Diskurzivita literatury 19. století v česko - slovenském kontextu představuje mezinárodní kolektivní projekt dvou výzkumných institucí (Ústavu bohemistiky FF JU a Ústavu slovenskej literatúry SAV), spojených dlouhodobou spoluprací. Jeho cílem je nabídnout alternativní pohled na literární dění 19. století v širším kontextu.

Projekt směřuje k vytvoření podrobného, metodologicky ujasněného a analytickými studiemi podloženého synoptického modelu ustalování a proměn literárních diskurzů devatenáctého století, a to v kontrastně paralelní česko-slovenské podobě. České a slovenské literární dějiny byly buď psány jako oddělené, zcela samostatné jednotky, nebo naopak v duchu národní, respektive čechoslovakistické ideologie pojednávány jako jednotný, nerozdílný celek. Cílem projektu je v tomto bodě sledovat rozvoj dvou relativně samostatných, ale přesto provázaných struktur, vyrůstajících z literárního hlediska z poměrně homogenního výchozího bodu (česko-slovenská jednota literární řeči na zlomu 18. a 19. století).

Pozornost se soustředí především na postupné vyhraňování, prolínání, modifikace a soupeření základních diskurzů (klasicismus, romantismus, biedermeier, realismus, parnasismus). Jedná se tedy o výzkum tzv. „klasické" literatury 19. století. Záměrem není realizovat tradiční encyklopedické a kanonizující „dějiny" v pozitivistickém ani marxistickém slova smyslu (jiné literární syntézy ostatně v českém ani slovenském prostředí doposud ani nevznikly). Smyslem je představit alternativní model uvažování, pořádání a interpretace literárních textů.

Platnost vytvořeného modelu bude zároveň posuzována sondami „zvenčí", a to jednak ze strany jiných filologií středoevropského kulturního rámce (maďarská, polská, rakouská), dále pak ze strany jiných uměnovědných disciplín (hudební věda, dějiny umění).

Hlavním výstupem projektu bude kolektivní monografie, v jeho rámci vzniknou i různé dílčí studie jednotlivých členů týmu.

Více informací o průběhu projektu na internetových stránkách: http://ffju.genera-studio.net/. 

CÍL PROJEKTU

Cílem projektu je interdisciplinárně založený výzkum fenoménů modernismu a avantgard v literárním a uměleckém prostoru českých zemí a střední Evropy, s jádrem materiálu v první polovině 20. století. Smyslem centrálního projektu Lexikonu české avantgardy i všech souvisejících výstupů je rekonstrukce základních pojmů, termínů, konceptů a diskurzů české historické avantgardy. Těžiště spočívá tedy ve 20. a 30. letech 20. století, ale předmětem reflexe má být také systém forem umění v rané, možno říci postsymbolistické avantgardě 10. let 20. století, navazující na symbolistickou modernu přelomu 19. a 20. století, a rovněž vývoj a doznívání historické avantgardy ve fázi 30. let a 40. let 20. století, kterou by bylo možné předběžně označit pojmem postavantgarda.

Umělecký a literární modernismus byl v českém prostředí interpretován vždy spíše z dílčích a metodologicky či ideologicky apriorně vyhrocených pozic. Proto jsou tyto fenomény, o něž je i ve světě velký zájem, zpracovány pouze obrysovitě a popisně, spíše než výkladově. Základní výstup, Lexikon české avantgardy, by měl nabídnout vědecky reprezentativní rozsáhlou publikaci, která bude rezultátem řady bádání, směřovaných vesměs mezioborově. Rozptýlený badatelský zájem doma i v zahraničí bude možné tímto způsobem koncentrovat, aby výsledný přínos nabídl metodologicky soudobou, syntetizující práci, která má zároveň šanci i na následné vydání v cizojazyčných mutacích.

ŘEŠITELSKÝ TÝM

ÚSTAV LITERATURY A LITERÁRNÍ VĚDY FILOZOFICKÉ FAKULTY UK V PRAZE

Řešitel koordinátor:
doc. PhDr. Petr Bílek, CSc.

Členové týmu:
PhDr. Vladimír Binar
Mgr. Blanka Činátlová, Ph.D.
Mgr. Libuše Heczková, Ph.D.
Mgr. Markéta Kořená, Ph.D.
PhDr. Petr Málek, CSc.
Mgr. Vítek Schmarc
doc. Dr. Phil. Josef Vojvodík, M.A.
doc. PhDr. Jan Wiendl, Ph.D.

ÚSTAV BOHEMISTIKY FILOZOFICKÉ FAKULTY JU V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Řešitel:
prof. PaedDr. Vladimír Papoušek, CSc.

Členové týmu:
doc. PaedDr. Michal Bauer, Ph.D.
Mgr. Veronika Broučková, Ph.D.
Mgr. Martina Halamová, Ph.D.
Mgr. David Skalický, Ph.D.
prof. PhDr. Dalibor Tureček, CSc.

DOSAVADNÍ AKTIVITY ÚSTAVU BOHEMISTIKY FF JU

Členové týmu se účastní různých českých i zahraničních konferencí spojených s tématem avantgardy, kde také prezentují výsledky svého bádání. Někteří jsou zváni na různé univerzity do zahraničí, aby zde přednesli své studie. Skupina se soustředila na dané téma taktéž ve svých přednáškách na Jihočeské univerzitě a této tematice byly věnovány rovněž semináře se studenty. V rámci výzkumu byla dokončena a obhájena disertační práce týkající se české avantgardy 20. let, stejně jako řada bakalářských a diplomových prací.

V roce 2007 vyšla v nakladatelství Akropolis kniha Vladimíra Papouška Gravitace avantgard. Imaginace a řeč avantgard v českých literárních textech první poloviny dvacátého století, v níž se zaměřil na způsoby adaptace myšlenek původců avantgardy v tuzemském prostředí. V jednotlivých kapitolách se proto postupně zabývá dílem Marcela Duchampa, expresionismem a jeho pojetím v rámci literární skupiny, Teigeho interpretací dadaismu, poetistickou prózou, tvorbou Milady Součkové a Zdeňka Rykra, ale i Bohuslava Brouka, Vladimíra Raffela nebo Jindřicha Chalupeckého.

V roce 2008 byla ve spolupráci s nakladatelstvím Akropolis připravena ediční řada Skrytá moderna, která představí méně známá díla související s diskurzem avantgardy 20. století. Jejím cílem je poukázat na rozprostraněnost řeči avantgardy, na její nejednoznačnost, živost, na různé - dnes pozapomenuté či marginalizované - varianty, na její penetraci mimo tradičně popisovaný prostor, ale i na některá menší díla oněch dominujících osobností, která z nějakých důvodů zůstala či zůstávají mimo centrum pozornosti čtenářů i literárních historiků. Smyslem edice není hledat v českých literárních dějinách nový rozvrh a novou hierarchizaci. Smyslem je konfrontovat známé a obecně akceptované podoby dobové řeči moderny s podobami pozapomenutými nebo z nějakých důvodů dosud nereflektovanými tak, aby čtenářům bylo umožněno - možná v lecčems nově či nezvykle - pozorovat mnohdy dramatické úsilí modernistů o nový jazyk, nové vidění objektů, člověka, času, prostoru i sebe sama. Prvním svazkem, který vyšel v roce 2008, je Vor Medůzy Arnošta Vaněčka. Román doprovází obsáhlá studie Vladimíra Papouška. Další svazky věnované Literární skupině a Skupině RA se připravují.

Jako jeden z hlavních výstupů projektu připravuje Centrum výzkumu české umělecké avantgardy rovněž Lexikon české avantgardy.

Výběr dalších publikací vzniklých v souvislosti s tématem Centra výzkumu české umělecké avantgardy:

Bauer, Michal (ed.): Tristan Tzara: Daroval jsem svou duši bílému kameni. Praha, Concordia 2007, 320 s.
Bauer, Michal (ed.): Zdeněk Lorenc: Kontinent nikoho. Praha: Concordia 2008, 130 s.
Broučková, Veronika: František Götz a jeho hledání identity české literatury v tehdejším kontextu zahraničních myšlenkových proudů dvacátých let. Snahy o syntézu evropských poválečných inspirací v řeči teoretika Literární skupiny. In: Goszczyńska, J. (ed.) Procesy autoidentifikacji na obszarze kultur środkowoeuropejskich po roku 1918, Institut slawistyki zachodnej i poludniowej. Warszawa: Wydzial Polonistyki Universytetu Warszawskiego 2008, s. 57 - 68.
Broučková, Veronika: Poezie Literární skupiny. České Budějovice: FF JU [disertační práce].
Broučková, Veronika: Šaldova recepce tvorby básníků Literární skupiny. In: Kubíček, T., Merhaut, L., Wiendl, J., (eds.) "Na téma umění a život" F. X. Šalda 1867 - 1937 - 2007.Host: Brno 2007.
Papoušek, Vladimír: Autoidentyfikacja a odczytanie "dada" przes Teigego. In: Goszczyńska, J., (ed.) Procesy autoidentyfikacji na obszarze kultur środkowoeuropejskich po roku 1918. Warszawa: Wydzial Polonistyki Universytetu Warszawskiego 2008, s. 291-304.
Papoušek, Vladimír: Avantgarda a nostalgie. In: Debnár, V. A. (ed.) Brouk, Bohuslav:Zde trapno existovat. Brno: Host 2008, s. 24-43.
Papoušek, Vladimír: Konec nadohled. Vaněček, Arnošt: Vor Medúzy. Praha: Akropolis 2008, s. 6-33. 115s.
Papoušek, Vladimír: Phänomene des Pragmatismus und Expresionismus im Jugendschaffen von Zdeněk Něměček und Egon Hostovský. In Krehl, B., Schmidt, H. (eds.) Die zehner Jahre in der tschechischen Literatur zwischen Symbolismus und Avantgarde. München: Otto Sanger 2008, s. 174-183.
Tureček, Dalibor: Tradiční prvky v epickém modelu Nezvalovy prózy. Česká literatura 6, 2007.

1. Charakteristika výzkumného záměru

Předmětem výzkumné činnosti jsou dějiny novější české literatury v nadnárodních kontextech (1775-1960). Nezbytnou a z hlediska dosavadního stavu bádání velmi podstatnou součástí je výzkum metodologických konceptů literárních dějin.

Dosavadní koncepty literárně historického bádání byly v českém kontextu určovány zřetelem národní kultury a identity a vymezovány především jazykově. Bádání překračující tento horizont (např. areálová, komparativní) zůstávala spíše na okraji a neprosadila se do syntéz. Citlivým bodem dosavadních modelů literárních dějin je jejich kauzalita a představa lineárního, sukcesivně probíhajícího vývoje, kořenící v podstatě v karteziánském uvažování a ve filozofii Hegelově. Pořádající princip dějin literatury byl také často spatřován mimo vlastní literární materiál a nebyla tak dostatečně reflektována problematika interpretace literárního textu. Tím se stav bohemistiky dostával do napětí, ne-li do rozporu se situací literární vědy pěstované v anglosaském i středoevropském kontextu. V rámci psaní literárních dějin tak vyvstávalo napětí mezi základním historiografickým konceptem a reálným materiálem; úzce národně koncipované dějiny představovaly vzhledem k množině materiálu selektující filtr a zároveň do značné míry předurčovaly i interpretační rámce pro konkrétní analýzy. Právě tato problematika se ukázal být klíčovým bodem v průběhu dosavadního řešení výzkumného záměru a je nutno konstatovat, že dějiny české literatury se nadále jen stěží mohou brát cestou pouhého doplňování dílčích mezer či "přenálepkování" jednotlivých jevů, aniž by byl zásadním způsobem promyšlen jejich metodologický koncept.

Výzkum navazuje na dosavadní projekt MSM 124100003 "Nadnárodní kontexty české národní literatury". Řešitelský tým v uplynulých pěti letech postupoval cestou dílčích analýz do jednotlivých historických horizontů. Tyto analýzy kromě jejich uveřejnění ve sbornících a časopisech vyústily v řadu monografií na témata česká krajanská a exilová literatura v americkém kontextu, obrozenské drama v německojazyčných souvislostech, problematika moderny v literatuře 2. polovině 19. století, ideologické koncepty literatury v 50. letech 20. století. Součástí řešení bylo uspořádání mezinárodních sympózií, výrazný rozměr měla i spolupráce se zahraničními subjekty. Do řešení se také výrazně zapojila nejmladší badatelská generace. Řešitelský tým se tedy v současné době zabývá danou problematikou v českém kontextu nejsoustavněji a také s nejprůkaznějšími výsledky.

2. Vymezení cílů

Cílovým horizontem výzkumného záměru jsou dějiny novější české literatury, budované na novém metodologickém konceptu. Tyto dějiny budou ovšem reálně existovat v kontextu stávajících syntéz; již proto není ambicí řešitelského týmu podat detailní uspořádání veškerého existujícího materiálu. Práce se zato soustředí především ke klíčovým momentům, na nichž bude možno demonstrovat zásadní povahu proměn literárních procesů v jejich dějinnosti. Zároveň bude cílem postihnout proměny dobových konceptů literatury a literárnosti (diskurzy a paradigmata), způsobů užívání obrazových reprezentací a budování fikčních světů na zkoumaných historických horizontech; rovněž se otevírá prostor pro sledování způsobů cirkulací těchto obrazových reprezentací mezi fikčními světy literární povahy a nonfikcí. Klíčovým metodologickým východiskem při tom bude zkoumání nadnárodních kontextů, čímž se vezme v úvahu doposud opomíjený materiál (překlady, tvorba enkláv, jinojazyčné texty reálně fungující v českém kontextu).

Konkrétním cílem řešení v etapě 2005-2009 jsou dva základní okruhy:

V oblasti metodologie literárních dějin. Na vázat na dosavadní stav řešení, vyjít při tom zejména z velmi produktivní spolupráce se zahraničím (Univerzity v Berlíně, Postupimi, Sorbonne IV Pařiž, NYU New York). Cílem bude dopracování metodologického konceptu, založeného na interpretaci textu, na výzkumu proměn dobových diskurzů a paradigmat, způsobů literárního zobrazování a jejich cirkulací, koexistence a převrstvování v literárních i mimoliterárních kontextech. Podstatnou součástí bude upřesnění metodologického instrumentáře (např. terminologie směrových označení, periodizace).
V oblasti výzkumu konkrétních literárně historických jevů se práce soustředí do tří okruhů. Pro období 1775-1860 bude nově koncipováno pojetí romantismu a biedermeieru jako dvou základních komplementárních součástí dobového diskurzu, představujících dvě možnosti sebeprojekce člověka obrozenské doby; prioritně se bude přihlížet k německojazyčným kontextům české produkce a sledovat způsob, kterým tento typ literatury doplňoval doposud neúplný funkční model rodící se novočeské literatury. Dalším okruhem bude zkoumání povahy a proměn kategorie modernosti od Májovců po modernu zlomu 19. a 20. století, přičemž bude sledováno vzájemné vymezování i prolínání národního a univerzálního principu. Pro období 1890-1948 budou sledovány proměny diskurzů a paradigmat v předpokládaných zlomech dobového zobrazování krize člověka 20. století. Východiskem bude zkoumání napětí mezi diskurzem symbolistně dekadentním a diskurzem předválečné moderny, dále pak sledování vzájemných vztahů expresionismu poválečné avantgardy, vztahů mezi diskurzem katolické literatury a dalších typů dobové literární řeči, proměn dobových avantgard, zkoumání poměru vnějších tlaků a literární imanence. Dalšími tématy bude například sledování emancipace menšinové literatury (židovské, exilové) a proměna recepční orientace české literatury od kontextu německého k románskému a anglosaskému, popřípadě dalším.

3. Strategie a metody řešení

Základem strategie řešení je práce dvou specializovaných týmů, vždy zhruba o šesti výzkumnících, soustředěných v jednom případě k problematice obrození a ve druhém případě k etapě od 90. let 19. století až do roku 1948. Jejich cílem bude vytvoření ucelené části literárních dějin. V pětiletém horizontu bude proveden nezbytný základní výzkum, výsledky budou zveřejněny v podobě uceleného bloku dílčích studií, docelení svazku, jeho redakční a ediční příprava bude následovat v bezprostředně navazující etapě řešení; horizontem dokončení svazků je tedy 7 let.

Metodologické otázky budou zpracovávány v rámci širšího odborného týmu specialistů stojících mimo vlastní řešitelský kolektiv, především v úzkém kontaktu se zahraničními institucemi, s nimiž budou pořádána společná kolokvia se zvláštními výstupy (sborníky, články v odborných periodicích). Z spolupracovníků na tomto úseku řešení, kteří již vyjádřili zájem a souhlas, uvádíme Prof. Dr. M. Červenku, CSc., Prof. Dr. H. Schmidt, Prof. Dr. P. Zajace, Prof. Dr. R. Ibera, Doc. Dr. J. Pelána, CSc., Prof. Dr. X. Galmiche. Úzký pracovní kontakt je předjednán i s Ústavem pre slovenskú literatúru SAV v Bratislavě, který též připravuje nově koncipované dějiny národní literatury.

Vlastní metoda řešení bude založena na zkoumání podoby a vztahů literárních diskurzů v daných historických etapách, dále pak na hledání proměn paradigmat literární řeči/zobrazování. Zásadním momentem bude zřetel přes hranici jazykově vymezeného literárního kánonu k reálné recepční situaci jednotlivých období. Východiskem při tom bude literární text; pořádající princip literárních dějin tedy bude položen dovnitř literatury samé a nikoli zevně. Při jeho interpretaci se bude práce pohybovat ve dvou základních rovinách: rozumění textu jako lineární manifestace strategií směřujících ke čtenáři a zároveň (za druhé) ukotvených v "encyklopedii" a recepčním horizontu konkrétní doby. Metodologickými souřadnicemi tedy budou na jedné straně strukturální analýza, na druhé straně hermeneutická interpretace. Dále se inspirujeme konceptem new history S. J. Greenblatta, myšlením M. Foucaulta či recepční estetikou H. R. Jausse. Nejde přitom o pasivní převzetí jejich stanovisek, ale o možné obohacení základního konceptu, který je v rámci řešitelského týmu kontinuálně rozvíjen a přinesl své praktické výsledky.

4. Časový harmonogram řešení

V horizontu 5 let dokončit dílčí analýzy, připravit materiál pro prvé dva svazky a ucelit pro redakční přípravu.
Každý druhý rok řešení uspořádat pracovní kolokvium s mezinárodní účastí. Prvé, zaměřené k metodologii literárních dějin již v roce 2005; pokračování metodologických sympózií bude následovat podle reálné potřeby. Nejpozději v roce 2007 bude následovat mezinárodní konference ke konkrétním problémům jednotlivých etap.
Každoročně se budou konat pravidelné semináře celého řešitelského týmu (tedy obou pracovních skupin) a přizvaných externích odborníků k jednotlivým otázkám.
Výsledky budou prezentovány pravidelně formou dílčích publikací v domácích i zahraničních časopisech, účastí na mezinárodních konferencích.

5. Členové řešitelského týmu

prof. PaedDr. Vladimír Papoušek, CSc. (řešitel)
prof. PhDr. Dalibor Tureček, CSc. (spoluřešitel)
prof. PhDr. Petr Bílek, CSc.
prof. PhDr. Aleš Haman, DrSc.
prof. PhDr. Jiří Holý, DrSc.
doc. PaedDr. Michal Bauer, Ph.D.
doc. PhDr. Jiří Brabec, CSc.
doc. Dr. Phil. Josef Vojvodík, M.A.
doc. PhDr. Jan Wiendl, Ph.D.
PhDr. Libuše Heczková, Ph.D.
PhDr. Věra Pospíšilová
Mgr. Martina Halamová, Ph.D.
Mgr. Zuzana Urválková, Ph.D.
Mgr. Veronika Broučková, Ph.D.
Mgr. Veronika Faktorová, Ph.D.
Mgr. Iva Krejčová, Ph.D.
Mgr. David Skalický, Ph.D.
Mgr. Sandra Hadzagic
Mgr. Martin Hrdina

6. Předpokládané výsledky řešení výzkumného záměru

Formou výstupů budou jednotlivé publikace ucelených studií v tuzemských i zahraničních odborných periodikách (Česká literatura, Estetika, Welt der Slawen, Wiener Slawistisches Jahrbuch, Kosmas (U.S.A.), Style (U.S.A.)). Dalšími výstupy budou sborníky z metodologických seminářů a konferencí k jednotlivým otázkám zpracovávaných etap. Hlavním výstupem budou dva svazky literárních dějin, dovedené v této etapě do podoby charakterizované výše. Dílčí výstupy i oba svazky budou adresovány domácí i zahraniční bohemistické veřejnosti, a to především v akademických a univerzitních kruzích. Druhotně lze očekávat i jejich další působení přes tuto hranici v prostředí českého středního školství a širší laické veřejnosti.

7. Dosavadní výsledky (klíčové publikace)

Papoušek, Vladimír: Gravitace avantgard. Praha: Akropolis 2007. 144 s.
Papoušek, V., Tureček D.: Hledání literárních dějin. Praha: Paseka 2005. 92 s.
Tureček, D.: Fejeton Jana Nerudy. Praha: Arsci 2007. 197 s.
Vojvodík, J. Imagines corporis. Brno: Host 2006. 463 s.
Wiendl, J. (ed.): Hledání literárních dějin v diskuzi. Praha: Paseka 2006. 144 s.
Wiendl, J. (ed.): Literatura a kánon. Praha: Ústav české literatury a literární vědy FF UK 2007. 72 s.
Wiendl, J.: Vizionáři a vyznavači. Praha: Dauphin 2007. 309 s.

Připravované publikace:

První díl Dějin české literatury vyjde v nakladatelství Academia na konci roku 2009.
Svazek týkající se romantismu vyjde 2010/2011.

Řešitel: Prof. PhDr. Dalibor Tureček,CSc.

Cíl projektu:

Doktorský projekt navazuje na grant GAČR 405/05/H526, sdružuje tři bohemistická pracoviště, z toho dvě univerzitní a jedno náležející do struktury AV ČR. Dvě z nich mají udělenou společnou akreditaci pro doktorský studijní program.

Podstatou je:

1. Umožnit studentům přístup k aktuálním metodologickým problémům disciplíny formou přednáškových řad, na které budou zváni přední odborníci i z disciplín pomezních a metodologicky inspirujících (filosofie, dějiny jiných umění, metodologie přírodních věd). Studenti získají zkušenost s organizací akcí tohoto typu, s redakční a ediční přípravou textů pro sborník, který z každé přednáškové řady vznikne. Důraz je tu kladen jednak na překročení hranice úzce jazykově vymezeného konceptu národní literatury a na ohled komparatisticky areálový. Po metodologické stránce je východiskem zejména synopticko pulzační model literárních dějin, koncipovaný Peterem Zajacem a rozpracovaný uchazečskými institucemi v publikacích Wiendl, Jan (ed.), Literatura a kánon, Praha, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a literární vědy 2007, Wiendl, Jan (ed.), Hledání literárních dějin v diskusi, Praha - Litomyšl, Paseka 2006, Papoušek, V., Tureček, D.: Hledání literárních dějin. Praha - Litomyšl, Paseka 2005.
2. Umožnit metodologickou konfrontaci při zpracovávání konkrétních disertačních prací formou pravidelných společných kolokvií, pořádaných jako výjezdní semináře s možností soustředěné práce.
3. Umožnit celostátní konfrontaci v rámci oboru pravidelným pořádáním soutěže studentských vědeckých prací.
4. Umožnit krátkodobé studijní pobyty v tuzemsku a zahraničí.
5. Přispět k vytvoření materiálního zázemí pro uvedené činnosti a samostatné bádání studentů.

Konkrétní realizační kroky:

1. ÚBO FF JU uspořádá v letech 2009-2012 následují přednáškové řady, které se budou realizovat vždy v letním semestru příslušného akademického roku:

2009: Metodologický dialog věd o umění a přírodních věd I (přizváni budou filosofové přírodních věd)
2010: Metodologický dialog věd o umění a přírodních věd, matematiky II (přizváni budou zástupci konkrétních přírodovědných disciplín jako evoluční biologie, geometrie fraktál atd.)
2011: Středoevropský kulturní prostor.
2012: Kultura střední Evropy a Orient.
Každý cyklus bude obsahovat 6-10 přednášek spojených s diskusí. Organizátory cyklu budou zainteresovaní doktorandi.

2. V každém zimním semestru bude uspořádán, zredigován, edičně připraven a vydán sborník studií z letního přednáškového cyklu. Organizační, redakční i ediční práce budou provádět zainteresovaní doktorandi. (Tato aktivita navazuje na sborníky Broučková, V., Faktorová, V., Martinek, J., Skalický,D. (eds.): Dialog mezi filozofií a literaturou, České Budějovice, Nakladatelství Tomáš Halama 2006 a Krejčová, I., Pípová, K., Hrdina, M. (eds.): Text mezi literaturami, České Budějovice, Nakladatelství Tomáš Halama 2007).

3. Jednou ročně bude ÚBO FF JU organizovat pracovní kolokvium, pořádané formou výjezdového semináře doktorandů a členů vedení týmu, na němž budou z hlediska aktuálních metodologických problémů diskutovány disertační projekty. Pracovní setkání umožní jednak intenzivní soustředěnou aktivitu, jeho hlavní přínos bude ve vzájemné konfrontaci přes hranici jednoho pracoviště. Proto budou přizváváni podle aktuální potřeby i další odborníci.

4. Doktorandi se dále budou podílet na přípravě a redigování učebních pomůcek pro pregraduální studium. Cílem aktivity je jednak zprostředkovat doktorandům praktické zkušenosti z univerzitního pedagogického provozu, současně ale překlenout propast mezi aktuálním stavem poznání v oboru na straně jedné a zázemím učebních pomůcek (skript) na straně druhé. V letech 2009-2010 bude na ÚBO FF JU připravena a editována příručka pro studium české literatury 19. století.

5. ÚČL FF UK

Bude se podílet na pořádán přednáškové řady společně s ÚČL AV ČR, v.v.i. (viz bod 6.). Bude se podílet na výše uvedených aktivitách ÚBO FF JU. Každoročně poskytne prostředky na zahraniční badatelský pobyt jednomu z doktorandů.

6. ÚČL AV ČR, v.v.i.

Uspořádá v každém roce mezinárodní studentskou vědeckou konferenci, která bude konfrontací metodologie i dosažených výsledků disertačních projektů. Nejlepší práce budou oceněny Cenou Vladimíra Macury. Texty budou zpřístupněny v elektronické podobě a nejlepší budou po úpravách doporučeny k vydání v časopise Česká literatura. V každém semestru uspořádá ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu FF UK přednáškovou řadu pro doktorandy, a to s účastí zahraničních i domácích přednášejících. Každoročně poskytne prostředky na zahraniční badatelský pobyt jednomu z doktorandů.

GA ČR 405/09/0011

Řešitelé:

prof. PaedDr. Vladimír Papoušek, CSc.
Prof. PhDr. Petr Bílek, CSc.
Mgr. Veronika Broučková, Ph.D.

Pojem re-prezentace (representation) patří k základním konceptualizačním termínům, které na základě analýzy fungování jazyka a znakových systémů obecně navrhl a v průběhu uplynulých dvaceti let i rozpracoval anglofonní nový historismus (New Historicism). Jde o pojem, který se zdánlivě blíží marxistickým teoriím „odrazu" či představám o realistické stopě v každém literárním díle; daný pojem má však v pojetí nového historismu zcela jinou náplň i způsob svého užití v literární vědě. Pojem re-prezentace postihuje zprostředkující proces odkazování (reference k aktuálnímu světu) a performance („zastupování": zobrazení něčeho něčím a pro něco či někoho). Původní pojem Representations se stal i titulem stěžejního časopisu zastánců novohistorických přístupů (časopis vychází od 1983, již 100 vydaných čísel), který rozšířil zkoumání oblasti re-prezentací z literatury do širší sféry kultury a společenských věd obecně. Právě posun náplně od tradiční aristotelovské mimesis („nápodoby") k performativnímu aktu, rozpracovaný Wolfgangem Iserem (1989), umožnil, aby tento koncept poskytl nový a velmi produktivní pohled na literaturu jako diskurs, který vytváří významné mentální re-prezentace obrazného typu, které si v sobě nesou stopy dobové řeči, ale zároveň se pootevírají recepčním aktualizacím, v nichž vzniká mnohohlasí významů. Tento významný koncept nenašel v českém literárněvědném prostředí dosud souvislejší prostor reflexe a domýšlení; částečně nejspíš z důvodů, že tato oblast již byla „obsazena" marxistickou zvulgarizovanou představou „odrazu" objektivní reality. Přitom jde o jeden z nejproduktivnějších pojmových konceptů, jimiž se soudobá literární věda ke svému materiálu vztahuje.

Cíle projektu:

a) zapojit se do mezinárodní diskuse a rozvíjení projmu re-prezentace, a to v souvislostech, které navazují na domácí produktivní bádání strukturalistické, zkoumající především sémiotické dimenze aktů reference a performance, a zároveň pojem re-prezentace vřadit do sítě dalších konceptuálních pojmů soudobé literární historie (paradigma, epistémé, kánon, (non)linearita vývoje, literární a neliterární texty);

b) integrovat pojem re-prezentace do soudobého českého literárněvědného myšlení jako pojem, který poskytuje produktivní řešení vztahu literárních a jiných diskursů. Oba zdánlivě protisměrné cíle („vně" a „dovnitř") jsou vzájemně spojeny právě přesvědčením řešitelů, že česká tradice literární vědy (především strukturalismus) i soudobé debaty o způsobech a možnostech psaní dějin mohou nabídnout mezinárodnímu literárněvědnému publiku dosud opomíjené způsoby rozvíjení termínu re-prezentace, a to nejen jiným materiálem, ale i metodologickým řešením. Tímto směrem jde navržená knižní publikace prof. Vladimíra Papouška a doc. Petra A. Bílka, která by měla nabídnout v angličtině stěžejní metodologické i materiálové texty, napsané s vědomím překladu jakožto kulturního transferu a směřující k publiku, které se zkoumání re-prezentací již dlouhodobě věnuje. Stati budou vycházet z dosavadních publikací obou řešitelů, které se zabývaly metodologickými tématy psaní literární historie (Papoušek, Vladimír; Tureček Dalibor: Hledání literárních dějin. Praha: Paseka, 2005. Wiendl, Jan, ed.: Hledání literárních dějin v diskusi. Praha: Paseka, 2006. Bílek, Petr A.; Janoušek, Pavel; Šmahelová, Hana; Papoušek, Vladimír; Tureček, Dalibor: Literatura a kánon. Praha: FF UK 2007. Bílek, Petr A.: Diskursivní prostor popkultury aneb Proč by Otokar Březina neměl přejet krtečka. Slovo a smysl / Word and Sense 3, 2006, č. 6, s. 23-49). Proponované navázání kontaktu se světem by pak mělo umožnit produktivní analýzu a rozvoj konceptu re-prezentací nejen prostřednictvím překladů stěžejních statí do češtiny (a komentářů), ale především prostřednictvím druhého proponovaného výstupu: mezinárodní konference na téma re-prezentací (s aplikací na materiál české a šíře i středoevropské kulturní oblasti). Z této konference by byly publikovány klíčové texty v překladu do češtiny formou kolektivní monografie, sjednocené metodologicky i terminologicky. Cílem projektu není pouhá popularizace pojmu re-prezentace a úsilí o jeho zdomácnění. Výzkum se bude zaměřovat především na konfrontace různých typů performancí v aktech re-prezentací a jejich interpretace by ve výsledku měla přinést obraz pohybu a proměn dobové řeči v literárněhistorickém pohledu na dějiny. Domníváme se, že právě pojem re-prezentací je schopen nahradit nepříliš funkční předpoklad literárního vývoje jako směřování k novosti, v němž jsou kanonizována pouze díla s estetickou hodnotou, chápanou substanciálně jako interní rys díla, a nikoli jako zpětný konstrukt.

Základní výstupy

Základním výstupem bude tedy knižně publikovaná monografie v angličtině, jíž by se soudobá česká literární věda zapojila do zkoumání re-prezentací ve světě. V návaznosti na tuto monografii by měla být uspořádána mezinárodní konference, jejímž výstupem bude v češtině publikovaná kolektivní monografie. Předpokládáme, že k účasti na konferenci budou přizváni přední odborníci ze zahraničí a bude využito kontaktů, které má badatelský tým s univerzitami v Německu, Itálii, Velké Británii a USA.
Předpokládáme, že oba hlavní výstupy budou zdrojem metodologických i historických podnětů pro badatelskou obec v okruhu jak domácí, tak i mezinárodní literární historie a příbuzných humanitních oborů. Proponované výstupy budou využitelné i pro studenty v oborech bohemistiky a dalších kulturních a společenskovědních oblastech.

Časový plán

Řešení projektu je rozvrženo do tří let (2009-2011). V prvním roce řešení bude probíhat příprava textů monografie. Dále bude uspořádáno interní kolokvium k metodologii zkoumání re-prezentací při praktické literárněhistorické práci. V druhém roce řešení tato monografie vyjde a bude zahájena příprava konference, stejně jako publikace překladových textů k problematice re-prezentací a původních časopiseckých studií. Ve třetím roce bude uspořádána mezinárodní konference a připravena kolektivní monografie k edici a knižnímu vydání.

Výchozí metodologická literatura:

Barthes, Roland: Efekt reálného. Aluze 10, 2006, č. 3, s. 78-81.
Barthes, Roland: Diskurs historie. Česká literatura 55, 2007, č. 6, s. 815-828.
Bolton, Jonathan, ed: Nový historismus / New Historicism. Brno: Host, 2007.
Eldridge, Richard, ed.: Beyond Representation. Philosophy and Poetic Imagination.
Cambridge: Cambridge University Press, 1996.
Foucault, Michel: Les Mots et les Choses. Une archéologie des sciences humaines. Paris:
Gallimard, 1966. Česky Slova a věci. Praha: Computer press, 2007.
Gallagher, Catherine; Greenblatt, Stephen: Practicing New Historicism. Chicago: University
of Chicago Press, 2000.
Geertz, Clifford: The Interpretation of Cultures. New York: Basic Books, 1973. Česky
Interpretace kultur. Praha: SLON, 2000.
Greenblatt, Stephen, ed.: Allegory and Representations. Baltimore: John Hopkins University
Press, 1981.
Greenblatt, Stephen, ed.: Representing the English Renaissance. Berkeley and Los Angeles:
University of California Press, 1988.
Greenblatt, Stephen: Marvelous Possessions. Chicago: University of Chicago Press, 1991.
Česky Podivuhodná vlastnictví. Praha: Karolinum, 2004.

1. 1. 2012 – 31. 12. 2014

Číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/20.0125

Partner projektu: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i.

Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.

Téma a cíle projektu

Projekt zaměřený na analýzu reprezentace a performativity v literárních textech
Spolupráce odborníků z Jihočeské univerzity, Univerzity Karlovy, Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, Glasgow University a Univerzity v Opole

Cíle projektu

rozvoj, posílení excelence a mezinárodních vazeb dlouhodobě budovaného vědeckého týmu
tematická a metodologická inovace české literární vědy
inovace a zatraktivnění výuky literatury na JU

Klíčové aktivity (2012-2014)

Příprava výzkumných aktivit, badatelské pobyty, setkávání členů týmu (leden 2012 – prosinec 2014)
Šíření výsledků vědy a výzkumu a výchova vědeckých talentů (září 2012 – prosinec 2014)
Publikační činnost (září 2012 – prosinec 2014)
Mezinárodní konference „Reprezentace nacionality jako mocenská strategie v literárních textech" (červen 2013)
Přednáškový cyklus „Menšinová literatura" (říjen 2013 – prosinec 2014)
Mezinárodní letní škola „Reprezentace, literatura a moc" (červen 2014)

Klíčové aktivity (od r. 2015)

Doktorandská letní škola "Reprezentace, performativita, literatura" (2016)
Doktorandská letní škola "Moc, manipulace a ideologie v kultuře" (2018)
Přednáškový cyklus „Menšinová literatura"
Publikační činnost
Šíření výsledků vědy a výzkumu a výchova vědeckých talentů

Realizační tým

Garant projektu: Prof. Vladimír Papoušek

Manažer projektu: Dr. David Skalický

Finanční manažer projektu: Alena Slováčková

Koordinátor projektu: Mgr. Daniela Grubhofferová

Asistent projektu: Miloslava Moravcová

Vědecký tým

prof. Vladimír Papoušek (garant projektu)

dr. John Bates

prof. Michal Bauer

prof. Petr A. Bílek

doc. Jiří Brabec

dr. Zdeněk Brdek

doc. Joanna Czaplińska

dr. Jan Čulík

dr. Martina Halamová

dr. Peter Chvojka (od 1. 1. 2013)

Mgr. Pavla Lencová

dr. Ladislav Nagy (do 31. 8. 2013)

Mgr. Jan Pospíšil

dr. Andrej Rogatchewski

dr. David Skalický

prof. Ivan Šedivý

Mgr. Michaela Šlapáková (od 1. 9. 2013)

doc. Hana Šmahelová

dr. Josef Švéda

dr. Veronika Veberová

doc. Jan Wiendl

dr. Vera Kaplická Yakimova

Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

☎ 387 774 818