🇨🇿
Ve dnech 12.–14. listopadu 2025 uspořádal Ústav germanistiky FF JU mezinárodní konferenci s názvem „Vzorce nenávisti. Hate speech v aktuálních a historických diskurzech“.
Tématem konference byl aktuální jev rostoucí verbální agrese a nenávistných projevů v politických, společenských a kulturních diskurzech, nahlížený v mezinárodním kontextu (Česká republika, Německo, Rakousko, Slovensko) a z perspektiv různých vědních oborů. Pozvaní vědci a vědkyně se prostřednictvím přednášek, prezentací a především pak ve společné diskuzi pokusili zkoumat specifické projevy a manifestace „hate speech“, rozkrýt jejich kontexty a základní myšlenkové a argumentační vzorce – a tím také ukázat, jak relevantní a společensky přínosný může být výzkum v často podceňovaných humanitních oborech. Zúčastněné disciplíny – a tedy i přístupy a perspektivy – se představily v jednotlivých tematicky uspořádaných sekcích. První, nejobsáhlejší blok se soustředil na nenávistné projevy v politickém a společenském diskurzu (konkrétní aktuální příklady z českého, německého, rakouského a slovenského prostředí) a ukázal, jak se agresivně paušalizující, diskriminační projevy, metafory a argumentace, jejichž doménou byly dříve téměř výlučně okrajové a extremisticky smýšlející skupiny, dnes stávají běžnou součástí rétorické výbavy nejen politiků. Poté se pohled na fenomén „hate speech“ otevřel mezioborově a zaměřil se na právní, psychologické a mediální aspekty. Významným záměrem konference bylo rovněž ukázat možné formy odporu, rezistence a rezilience proti nenávistným projevům, zejména ve školním prostředí a oblasti vzdělávání. Jak hluboce jsou nenávist a nenávistné projevy zakořeněny v literatuře, kulturních diskurzech a kultuře paměti, ukázaly příspěvky v závěru konference. Celkově se během dvou konferenčních dnů plných přednášek a intenzivních diskuzí ukázalo, jak obohacující a přínosný je tento interkulturní, interdisciplinární, interinstitucionální a v neposlední řadě i intergenerační pohled a široký záběr. Konference byla zakončena půldenní exkurzí k místům paměti z dob, kdy se nenávist a netolerance zahnízdily v nejvyšších patrech politiky – období nacistické hrůzovlády a poté komunistického režimu. Šlo o „místa“ paměti v doslovném smyslu, místa lokalizovatelná, spojená s represí, násilím nebo terorem (v němčině se v této souvislosti užívá obrat Architektur des Schreckens, tedy „architektura hrůzy“) – a současně místa, jejichž fyzická podoba dnes slouží jako varovná připomínka minulosti, tedy ke kterým je ukotvená a díky tomu viditelná kolektivní paměť.
Organizace konference byla finančně podpořena Česko-německým fondem budoucnosti, Česko-bavorskou vysokoškolskou agenturou, společností Rudolf Sellner s.r.o. a společností Robert Bosch s.r.o.
Velkou zásluhu na uskutečnění konference mají kolegyně z Filozofické fakulty JU, které projekt od začátku do konce aktivně podporovaly a provázely: Ing. Iva Hondlíková, Ing. Ivana Vejskrabová a Mgr. Tereza Uhlíková. Velké poděkování patří rovněž Fakultě zemědělské a technologické JU, která nám laskavě zapůjčila svou konferenční místnost a zázemí v pavilonu M.
Srdečně poděkovat bychom chtěli také doc. Ing. Luďku Berecovi, Dr., prorektorovi pro vědu a výzkum, za slavnostní zahájení konference a velmi výstižný proslov, ve kterém se inspiroval jednou z oblastí svého bádání a přirovnal nenávistné projevy k viru, kterým je společnost napadená, a k epidemii, které je třeba čelit. Účastníky konference přivítal i děkan Filozofické fakulty Jihočeské univerzity prof. PhDr. Ondřej Pešek, Ph.D. Ve svém projevu označil agresivně paušalizující, diskriminační projevy a verbální padání zábran za velké nebezpečí a zdůraznil, že mají-li být humanitní obory společensky relevantní, musí se věnovat aktuálním problémům (např. proměně charakteru mezilidské komunikace) a neúnavně se pokoušet o jejich analýzu a interpretaci.
🇩🇪
Vom 12. bis 14. November 2025 wurde vom Institut für Germanistik der FF JU eine internationale Konferenz mit dem Titel „Grundfiguren des Hasses. Hate Speech in aktuellen und historischen Diskursen“ veranstaltet.
Die Tagung befasste sich mit dem zeitgenössischen Phänomen wachsender Aggression sprachlicher Kommunikation in politischen, gesellschaftlichen wie kulturellen Diskursen – der Hassrede. Die Tagung zeigte eindrucksvoll die allgemeine Relevanz von Forschungen auch und gerade in den geisteswissenschaftlichen Fächern, denn kaum eine Thematik beeinflusst das gesellschaftliche Miteinander so nachhaltig wie das Phänomen Hate Speech: die gezielte Diffamierung von Angehörigen bestimmter (meist marginalisierter) Gruppen. Auch wird selten ein Sujet so intensiv interdisziplinär diskutiert wie gerade dieses. Bei der Konferenz spielte zudem die internationale Ausrichtung eine zentrale Rolle, denn neben dem Blick auf Tschechien wurden auch die Perspektiven aus Deutschland, Österreich und der Slowakei berücksichtigt.
In verschiedenen thematisch sortierten Sektionen zeigten die Vorträge unterschiedliche Blickwinkel und Herangehensweisen der einzelnen Fachdisziplinen auf: Zunächst galt der Schwerpunkt der Beiträge der Hassrede in politischen Diskursen, bevor der Blick auf das Phänomen „Hassrede“ interdisziplinär geöffnet und die rechtliche, psychologische und medienwissenschaftliche Blickrichtung in den Fokus genommen wurde. Ein besonderes Anliegen der Konferenz waren verschiedene Formen des Widerstandes gegen Hassrede und insbesondere der Blick auf den schulischen Kontext. Wie tief Hass und Hassrede in der Literatur sowie in kulturellen Diskursen und in der Erinnerungskultur verwurzelt sind, zeigten die Vorträge am Ende der Tagung. Insgesamt wurde an den zwei Tagen der Konferenz intensiv fachübergreifend diskutiert und ein weiter Bogen gespannt: interkulturell, interdisziplinär, interinstitutionell und nicht zuletzt intergenerationell. Ergänzt wurden diese Erörterungen durch eine halbtägige Exkursion zu Erinnerungsorten aus Zeiten, in denen Hass und Intoleranz herrschten. In einem Stadtrundgang der besonderen Art wurden die Teilnehmer der Konferenz an Orte geführt, die während der Zeit des Nationalsozialismus, aber auch der kommunistischen Diktatur zu einer Architektur des Schreckens zählten. Die theoretischen Erörterungen der vorhergehenden Tage wurden hier zur erinnernden praktischen Anschauung.
Die Organisation der Tagung wurde finanziell gefördert vom Deutsch-Tschechischen Zukunftsfonds, der Bayerisch-Tschechischen Hochschulagentur, der Rudolf Sellner GmbH und der Robert Bosch GmbH.
Ein großer Dank gilt den Kolleginnen der Philosophischen Fakultät, die das Projekt von Anfang bis Ende tatkräftig unterstützt und begleitet haben: Ing. Iva Hondlíková, Ing. Ivana Vejskrabová und Mgr. Tereza Uhlíková. Ein großes Verdienst am reibungslosen Ablauf der beiden Konferenztage hat die Fakultät für Landwirtschaft und Technologie der Südböhmischen Universität, die uns ihre Konferenzräume im Pavillon M zur Verfügung stellte.
Ganz herzlich bedanken möchten wir uns auch bei doc. Ing. Luděk Berec, Dr., Prorektor der für Wissenschaft und Forschung, für die feierliche Eröffnung der Konferenz und seine eindrucksvolle Rede bedanken, in der er – seine eigene Forschung als metaphorische Quelldomäne nutzend – die Hassrede mit einem Virus verglich, der sich in der Gesellschaft breit macht, mit einer Epidemie, die man bekämpfen muss. Begrüßt wurden die Konferenzteilnehmer auch vom Dekan der Philosophischen Fakultät der Südböhmischen Universität, Prof. PhDr. Ondřej Pešek, Ph.D., der in seiner Rede er Hate Speech – also die aggressive Pauschalisierung, Diskriminierung, verbale Enthemmung – als „große Gefahr“ bezeichnete und betonte, dass die Geisteswissenschaften nur dann gesellschaftliche Relevanz besitzen, wenn sie aktuelle Probleme fokussieren (bspw. den sich verändernden Charakter der zwischenmenschlichen Kommunikation) und unermüdlich an ihrer Analyse und Interpretation arbeiten.
