Text reflektuje autorčinu zkušenost ze zahraniční stáže na Birmingham International Academy (BIA), University of Birmingham (UK), kde měla možnost poznat britský přístup k výuce anglického jazyka. Studentka Ústavu anglistiky FF JU Nela Plouharová jej porovnává se svými zkušenostmi z českého výukového prostředí a zdůrazňuje rozdíly v zaměření na praktické využití jazyka, aktivní zapojení studentů a rozvoj interkulturní komunikační kompetence. Zkušenost autorku inspirovala k využívání interaktivních a na studenta zaměřených metod ve vlastní pedagogické praxi.
Za poslední tři měsíce jsem měla díky zahraniční stáži v Anglii možnost nahlédnout do světa výuky anglického jazyka pro mezinárodní studenty – konkrétně na Birmingham International Academy (BIA).
Účastnila jsem se několika náslechových hodin v rámci tzv. Pre-sessional programu, který připravuje studenty na bakalářské nebo magisterské studium na University of Birmingham. Díky tomu jsem mohla porovnat britský přístup k výuce s tím, který znám ze svého dosavadního studia v České republice. Ráda bych zdůraznila, že popisuji vlastní zkušenost, která se nemusí vztahovat na všechny formy či úrovně českého školství.
V české škole jsem byla zvyklá na monologický, převážně frontální styl výuky. Učitel byl autorita, která se nesměla případnými dotazy zpochybňovat. V Anglii je tomu však naopak. I přes to, že je učitel stále respektován, výuka je více zaměřena na studenty. Bere se v potaz rozdílné složení třídy a každý student má možnost ptát se, vyjadřovat vlastní názor a být součástí diskuse. To přirozeně přispívá k větší aktivitě v hodině.
Jedním z rozdílů, který považuji za zásadní, je samotné zaměření výuky. Na českých školách je často kladen důraz na gramatickou přesnost a správné použití slovní zásoby. V britském prostředí je naopak prioritou praktické využití nabytých znalostí. Studenti se učí nejen jak správně napsat akademickou esej, ale také jak v ní správně a věcně argumentovat. Součástí výuky byly i simulace reálných situací – při jedné observaci například studenti týmově řešili modelovou krizi.
Líbilo se mi, že i přes to, že byl program intenzivní, nechyběly v hodinách odlehčené momenty, které byly ale stále pro studenty přínosné. Například při jedné observaci měli studenti za domácí úkol vyhledat zajímavé informace o České republice, protože věděli, že se na výuku přijdeme podívat. Připravili si na nás otázky a následovala skupinová diskuse. Tato aktivita byla praktickým příkladem rozvoje interkulturní komunikační kompetence (ICC) v duchu kompetenčního rámce TEFE – studenti si nejen procvičili jazyk, ale učili se také chápat kulturní rozdíly a komunikovat citlivě napříč kulturami.
Výuka ve Spojeném království mě inspirovala důrazem učitelů na individuální potřeby studentů a jejich schopností zapojit všechny studenty do výuky. Ukázala mi, že výuka může být praktická, interaktivní, a přesto kvalitní. Z této zkušenosti budu rozhodně čerpat ve své vlastní učitelské praxi!
