v náboženství – od pluralitního polyteismu ke striktnímu monoteismu

Stanislav Doležal / Historický ústav FF JU

Římská říše se v náboženském smyslu v průběhu pozdní antiky transformovala ze světa, kde obyvatelé říše svobodně vyznávali kterékoli boha či bohy, které si z neuvěřitelně pestré nabídky kultů vybrali, až ke stavu, kdy se křesťanské náboženství stalo státním a téměř jediným možným kultem; a tento trend postihl postupně celou Evropu. Přednáška se pokusí tuto proměnu vysvětlit a popsat.

Hlavní cíl předkládané publikace představuje ediční zpřístupnění celkem 152 autografů Leopolda I. adresovaných Janu Adolfovi ze Schwarzenberku v letech 1662–1683 a dvanácti konceptů listů šlechtice zaslaných panovníkovi. Samotné edici předchází rozsáhlá úvodní studie. V ní autor shrnuje dosavadní analytické poznatky o politické kariéře a životě Jana Adolfa ze Schwarzenberku. Na základě hlubšího pramenného výzkumu rovněž poodhaluje osobnost uvedeného jedince a zasazuje ji do širšího společenského rámce druhé poloviny 17. století. Nejvíce místa však zaujímá zevrubná analýza obsahové náplně editovaných písemností. Vypovídací hodnota korespondence je velmi zajímavá, neboť reflektuje postupnou proměnu vztahu císaře ke zprvu mimořádně neoblíbenému služebníkovi. Stranou pozornosti nelze ponechat ani myšlenkový svět samotného panovníka, který dal čas od času na stránkách vlastních listů průchod svým subjektivně zabarveným názorům, emocím a citům, například ve vztahu k vlastnímu zdraví, výběru vhodné nevěsty, rodině, příslušníkům svého dvora, členům důstojnického sboru císařské armády a dalším osobám, stejně jako ke každodennímu životu vídeňského dvora. Výrazně větší podíl si však v souboru dopisů získala reflexe činnosti poradních grémií panovníka – říšské dvorské rady, tajné rady a tajné konference, k jejichž vlivným činovníkům Jan Adolf ze Schwarzenberku od poloviny padesátých let 17. století patřil. Mnoho listů proto zrcadlí strukturu rozhodování zmiňovaných mocenských orgánů, názory Leopolda I. i Jana Adolfa ze Schwarzenberku na obsazení jednotlivých dvorských úřadů, centrálních správních úřadů habsburské monarchie a jiných institucí, ale také vztah mezi jednotlivými úřady a leckdy i osobní pohled na konkrétní (ne)urozené dvorské hodnostáře. Mnohem méně prostoru oba urození jedinci věnovali rozboru vztahu podunajské monarchie a císaře k jednotlivým evropským zemím a částem habsburského soustátí, zejména Království uherskému.

Dne 5. 12. 2023 uspořádal Studentský spolek historie FF JU pro Historický ústav, a především prváky a prvačky Historickou mikulášskou. Kromě slavnostního pasování na studující historie a neformálního setkání s vyučujícími nechyběl ani historický vědomostní kvíz.

Michaele Vidlákové, roz. Lauscherové, bylo šest let, když byla 22. prosince 1942 spolu s rodiči deportována do ghetta Terezín. V terezínském ghettu pak rodina žila až do jeho osvobození v roce 1945.

V úterý 1. dubna 2025 navštívila Historický ústav FF JU paní RNDr. Michaela Vidláková (roz. Lauscherová), jež byla jako malé dítě mezi lety 1942–1945 internována v Terezíně. V průběhu zhruba dvouhodinové besedy účastníky seznámila nejen s touto životní kapitolou, ale také se svým poválečným osudem, mnohdy neméně dramatickým. Na celém jejím životním příběhu je obdivuhodné zejména to, s jakou energií a vynalézavostí dokázala všem nesnázím čelit. Paní doktorka sama sebe představila jako "živoucí učebnici dějin 20. století" a zúčastnění mohou potvrdit, že nepřeháněla, a že jí elán neopouští ani v současnosti. Děkujeme za setkání a přejeme jí mnoho zdraví do dalších let!

Vom 3.12. bis 5.12. waren Vertreter unseres Instituts auf Einladung des ehemaligen DAAD-Lektors in Budweis, Jan König, zu Besuch in Bratislava. Nach gemeinsamen Gesprächen über die Zusammenarbeit am Dienstag fanden am Mittwoch Veranstaltungen unserer Institutsvertreter statt. Die erste Veranstaltung war ein gemeinsames Literaturseminar von Jan König und Daniel Musílek an der Philosophischen Fakultät der Komenius Universität. Das Thema des Seminars bezog sich auf Friedrich Dürrenmatt und seine Auffassung der Begriffe ‚Groteske‘, ‚Paradox‘ und ‚Absurdität‘ am Beispiel seines Stückes „Die Physiker“. Die Thematik des Stückes und vor allem seine Aktualität in Bezug auf die aktuellen Kriegsereignisse weckten trotz der frühen Morgenstunde das Interesse der Teilnehmenden.

Nach einer schönen Stadtführung durch Bratislava folgte am Mittwochabend ein Vortrag von Jürgen Eder über Erich Kästner und die Neue Sachlichkeit. Im Goethe Institut präsentierte Jürgen Eder einen aktuellen Blick auf das Leben von Erich Kästner, dessen Geburtstag sich heuer zum 125. Mal jährt, und auf die Einflüsse, die sein Werk geprägt haben. Im Rahmenprogramm der Veranstaltung wurden Gedichte von Erich Kästner von Studierenden vorgetragen und anschließend interpretiert und diskutiert. Die lebhafte Diskussion verlagerte sich dann auf den abendlichen Weihnachtsmarkt, wo man mit einem Glühwein in der Hand den gelungenen Tag in entspannter Atmosphäre ausklingen ließ.

An dieser Stelle möchten wir uns ganz herzlich beim DAAD für die finanzielle Unterstützung unseres Besuches und vor allem bei Herrn Jan König für seine Gastfreundschaft bedanken und wünschen uns ein baldiges Wiedersehen hier in České Budějovice.

Aleš Černý, Limitované spojenectví. Vznik, struktura a činnost britského vyslanectví v Praze 1918–1930, České Budějovice, Nakladatelství Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích 2024 (= Monographia historica 21).

Kniha podává svědectví o vzniku zastupitelského úřadu Velké Británie v Československu a jeho chodu v letech 1918–1930. Spojené království bylo společně s Francií jedním z garantů existence nezávislého československého státu a klíčovým spojencem v meziválečné době. Pražský legační úřad koordinoval aktivitu britských diplomatů na území republiky, a přímo tak kvalitu vztahů mezi zeměmi ovlivňoval. Publikace se nejprve zaměřuje na mezinárodní kontext vzniku a rozvoje bilaterálních vztahů mezi oběma zeměmi, přičemž hodnotí jednotlivá dílčí údobí a předjímá vývoj v další dekádě. Následně se zájem přesouvá k otázce běžného provozu instituce. Text vrstevnatě vyhodnocuje finanční i personální aspekty chodu ambasády a nezapomíná ani na méně zásadní, o to však zajímavější epizody. Monografie mimo jiné detailně rozpracovává problematiku umístění sídla legace či sítě tuzemských kontaktů a přibližuje také životní osudy nejvýznamnějších diplomatů.     

Josef Hrdlička (ed.), Listinné garance náboženských poměrů na šlechtických panstvích v Čechách a na Moravě (1436–1620)

V roce 1840 založil František Palacký ediční řadu Archiv český, v níž jsou vydávány prameny k českým dějinám ze sklonku středověku a začátku novověku. Nyní vyšel její 44. svazek, jehož autorem je doc. PhDr. Josef Hrdlička, Ph.D., z Historického ústavu FF JU. Kniha zpřístupňuje znění 73 listin, které mezi léty 1436 a 1620 vydali čeští králové nebo čeští a moravští šlechtici pro vrchnostenská města v obou korunních zemích, aby jim garantovali náboženské výsady a ovlivnili budoucí podobu náboženských poměrů na jejich půdě. Publikace tak představuje podstatný příspěvek do diskuse o povaze vícekonfesního soužití v Království českém a Markrabství moravském mezi husitstvím a Bílou horou. Spolu s edicí všech listin obsahuje také úvodní studii, která analyzuje soubor editovaných písemností a objasňuje důvody i okolnosti vydání listin, nechybí ani soupis pramenů a literatury, rejstříky nebo anglické resumé. Knihu o rozsahu 506 stran vydalo Nakladatelství Filosofia ve spolupráci s Centrem medievistických studií. 

https://filosofia.flu.cas.cz/publikace/594   

Tým odborníků různých disciplín z Archeologického ústavu Filozofické fakulty JU a externích odborníků přináší průběžné výsledky výzkumu, který se zaměřuje na proměny venkovské krajiny a udržitelný rozvoj v krajině zemědělců, lesníků a uhlířů v jižních Čechách. Výzkum se soustředí na dva mikroregiony s odlišnými přírodními podmínkami – lesnatý region Velechvínského polesí severně od Českých Budějovic a Novohradské hory.

První mikroregion, Velechvínské polesí, leží v nadmořské výšce přibližně 550 m. Druhý mikroregion, oblast Novohradských hor, se nachází v nadmořské výšce nad 800 m. Obě oblasti protínala dálková obchodní stezka z Rakouska do Prahy, podél níž byly od konce 12. století osídlené zemědělské oblasti, jak dokládají pylové profily.

V obou regionech byla od vrcholného středověku typická masová výroba dřevěného uhlí a dehtu. Na severním Českobudějovicku uhlí sloužilo především hamrům a později dolům na těžbu stříbra, zatímco v Novohradských horách sklářům, později železárně a hamrům. Dehet byl univerzálním mazivem a výrobní přísadou pro další produkty. Výzkum odhaluje, jak byla tato lesní řemesla integrována do zemědělské krajiny a přesto, že v jejich důsledku docházelo k odlesňování, vliv člověka na krajinu a ekonomický systém společnosti lze, z dlouhodobého pohledu, považovat za udržitelný.

Pro Velechvínské polesí středověká sídla a nalezené artefakty potvrzují kontinuální osídlení a provozování lesních řemesel od konce raného středověku do devatenáctého století. Vesnice byly opouštěny v 15. a 16. století a zcela po třicetileté válce. Na základě datace reliktů po pálení uhlí předpokládáme, že uhlířství praktikovali obyvatelé vesnic před jejich zánikem. Po zániku osídlení se krajina měnila a byla dlouhodobě využívána obyvateli okolních vesnic pro různé účely, včetně pastvy, výroby uhlí a dehtu. Odlišná intenzita lidské činnosti v různých částech polesí se projevila ve druhové struktuře dřeva používaného pro výrobu uhlí. Dvě dokumentované dehtárny byly nalezeny v blízkosti mlýnů, což může naznačovat dlouhou kontinuitu využívání místa.

Udržitelné využívání přírodních zdrojů a přenos znalostí a dovedností z generace na generaci vedlo k dlouhodobému rozvoji venkovských komunit. Výsledky tohoto výzkumu mohou mít dopad na současné přístupy k udržitelnému rozvoji a managementu krajiny. Ukazují, jak historické praktiky mohou inspirovat moderní strategie udržitelného hospodaření s přírodními zdroji. Zároveň upozorňují na aktuální potřebu ochrany kulturního dědictví venkovských oblastí, kde v současné době často mizí nedokumentované stopy po historické lidské činnosti v krajině v důsledku intenzivní zemědělské činnosti, lesního hospodaření, stavební činnosti i těžby nerostných surovin.

Nejnověji byly výsledky prezentovány v červnu 2024 v rámci Landscape Archaeology Conference v Madridu.

Ve středu 10. dubna 2024 navštívila Historický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity doc. PhDr. Dana Dvořáčková-Malá, Ph.D., z Historického ústavu Akademie věd České republiky. V rámci plánovaného odpoledního workshopu vystoupila před doktorandy a akademickými pracovníky Historického ústavu i dalšími zájemci z řad studentů s příspěvkem, který podrobně přiblížil směřování a perspektivy dvorského výzkumu v kontextu evropského bádání. Nastolené téma rozvířilo mezi všemi přítomnými pozoruhodnou debatu a připomnělo důležitost zkoumání dvorské problematiky.

Na Historický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity zavítal v úterý 28. května 2024 prof. Joseph F. Patrouch z kanadské University of Alberta. V rámci plánovaného workshopu přednesl před doktorandy a akademickými pracovníky Historického ústavu příspěvek na téma Approaches to Early Modern Habsburg Studies: The Empire, Women, and the World. Jeho pohled na směřování a možnosti výzkumu dějin habsburské dynastie vyvolal ohlas všech přítomných a stal se předmětem zajímavé diskuze.

Na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity byl v pondělí 10. 2. zahájen Intenzivní kurz češtiny pro cizince. Odpolední kurz se koná v rámci programů Celoživotního vzdělávání a o účast na něm projevili zájem především studenti z Ukrajiny.

Kurz je nastaven tak, aby začátečníkům zajistil znalosti potřebné k jejich dalšímu rozvíjení, ale také upevnil a zdokonalil dovednosti těch, kteří již základním kurzem prošli a potřebují češtinu buď pro výkon zaměstnání, anebo plánují další studium v České republice. V rámci pět měsíců trvajícího kurzu absolvují účastníci původem především z Ukrajiny, ale i z jiných zemí, přibližně 320 hodin výuky. Studenti a studentky budou vzděláváni v oblastech a schopnostech potřebných jak pro běžnou komunikaci, tak pro skládání standardizovaných zkoušek. Čtyři dny v týdnu se jim bude věnovat čtyřčlenný tým zkušených lektorek, složený ze studentek a absolventek Ústavu bohemistiky. Výuka probíhá přímo v budově Filozofické fakulty, v moderně vybavené učebně. 

Zájemci o kurz se mohou i nyní po zahájení stále přihlašovat!

Požadovaná vstupní úroveň je A1/A2. Přednostmi kurzu jsou: cenová dostupnost a konání každý týden, vždy od pondělí po čtvrtka v odpoledních a večerních hodinách (16.20–19.35) po dobu pěti měsíců. Zájemci o studium se mohou přihlašovat na stránkách FF JU (ZDE), kde naleznou veškeré potřebné informace a kontakty.