Filozofická fakulta JU se letos poprvé zapojila do celorepublikové akce Týden humanitních věd 2023, kterou společně pořádá jedenáct filozofických fakult v České republice pod záštitou Asociace děkanů filozofických fakult. Filozofická fakulta JU připravila pestrý program na úterý 14. 11. 2023.
Vědeckopopularizační akce si klade za cíl představit odborné i široké veřejnosti celé spektrum výzkumných a vzdělávacích aktivit vědců a vědkyň působících v oblasti humanitních věd a upozornit na jejich význam pro společnost. Volným tématem letošního ročníku bylo motto "Blízko baroka“. Filozofická fakulta JU v rámci Týdne humanitních uspořádala přednášky, workshopy, vernisáž a další doprovodný program. Ačkoliv se pro FF JU jednalo o první ročník, akce se těšila velkému zájmu a účasti jak stávajících studujících, tak veřejnosti.
- Baroko a duchovní život v Čechách a jeho odraz v pramenech
Přednášející: prof. PhDr. Marie Ryantová, CSc., doc. PhDr. Miroslav Novotný, CSc., doc. Mgr. Lenka Martínková, Ph.D. / Ústav archivnictví a pomocných věd historických Filozofické fakulty JU
Přednášející představili ve svých vstupech duchovní život v Čechách v době baroka, který byl výrazně ovlivněn postupnou rekatolizací, zahájenou již po Bílé hoře a poté zejména po skončení třicetileté války: připomenuto bylo budování farní sítě a s tím související všestranné působení duchovních, zavádění různých slavností či procesí, vybavování či stavba kostelů, role a fungování škol apod. Zmíněno bylo i působení jezuitů a piaristů a nakonec proměny v 18. století, vrcholící v jižních Čechách vznikem českobudějovického biskupství. Pozornost byla věnována rovněž církevnímu patronátu a zejména mecenátu a jeho různým formám. Záměrem přednášejících bylo ukázat, jak se tyto záležitosti projevily v rámci celé společnosti a jak ovlivnily život tehdejších lidí, ale v některých ohledech lze jejich dopady sledovat i v moderní době. Výklad byl doplněn různými ukázkami pramenů, příp. workshopem s jejich čtením.
- Nenápadné baroko. Italské tisky barokní doby v knihovně kněžny Marie Ernestiny z Eggenbergu
Přednášející: doc. Mgr. et Mgr. Václav Grubhoffer, Ph.D. / Ústav romanistiky Filozofické fakulty JU
Zpravidla vnímáme kulturní dědictví baroka skrze nápadné artefakty – např. architekturu, hudbu. K dědictví baroka však patří i méně nápadné artefakty, jako jsou dobové knižní sbírky. Konkrétní příklad takové barokní knihovny, která patřila kněžně Marii Ernestině z Eggenbergu a dochovala se v českokrumlovské zámecké knihovně, představila tato přednáška.
- Vernisáž fotografické výstavy „El Gran Camino Inca. Perú: Integración y Diversidad“
Účinkující: Ústav romanistiky Filozofické fakulty JU a Velvyslanectví Peruánské republiky v ČR
Zahájení fotografické výstavy dokumentující stezky tzv. Gran Camino Inca o “Qhapaq Ñan” za účasti zástupců Velvyslanectví Peruánské republiky v Praze. Výstava je společným dílem šesti zemí, kterými El Gran Camino Inca prochází (Argentiny, Bolívie, Chile, Kolumbie, Ekvádoru a Peru). Všechny tyto země spojuje společná historie a vůle podporovat integraci, zachovat rozmanitost a seznámit s touto stezkou zbytek světa. Výstava potrvá do 18. 12. 2023.
- Krásy a rozmanitosti Peru
Účinkující: Zahraniční studenti Jhoifer Harbhim Castillo Pereda a Jhan Franco Huanca Valverde za účasti zástupců Velvyslanectví Peruánské republiky v ČR a Ústavu romanistiky Filozofické fakulty JU
Jaké je dnešní Peru a co kromě Machu Picchu můžete v Peru navštívit? Je peruánská španělština stejná jako španělština evropská? Jí se v Peru opravdu morčata? Na tyto i další otázky se pokusil odpovědět Jhoifer a Jhan Franco, studenti španělské filologie na Filozofické fakultě JU.
- Přednáškový blok Historického ústavu Filozofické fakulty JU: Smysly, víra a propaganda mezi renesancí a barokem
Přednášející:
prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc.: Vůně květin v renesančních zahradách šlechticů a jejich řeč
doc. PhDr. Rostislav Smíšek, Ph.D.: Slavnosti barokních Habsburků jako hra světel a stínů
doc. PhDr. Josef Hrdlička, Ph.D.: Víra mezi prožitkem, disciplínou a tradici počátkem novověku
Mgr. Kateřina Pražáková, Ph.D.: Fake news ve zpravodajství 16. a 17. století
Přednáškový blok, složený ze čtyř půlhodinových sdělení doprovázených obrazovým materiálem, představil civilizační a modernizační změny, které prožíval člověk na rozhraní renesanční a barokní doby. Jde nejen o zrození smyslového vnímání každodennosti prostřednictvím čichu, sluchu a zraku, ale také o reflexi reality za pomoci víry, náboženských konverzí a falešných zpráv či propagandy. Sdělení vycházejí z vlastních výzkumů jejich autorů a umožňují nahlédnout do vnitřních světů lidí ve vzdálené minulosti „blízko baroka“.
- Jaroslav Hašek jako redaktor a mystifikátor v časopise Svět zvířat
Přednášející: Mgr. Martin Dvořák, Ph.D. / Ústav bohemistiky Filozofické fakulty JU
Haškovo přetržité zaměstnání ve čtrnáctideníku Svět zvířat (mezi lety 1909 a 1913) představuje spíše přehlíženou část jeho života a tvorby, ačkoliv se výrazně propsala nejen do Osudů dobrého vojáka Švejka. Téměř výlučně bývá v dané souvislosti zmiňován pouze autorův sklon k vytváření mystifikací, přesněji řečeno vymýšlení si nových živočichů apod. Haškova činnost v redakci listu však byla daleko všestrannější a týkala se nejen psaní, ale též redigování, realizace vizuálních prvků, promýšlení koncepce a rubrik časopisu, jeho propagace atd. Přednáška se pokusila Haškovo působení v periodiku zhodnotit v šířeji vytyčené míře a osvětlit méně zmapované aspekty autorovy (inter)mediální a literární kreativity (nikoliv pouze schopnost bravurně mystifikovat), kterak se v listu projevovaly.
- Změny ekonomiky v době osvícenství na příkladu archeologického materiálu z hospodářského dvora Švamberk
Přednášející: Mgr. Tereza Šálková, Mgr. Libor Vobejda / Archeologický ústav Filozofické fakulty JU
Po objevení Ameriky na konci 15. století se začaly rychle šířit nové rostliny, neofyty. Zároveň se do Evropy dostávaly i rostliny z Asie a Afriky. Původně se vysazovaly pouze v okrasných zahradách, později, po třicetileté válce, se pěstovaly v hlavních výrobních centrech, na panských statcích. Výrazně přispěly ke změně evropského zemědělského systému. Doba, kdy neofyty získaly ve střední Evropě významnou roli, se vyznačovala osvícenou filozofií a rychlým hospodářským pokrokem. Od 17. století se mnoho těchto rostlin pěstovalo z různých důvodů, především pro výrobu potravin, jako exotické koření, léčivky a okrasné květiny. Rostlinné zbytky v krovech hospodářského dvora Švamberk byly datovány pomocí dendrochronologie dřevěných konstrukčních prvků a typologie nalezených artefaktů. Archeobotanický výzkum na panském statku Švamberk přinesl doklady pěstování kukuřice, tabáku selského a slunečnic (původem z Ameriky), čiroku (původem z Afriky), loubince a thůjovce (původem z Asie). Hlavním těžištěm produkce statku bylo ovšem obilí, olejniny a zelenina. Dendrochronologická analýza a analýza izotopů stroncia umožnila zachytit vývoj ekonomiky statku v čase. Nejstarší dřevo pokácené v průběhu 17. století mělo pravděpodobně lokální původ, zatímco na konci 18. století bylo dřevo pravděpodobně přiváženo složitým dopravním systémem z různých částí jižních Čech. Spoluautorky článku: Julija Erban Kochergina, Zuzana Thomová
- Karlův Hrádek u Purkarce. Výzkumné a výukové středisko archeologie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
Přednášející: prof. PhDr. Rudolf Krajíc, CSc. / Archeologický ústav Filozofické fakulty JU
Přednáška doplněná o praktické ukázky představila badatelsky a prezentačně pojatý projekt věnující se kulturní památce Karlova Hrádku u Purkarce. Jedná se o zaniklý hrad, který je jedinou stavbou Karla IV. v Jihočeském kraji. V roce 2018 podepsalo vedení Jihočeské univerzity s městem Hluboká nad Vlavou dohodu o spolupráci při vědeckém výzkumu, památkové ochraně, sanaci a prezentaci Karlova Hrádku. Realizací projektu byl pověřen Archeologický ústav FF JU: V oblasti základního a aplikovaného vědeckého výzkumu se jedná o zajištění všech forem terénního archeologického odkryvu, o detailní geodetické zaměření lokality a aplikaci nejmodernějších dokumentačních a prospekčních technik. Postupně vzniká podrobný plošný i 3D plán lokality, obsahující nejen hradní jádro s příkopem, ale i předhradí s valem a přilehlé území včetně řeky.
Fotogalerie
