Stejně jako v loňském roce probíhá i letos v severomakedonském Ochridu u stejnojmenného jezera letní škola archeobotaniky, kterou zde již několik let pořádá Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie a Archeologický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Studenti Jihočeské univerzity pod patronací Archeologického národního muzea ve Skopje a ve spolupráci s Ústavem pro klasickou archeologii Univerzity Karlovy v Praze zde pracují na archeologickém výzkumu řady zajímavých lokalit pravěku a antického starověku, kde odebírají vzorky zeminy a materiálů, které proplavují na speciálním zařízení. Studenti pod dohledem specialistů oddělují starý zuhelnatělý materiál od soudobých rostlinných fragmentů a připravují jej na dlouhodobé laboratorní zkoumání a vědecké vyhodnocení.
Studenti obou českých univerzit jsou zde součástí mezinárodního projektu Frontier Studies, který v oblasti Ochridu již několik let zkoumá důsledky „ochridské katastrofy“, silného zemětřesení z konce druhého tisíciletí před naším letopočtem. Katastrofická událost, která byla členy mezinárodního týmu na Ochridu publikována, změnila město na skalním masivu na ostrov, obklopila jej vodami jezera a přebudovala strukturu místního osídlení v širokém zemědělském zázemí. Na tuto sídelní změnu na rozmezí doby bronzové a železné se nyní soustřeďují jak archeologové, tak geologové a paleoekologové, specialisti na historické environmentální změny z České geologické služby a Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity.
Studenti budějovické letní školy a jejich pražští a domácí kolegové pracovali v srpnových dnech v Ochridu na dvou zajímavých archeologických lokalitách. Obě jsou situovány nad úrovní roviny ochridské pláně, jedna z lokalit z doby bronzové až železné je dokonce na vrcholu blízké hory. Jde o hradiště s mohutnou kamennou zdí. Druhá lokalita pochází z doby římské, kdy tvořila součást venkovského zemědělského osídlení. Archeologové mohou na obou lokalitách doložit četné nálezy artefaktů a stavebních konstrukcí, archeobotanici pak získávají vzorky tehdejších užitkových domestikovaných rostlin a zuhelnatělé fragmenty dřev. Archeobotanické nálezy budou sloužit také jako zdroj datování pomocí radiokarbonové analýzy. Laboratorní výzkum botanických nálezů bude pokračovat v budějovické Laboratoři archeobotaniky a paleoekologie do poloviny příštího roku.
doc. PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D.
Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie, Přírodovědecká fakulta JU a Archeologický ústav, Filozofická fakulta JU
Marek Verčík, Ph.D., Ústav pro klasickou archeologii FF UK v Praze
Fotogalerie
