O události

Filozofická fakulta JU se letos poprvé zapojí do celorepublikové akce Týden humanitních věd 2023, která se bude konat ve dnech od 13. do 17. 11. 2023. Týden humanitních věd společně pořádá jedenáct filozofických fakult v České republice pod záštitou Asociace děkanů filozofických fakult. Filozofická fakulta JU zve na pestrý program v úterý 14. 11. 2023.

Vědeckopopularizační akce si klade za cíl představit odborné i široké veřejnosti celé spektrum výzkumných a vzdělávacích aktivit vědců a vědkyň působících v oblasti humanitních věd a upozornit na jejich význam pro společnost. Volným tématem letošního ročníku je motto "Blízko baroka“.

Filozofická fakulta JU v rámci Týdne humanitních věd zve na přednášky, workshopy, vernisáž a další doprovodný program, který se uskuteční 14. 11. 2023 v budově FF JU (Branišovská 31a, České Budějovice). Podrobný harmonogram ke stažení → zde.

• Baroko a duchovní život v Čechách a jeho odraz v pramenech

11.00–12.00 hod.

Přednášející: prof. PhDr. Marie Ryantová, CSc., doc. PhDr. Miroslav Novotný, CSc., doc. Mgr. Lenka Martínková, Ph.D. / Ústav archivnictví a pomocných věd historických Filozofické fakulty JU

Přednášející představí ve svých krátkých vstupech duchovní život v Čechách v době baroka, který byl výrazně ovlivněn postupnou rekatolizací, zahájenou již po Bílé hoře a poté zejména po skončení třicetileté války: připomenuto bude budování farní sítě a s tím související všestranné působení duchovních, zavádění různých slavností či procesí, vybavování či stavba kostelů, role a fungování škol apod. Zmíněno bude i působení jezuitů a piaristů a nakonec proměny v 18. století, vrcholící v jižních Čechách vznikem českobudějovického biskupství. Pozornost bude věnována rovněž církevnímu patronátu a zejména mecenátu a jeho různým formám. Záměrem přednášejících je ukázat, jak se tyto záležitosti projevily v rámci celé společnosti a jak ovlivnily život tehdejších lidí, ale v některých ohledech lze jejich dopady sledovat i v moderní době. Výklad bude doplněn různými ukázkami pramenů, příp. workshopem s jejich čtením.

• Nenápadné baroko. Italské tisky barokní doby v knihovně kněžny Marie Ernestiny z Eggenbergu

12.30–13.30 hod.

Přednášející: doc. Mgr. et Mgr. Václav Grubhoffer, Ph.D. / Ústav romanistiky Filozofické fakulty JU

Zpravidla vnímáme kulturní dědictví baroka skrze nápadné artefakty – např. architekturu, hudbu. K dědictví baroka však patří i méně nápadné artefakty, jako jsou dobové knižní sbírky. Konkrétní příklad takové barokní knihovny, která patřila kněžně Marii Ernestině z Eggenbergu a dochovala se v českokrumlovské zámecké knihovně, představí tato přednáška.

• Vernisáž fotografické výstavy „El Gran Camino Inca. Perú: Integración y Diversidad“

14.00–15.00 hod.

Účinkující: Ústav romanistiky Filozofické fakulty JU a Velvyslanectví Peruánské republiky v ČR

Zahájení fotografické výstavy dokumentující stezky tzv. Gran Camino Inca o “Qhapaq Ñan” za účasti zástupců Velvyslanectví Peruánské republiky v Praze. Výstava je společným dílem šesti zemí, kterými El Gran Camino Inca prochází (Argentiny, Bolívie, Chile, Kolumbie, Ekvádoru a Peru). Všechny tyto země spojuje společná historie a vůle podporovat integraci, zachovat rozmanitost a seznámit s touto stezkou zbytek světa. Výstava potrvá do 18. 12. 2023.

• Krásy a rozmanitosti Peru

15.00–16.00 hod.

Účinkující: Zahraniční studenti Jhoifer Harbhim Castillo Pereda a Jhan Franco Huanca Valverde za účasti zástupců Velvyslanectví Peruánské republiky v ČR a Ústavu romanistiky Filozofické fakulty JU

Jaké je dnešní Peru a co kromě Machu Picchu můžete v Peru navštívit? Je peruánská španělština stejná jako španělština evropská? Jí se v Peru opravdu morčata? Na tyto a možná i další otázky se pokusí odpovědět Jhoifer a Jhan Franco, studenti španělské filologie na Filozofické fakultě JU. Beseda bude probíhat ve španělštině bez tlumočení.

• Přednáškový blok Historického ústavu Filozofické fakulty JU: Smysly, víra a propaganda mezi renesancí a barokem

16.00–18.00 hod.

Přednášející:

prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc.: Vůně květin v renesančních zahradách šlechticů a jejich řeč

doc. PhDr. Rostislav Smíšek, Ph.D.: Slavnosti barokních Habsburků jako hra světel a stínů

doc. PhDr. Josef Hrdlička, Ph.D.: Víra mezi prožitkem, disciplínou a tradici počátkem novověku

Mgr. Kateřina Pražáková, Ph.D.: Fake news ve zpravodajství 16. a 17. století

Přednáškový blok, složený ze čtyř půlhodinových sdělení doprovázených obrazovým materiálem, představí civilizační a modernizační změny, které prožíval člověk na rozhraní renesanční a barokní doby. Jde nejen o zrození smyslového vnímání každodennosti prostřednictvím čichu, sluchu a zraku, ale také o reflexi reality za pomoci víry, náboženských konverzí a falešných zpráv či propagandy. Sdělení vycházejí z vlastních výzkumů jejich autorů a umožňují nahlédnout do vnitřních světů lidí ve vzdálené minulosti „blízko baroka“.

• Jaroslav Hašek jako redaktor a mystifikátor v časopise Svět zvířat

16.30–17.00 hod.

Přednášející: Mgr. Martin Dvořák, Ph.D. / Ústav bohemistiky Filozofické fakulty JU

Haškovo přetržité zaměstnání ve čtrnáctideníku Svět zvířat (mezi lety 1909 a 1913) představuje spíše přehlíženou část jeho života a tvorby, ačkoliv se výrazně propsala nejen do Osudů dobrého vojáka Švejka. Téměř výlučně bývá v dané souvislosti zmiňován pouze autorův sklon k vytváření mystifikací, přesněji řečeno vymýšlení si nových živočichů apod. Haškova činnost v redakci listu však byla daleko všestrannější a týkala se nejen psaní, ale též redigování, realizace vizuálních prvků, promýšlení koncepce a rubrik časopisu, jeho propagace atd. Přednáška se pokusí Haškovo působení v periodiku zhodnotit v šířeji vytyčené míře a osvětlit méně zmapované aspekty autorovy (inter)mediální a literární kreativity (nikoliv pouze schopnost bravurně mystifikovat), kterak se v listu projevovaly.

• Změny ekonomiky v době osvícenství na příkladu archeologického materiálu z hospodářského dvora Švamberk

18.00–19.00 hod.

Přednášející: Mgr. Tereza Šálková, Mgr. Libor Vobejda / Archeologický ústav Filozofické fakulty JU

Po objevení Ameriky na konci 15. století se začaly rychle šířit nové rostliny, neofyty. Zároveň se do Evropy dostávaly i rostliny z Asie a Afriky. Původně se vysazovaly pouze v okrasných zahradách, později, po třicetileté válce, se pěstovaly v hlavních výrobních centrech, na panských statcích. Výrazně přispěly ke změně evropského zemědělského systému. Doba, kdy neofyty získaly ve střední Evropě významnou roli, se vyznačovala osvícenou filozofií a rychlým hospodářským pokrokem. Od 17. století se mnoho těchto rostlin pěstovalo z různých důvodů, především pro výrobu potravin, jako exotické koření, léčivky a okrasné květiny. Rostlinné zbytky v krovech hospodářského dvora Švamberk byly datovány pomocí dendrochronologie dřevěných konstrukčních prvků a typologie nalezených artefaktů. Archeobotanický výzkum na panském statku Švamberk přinesl doklady pěstování kukuřice, tabáku selského a slunečnic (původem z Ameriky), čiroku (původem z Afriky), loubince a thůjovce (původem z Asie). Hlavním těžištěm produkce statku bylo ovšem obilí, olejniny a zelenina. Dendrochronologická analýza a analýza izotopů stroncia umožnila zachytit vývoj ekonomiky statku v čase. Nejstarší dřevo pokácené v průběhu 17. století mělo pravděpodobně lokální původ, zatímco na konci 18. století bylo dřevo pravděpodobně přiváženo složitým dopravním systémem z různých částí jižních Čech. Spoluautorky článku: Julija Erban Kochergina, Zuzana Thomová

• Karlův Hrádek u Purkarce. Výzkumné a výukové středisko archeologie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

19.00–20.00 hod.

Přednášející: prof. PhDr. Rudolf Krajíc, CSc. / Archeologický ústav Filozofické fakulty JU

Přednáška doplněná o praktické ukázky představí badatelsky a prezentačně pojatý projekt věnující se kulturní památce Karlova Hrádku u Purkarce. Jedná se o zaniklý hrad, který je jedinou stavbou Karla IV. v Jihočeském kraji. V roce 2018 podepsalo vedení Jihočeské univerzity s městem Hluboká nad Vlavou dohodu o spolupráci při vědeckém výzkumu, památkové ochraně, sanaci a prezentaci Karlova Hrádku. Realizací projektu byl pověřen Archeologický ústav FF JU: V oblasti základního a aplikovaného vědeckého výzkumu se jedná o zajištění všech forem terénního archeologického odkryvu, o detailní geodetické zaměření lokality a aplikaci nejmodernějších dokumentačních a prospekčních technik. Postupně vzniká podrobný plošný i 3D plán lokality, obsahující nejen hradní jádro s příkopem, ale i předhradí s valem a přilehlé území včetně řeky.