Navazující magisterské studium

Složení komise pro státní závěrečné zkoušky

• navazujícího magisterského studia Historie
• navazujícího magisterského studia Učitelství dějepisu pro střední školy
• navazujícího magisterského studia Učitelství pro 2. stupeň základních škol se specializací dějepis

předseda:

prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc.

členové:

prof. PhDr. Josef Grulich, Ph.D.
PhDr. Jitka Máchalová, Ph.D.

I. Historiografie

1. Řecká historiografie od Hérodota k Xenofontovi
2. Zlatá éra římského dějepisectví (Sallustius, Caesar, Livius, Tacitus, Josephus Flavius)
3. Počátky středověké historiografie a církevní chronologie dějin (Eusebius Caesarejský, sv. Jeroným, sv. Augustin, Paulus Orosius)
4. Kosmova kronika v kontextu dobové středoevropské historiografie (Reginon, Vincenc Kadlubek, Otto z Freisingu, pokračovatelé Kosmovi)
5. České kronikářství doby Karla IV.
6. Hájkova kronika v kontextu humanistického myšlení v Čechách a na Moravě
7. Italský a zaalpský humanismus (Flavio Biondo, Eneáš Silvius Piccolomini, Niccolo Machiavelli, Jean Bodin, utopické myšlení)
8. Barokní evropské dějepisectví
9. Bratrské dějepisectví a pobělohorská emigrační historiografie
10. Česká barokní historiografie
11. Počátky vědecké historiografie, zdroje osvícenského myšlení, srovnání francouzské a české osvícenské historiografie
12. Romantická historická věda, podstata romantismu, historismus v epoše romantismu, institucionalizace historické vědy, rozvoj národních historiografií
13. František Palacký
14. Leopold von Ranke a německá historická věda v 19. století
15. Reformy vysokých škol Leo Thun-Hohensteina a proměna zázemí historické vědy na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze (Wácslaw Wladiwoj Tomek, Konstantin Adolf Höfler, historické semináře, Institut pro rakouský dějezpyt ve Vídni).
16. Rozdělení pražské univerzity a proměny české historiografie před první světovou válkou (Jaroslav Goll, Antonín Rezek, Josef Emler, Josef Kalousek); historiografický pozitivismus, nástup nové generace do vědeckého bádání (kolektivní fakta Karla Lamprechta a čeští historikové, hospodářské a sociální dějiny); spory o Rukopisy a o smysl českých dějin
17. Evropské pozitivistické a realistické dějepisectví
18. Čeněk Zíbrt a česká kulturní historie
19. Krize pozitivismu a 1. sociologická revolta
20. Hlavní tendence evropského dějepisectví v meziválečném období
21. Mezinárodní aspekty české historické vědy ve 20. století (mezinárodní kongresy historických věd, bádání ve vatikánských archivech - Istituto Austriaco, Československý historický ústav v Římě a jejich vědecké výsledky u Josefa Šusty, Karla Stloukala, studijní cesty jako zahraniční inspirace)
22. Hlavní představitelé meziválečné československé historické vědy (Josef Pekař, Josef Šusta, univerzity v Brně a Bratislavě, historiografie za protektorátu)
23. Vývoj české marxistické historiografie (Jan Slavík a předválečná Historická skupina, 2. sjezd československých historiků, oficiální a neoficiální historiografie let 1948-1989)
24. Česká nemarxistická historiografie 1948-1989
25. Škola Annales a její podněty pro evropskou a českou historiografii
26. Hospodářské a sociální dějiny (německá škola hospodářských dějin, tzv. history from below a britská marxistická historiografie, bielefeldská škola apod.)
27. Kvantifikace a nová politická a sociální historie
28. Postmoderní výzvy, lingvistický obrat a jejich ohlas v dějepisectví (Michel Foucault, Thomas Kuhn aj.)
29. Antropologizace dějin (historická antropologie a mikrohistorie)
30. Kulturní obrat a nová kulturní historie
31. Memory studies a dějiny paměti
32. Globální historie, transnacionální (transregionální) dějiny, postkolonialismus, prostorový obrat („Spatial Turn“)

II. Teorie a metodologie dějin, včetně didaktiky dějepisu 

1. Škola Annales a strukturální pojetí dějin kolektivních mentalit
2. Historická antropologie - člověk jako aktér dějin a jeho myšlenkový svět
3. Průnik strukturálních, sociologizujících a antropologizujících přístupů k dějinám společnosti
4. Metodologie výzkumu populačního vývoje a rekonstrukce rodin
5. Rodinné formy z pohledu historické demografie a kulturní antropologie
6. Starý a nový demografický režim; populační vývoj optikou mikrohistorie
7. Výzkum migrací a migrační teorie
8. Kulturní dějiny - každodennost jako metodologické východisko
9. Symbolická komunikace - cesta k novým politickým dějinám
10. Metodologie intelektuálních dějin
11. Sebeprezentace a sebereflexe individua
12. Genderová perspektiva reflexe a sebereflexe individua
13. Imaginární svět individua
14. Marginalizace individua
15. Konstrukce obrazu individua prostředky symbolické komunikace
16. Individuum v prostoru krajiny
17. Překračování horizontu důvěrně známého prostředí individua
18. Individuum a čas
19. Individuum ve světě domácnosti
20. Individuum v sítích sociálních vztahů
21. Individuum v přechodových rituálech mezi životem a smrtí
22. Modernizace a modernizační teorie
23. Protoindustrializace versus industrializace
24. Podnikatelstvo jako předmět historického výzkumu
25. Dějiny podniků a podnikání – Business History
26. Dělnictvo jako subjekt a objekt historického bádání
27. Politická kultura individua ve veřejném světě
28. Individuum ve společnosti násilí a konfliktů
29. Didaktická analýza dějepisného učiva
30. Pojetí dějepisu v rámcových vzdělávacích programech, učební plány a podoba dějepisu ve školních vzdělávacích programech
31. Vyučovací metody ve výuce dějepisu
32. Formy dějepisného vyučování
33. Didaktická média ve výuce dějepisu
34. Specifika výuky dějin 20. století
35. Regionální dějiny a školní dějepis
36. Projektová metoda v dějepisném vyučování
     

Upozornění:
Posluchači předloží ke státní zkoušce seznam prostudované odborné literatury, včetně přečtených novinek z posledních let.