Vědecký projekt Historického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na léta 2012 až 2016

Inscenace moci Habsburků v raném novověku a jejich obrazy

Nový vědecký projekt Historického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity navazuje na mezinárodně uznávané vědecké výsledky dvou výzkumných záměrů tohoto pracoviště, které se nazývaly Šlechta v novověkých dějinách českých zemích (1998-2004) a Společnost českých zemí v raném novověku – struktury, individua, vztahy, instituce moci (2005-2011).

Vědecké cíle projektu

Vědecký projekt Inscenace moci Habsburků v raném novověku a jejich obrazy vychází především z teoretického konceptu symbolické komunikace, který vypracovali na sklonku devadesátých let 20. století Gerd Althoff a Barbara Stollberg-Rilinger. Cílem projektu je prostřednictvím uplatňovaných zásad přirozeného práva a zvláště symbolicky pojatých ceremoniálů spjatých s inscenací moci rekonstruovat obraz habsburských císařů, jejich manželek a dalších příslušníků vládnoucí dynastie v očích různých sociálních prostředí habsburské monarchie a jejich aktérů. Při heuristicky, metodologicky a obsahově náročných výzkumech půjde nejen o vystižení vlastního průběhu rituálu, ale badatelské těžiště bude tvořit interpretace obsahu jednotlivých prostředků symbolické komunikace, které potvrzovaly hierarchii prostoru, jednotlivých aktérů a jejich mocenské výlučnosti. Vedle korunovací českým a uherským králem i císařem Římsko-německé říše, kterým domácí a zvláště zahraniční historická věda věnuje pozornost, se projekt zaměří na systematický výzkum dalších performancí v časovém horizontu od 16. do poloviny 18. století. Na prvním místě půjde o slavnostní vjezdy Habsburků do Vídně a dalších evropských měst, jejich holdovací cesty do jednotlivých zemí podunajské monarchie, rytířské kratochvíle, přechodové rituály mezi životem a smrtí, castra doloris, zasedací pořádky divadelních představení, slavnosti Řádu zlatého rouna a Řádu hvězdového kříže, slavnostní bohoslužby, ohňostroje, jízdy na saních a další slavnosti pořádané u císařského dvora. Stranou badatelské a interpretační pozornosti nezůstanou obrazy habsburských panovníků v očích duchovních, měšťanů a venkovanů zvláště v českých zemích a symbolické prostředky, jimiž pronikaly do myšlenkových světů neurozeného obyvatelstva měst a venkova. Přirozenou součást vědeckého projektu představuje výzkum „druhého života" habsburských císařů v myšlenkových strukturách moderní společnosti 19. a 20. století, a to s důrazem na jejich obrazy v česky i německy psané beletrii, divadelních hrách a filmu.

Řešitelský tým

prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., vedoucí vědeckého týmu
doc. PhDr. et Dr. phil. Ivo Cerman, Ph.D.
Mgr. Jaroslav Dibelka, Ph.D.
doc. PhDr. Josef Hrdlička, Ph.D.
PhDr. Pavel Král, Ph.D.
doc. Mgr. Pavel Marek, Ph.D.
Mgr. Kateřina Pražáková, Ph.D.
PhDr. Jitka Rauchová, Ph.D.
PhDr. Rostislav Smíšek, Ph.D.

PhDr. Jan Šimánek, administrátor projektu a redaktor
Mgr. Miroslav Žitný, redaktor

Badatelské cíle členů řešitelského týmu

Václav Bůžek se zabývá interdisciplinárním výzkumem symbolické komunikace při slavnostních vjezdech habsburských panovníků a arciknížat do Vídně a hlavních měst jednotlivých zemí habsburské monarchie v 16. a na počátku 17. století. Ivo Cerman se soustřeďuje na výzkum obrazu habsburských panovníků ve světle přirozeného práva a jeho recepce v politickém myšlení 18. století a proměnu panovnického ceremoniálu a jeho postupné zjednodušování na přelomu barokní a osvícenské doby. Obrazy habsburských panovníků v očích venkovské společnosti raného novověku jsou předmětem výzkumů Jaroslava Dibelky. Vytváření symbolických obrazů habsburských panovníků raného novověku zvláště v narativních svědectvích osob usedlých v královských a poddanských městech raného novověku se věnuje Josef Hrdlička. Badatelskou pozornost soustředí rovněž k prostředkům rozmanitých panovnických performancí pořádaných ve městech, které vyzařovaly symbolický obsah a podílely se na utváření obrazů habsburských vládců v očích přihlížejících neurozených diváků. Pavel Král se zaměřuje na výzkum symbolické komunikace na příkladu svateb a pohřbů jednotlivých příslušníků a příslušnic habsburského rodu v 16. a 17. století za použití genderové a zvláště srovnávací optiky dalších panovnických dvorů v Evropě. Hlavním cílem výzkumů Pavla Marka je interpretace symbolických obsahů ceremoniálu udělování Řádu zlatého rouna, přijímání středoevropských šlechticů do španělských vojenských církevních řádů Alcántara, Calatrava, Santiago a symbolický význam členství v těchto řádech v očích soudobých pozorovatelů. Kateřina Pražáková se zabývá interpretací symbolických obsahů v popisech slavnostních ceremoniálů příslušníků habsburského rodu v psaných a tištěných novinách 16. a 17. století. Kromě rekonstrukce podoby těchto slavnostních okamžiků bude srovnávat subjektivní pohled tvůrců novin s dochovanými popisy konkrétních performancí. Studiu proměn obrazu raně novověkého habsburského panovníka v beletrii, divadelní, operní a filmové tvorbě 19. a 20. století věnuje badatelskou pozornost Jitka Rauchová. Stranou zájmu nezůstane rozkrytí způsobů ztotožňování moderní společnosti s habsburskými panovníky a jejich dynastií či poznání důvodů odmítání tohoto rodu. Rostislav Smíšek se zabývá symbolickým poselstvím škály barokních performancí habsburských panovníků ve druhé polovině 17. a počátkem 18. století. Důležité místo ve výzkumu připadne svatebním a pohřebním slavnostem barokních Habsburků a jejich rodinných příslušníků. Stranou interpretační pozornosti nezůstane utváření obrazu habsburského vladaře a jeho blízkých v symbolické komunikaci slavností Řádu zlatého rouna, Řádu hvězdového kříže, ceremoniálu operních a divadelních představení, slavnostních bohoslužeb, audiencí, dvorských baletů a jízd na saních mezi léty 1620-1740, tematika symbolického obrazu slavnostních vjezdů habsburských panovníků, jejich manželek a vyslanců do Vídně, některých měst podunajské monarchie a Říma.

Předpokládané analytické a syntetické výstupy

Hlavním vědeckým výstupem projektu Inscenace moci Habsburků v raném novověku a jejich obrazy bude rozsáhlé syntetické dílo, které představí první období vlády habsburské dynastie v českých zemích (1526-1740). O takové syntetické dílo byl již s předstihem požádán vedoucí vědeckého týmu ředitelkou Nakladatelství Lidové noviny, kde by tato práce měla roku 2016 být předložena do tisku. Těžiště jednotlivých kapitol bude spočívat v přiblížení proměn symbolické komunikace slavnostních vjezdů, holdování, korunování, svateb, pohřbů a dalších ceremoniálů na dvoře habsburských panovníků, popř. dvorech arciknížat a arcikněžen, a symbolických prostředků při inscenaci moci a obrazů vládců. Analytické výsledky průběžného řešení vědeckého projektu budou pravidelně publikovány ve vědeckých časopisech, s důrazem na zahraniční časopisy a recenzované časopisy domácí.