• Úvod
  • UHE - Filozofická fakulta JU

Časopis Opera historica přijat do databáze Scopus

Opera historica. Časopis pro dějiny raného novověku byl 26. 12. 2020 přijat odbornou mezinárodní komisí Scopus Content Selection & Advisory Board (CSAB), do prestižní databáze Scopus. Toto rozhodnutí bylo 16. 2. 2021 naplněno podpisem dohody s nakladatelstvím Elsevier, která databázi provozuje. Začlenění do Scopusu má i praktický význam, jelikož studie v Opera historica budou nyní v Informačním systému výsledků výzkumu zařazeny v kategorii Jsc, kterou se může pyšnit jen málo českých historických časopisů. Hodnotitelé vyslovili chválu tvůrcům časopisu, na jejichž přístupu ocenili snahu diskutovat o aktuálních vědeckých tématech. Časopis je přístupný na webu opera-historica.com.

Cena děkana za vynikající diplomovou práci

Galerie:
  • images/FF/fakulta/Aktuality/cena-dekana/2023/1_-dm-i.jpg, Mgr. Denisa Michalinová
  • images/FF/fakulta/Aktuality/cena-dekana/2023/2_-dm-ii.jpg, Mgr. Denisa Michalinová
  • images/FF/fakulta/Aktuality/cena-dekana/2023/3_-jk-i.jpg, Mgr. Jakub Kalivoda
  • images/FF/fakulta/Aktuality/cena-dekana/2023/4_-jk-ii.jpg, Mgr. Jakub Kalivoda
  • images/FF/fakulta/Aktuality/cena-dekana/2023/5_-nj-i.jpg, Bc. Natálie Jaszová
  • images/FF/fakulta/Aktuality/cena-dekana/2023/6_-nj-ii.jpg, Bc. Natálie Jaszová
  • images/FF/fakulta/Aktuality/cena-dekana/2023/7_-fs-i.jpg, Mgr. František Schwarz
  • images/FF/fakulta/Aktuality/cena-dekana/2023/8_-fs-ii.jpg, Mgr. František Schwarz

Komise Grantové agentury FF JU, jmenovaná děkanem rovněž pro posouzení návrhů na udělení Ceny děkana Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, doporučila k ocenění čtyři nominované práce. Komise Grantové agentury FF JU shledala všechny předložené práce jako práce mimořádně kvalitní.

Cenu děkana za vynikající diplomovou práci získali:

Oceněným gratulujeme!

Doc. PhDr. et Dr. phil. Ivo Cerman, Ph.D., přednášel na konferenci v Baltimoru (USA)

Doc. PhDr. et Dr. phil. Ivo Cerman, Ph.D., z Historického ústavu Filozofické fakulty JU reprezentoval Jihočeskou univerzitu na prestižní konferenci historiků raného novověku, která se konala pod záštitou Sixteenth Century Studies Society v Baltimoru v USA. V přednášce "The Rosina Müller Case of 1665. A Liberty Lawsuit in Habsburg Bohemia" prezentoval výsledky výzkumného centra Habsburkové v dějinách českých zemí raného novověku. Na konferenci naváže společný seminář studentů historie z Johns Hopkins University, Baltimore, a Jihočeské univerzity, jenž se na návrh americké strany uskuteční v Českých Budějovicích v příštím roce. 




 

Doktorandská kolokvia 28. a 29. listopadu 2023

Doktorandské kolokvium 28. 11. 2023 v zasedací místnosti Z1 od 16.30 do 18.00 hodin

 

Dr. Ilya Berkovich (Österreichische Akademie der Wissenschaften, Wien) představí svůj výzkum vojenských dějin, izraelskou historiografii a pohovoří o zkušenostech z doktorandského studia na univerzitě v Cambridge.

Účast doktorandů povinná, vážní zájemci z řad posluchačů a posluchaček magisterského studia historie vítáni.

 

 

Doktorandské kolokvium 29. 11. 2023 v zasedací místnosti Z1 od 14.00 do 15.30 hodin

 

Doc. PhDr. Petr Popelka, Ph.D. (Filozofická fakulta Ostravské univerzity) hovořit bude na téma Paradigma modernizace a současná česká historiografie.                                                                                                                           

Účast doktorandů povinná, vážní zájemci z řad posluchačů a posluchaček magisterského studia historie vítáni.

 

Dosažené výsledky výzkumného centra Habsburkové za léta 2012–2016

1) Syntézy

Cerman, Ivo (ed.), Habsburkové 1740–1918. Vznikání občanské společnosti, Praha 2016.


2) Monografie

Bůžek, Václav – Jakubec, Ondřej, Kratochvíle posledních Rožmberků, Praha 2012.

Bůžek, Václav – Koreš, František – Mareš, Petr – Žitný, Miroslav, Rytíři renesančních Čech ve válkách, Praha 2016.

Bůžek, Václav – Marek, Pavel, Smrt Rudolfa II., Praha 2015.

Cerman, Ivo, Aufklärung oder Illuminismus? Die Enzyklopädie des Grafen Franz Josef Thun, Stuttgart 2015 (= Contubernium 82).

Cerman, Ivo – Reynolds, Susan – Lucci, Diego, Casanova. Enlightenment philosopher, Oxford 2016.

Cerman, Ivo –  Chaline, Olivier, Les Schwarzenberg. Une famille dans l´histoire de l´Europe XVIe – XXIe siècles,Paris 2012.

Cerman, Ivo – Šedivá-Koldinská, Marie ( edd.), Základní problémy studia raného novověku, Praha 2013.

Hrdlička, Josef, Víra a moc. Politika, komunikace a protireformace v předmoderním městě (Jindřichův Hradec 1590-1630), České Budějovice 2013 (= Monographia historica 14).

Marek, Pavel, Bohemia hispánica. Fondos españoles de los siglos XVI y XVII,Barcelona 2013 (spoluautoři Robert Archer a Jaroslava Kašparová).

Marek, Pavel, La embajada española en la corte imperial 1558-1641. Figuras de los embajadores y estrategías clientelares, Praha 2013.

Pražáková, Kateřina, Obraz Polsko-litevského státu a Ruska ve zpravodajství české šlechty (1450–1618), České Budějovice 2015 (= Monographia historica 15).

Smíšek, Rostislav, Das Tagebuch Ferdinands zu Schwarzenberg aus den Jahren 1686-1688 und 1696-1697. Eine vollständige kritische Edition, České Budějovice 2015 (=Prameny k českým dějinám 16. – 18. století, řada B/5).

 

3) Kapitoly v kolektivních monografiích

Bůžek, Václav, Arcikníže Ferdinand v básnických obrazech Matouše Collina o tragické smrti Jana Jiřího z Herbersteinu, in: Ivana Ebelová – Jiří Pešek – Tomáš Sekyrka (edd.), Mezi kulturou a uměním. Věnováno Zdeňku Hojdovi k životnímu jubileu, Praha 2013, s. 42-50.

Bůžek, Václav, Böhmen: Entstehung und Entwicklung des Adels in den böhmischen Ländern seit dem Mittelalter bis zur Mitte des 17. Jahrhunderts, in: Werner Paravicini (ed.), Höfe und Residenzen im spätmittelalterlichen Reich. Grafen und Herren I., Ostfildern 2012 (= Residenzenforschung. Herausgegeben von der Residenzen-Kommission der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen Band 15), s. 41-49.

Bůžek, Václav, Der Adel im Königreich Böhmen nach 1620 in der symbolischen Ausschmückung seiner Sitze, in: Karl Möseneder – Michael Thimann – Adolf Hofstetter (edd.), Barocke Kunst und Kultur im Donauraum I, Petersberg 2014, s. 194-204.

Bůžek, Václav, Der Adel in Südwestdeutschland und in Böhmen aus der Sicht eines tschechischen Historikers, in: Ronald G. Asch – Václav Bůžek – Volker Trugenberger (edd.), Adel in Südwestdeutschland und Böhmen 1450-1850, Stuttgart 2013, 318 s. (= Veröffentlichungen der Kommission für geschichtliche Landeskunde in Baden-Württemberg, Reihe B – Forschungen, 191. Band), s. 289-291.

Bůžek, Václav, Die Glaubensfreiheit im Denken und Alltagsleben des Peter Wok von Rosenberg, in: Jaroslava Hausenblasová – Jiří Mikulec – Martina Thomsen (edd.), Religion und Politik im frühneuzeitlichen Böhmen. Der Majestätsbrief Kaiser Rudolfs II. von 1609, Stuttgart 2014 (= Forschungen zur Geschichte und Kultur des östlichen Mitteleuropa, Band 46), s. 85-102.

Bůžek, Václav, Die symbolische Ausstattung und Ausschmückung der Renaissanceschlösser in den böhmischen Ländern, in: Christina Schmid – Gabriele Schichta – Thomas Kühtreiber – Kornelia Holzner-Tobisch (edd.), Raumstrukturen und Raumausstattung auf Burgen in Mittel­alter und Früher Neuzeit, Heidelberg 2015 (= Interdisziplinäre Beiträge zu Mittelalter und Früher Neuzeit, Band 2), s. 175-203.

Bůžek, Václav, Die türkischen Motive in der materiellen Kultur des Adels in den frühneuzeitlichen böhmischen Ländern, in: Robert Born – Sabine Jagodzinski (edd.), Türkenkriege und Adelskultur in Ostmitteleuropa vom 16. bis zum 18. Jahrhundert, Ostfildern 2014 (= Studia Jagellonica Lipsensia, Band 14), s. 287-298.

Bůžek, Václav, Die Wege des Adels aus den böhmischen Ländern zu den habsburgischen Höfen im 16. und zu Beginn des 17. Jahrhunderts, in: Anna Fundárková – István Fazekas (edd.), Die weltliche und kirchliche Elite aus dem Königreich Böhmen und Königreich Ungarn am Wiener Kaiserhof im 16. und 17. Jahrhundert, Wien 2013 (= Publikationen der ungarischen Geschichtsforschung in Wien 8), s. 15-36.

Bůžek, Václav, Frühneuzeitliche Adelsgeschichte in der tschechischen Geschichtsschreibung, in: Ronald G. Asch – Václav Bůžek – Volker Trugenberger (edd.), Adel in Südwestdeutschland und Böhmen 1450-1850, Stuttgart 2013 (= Veröffentlichungen der Kommission für geschichtliche Landeskunde in Baden-Württemberg, Reihe B – Forschungen, 191. Band), s. 261-288.

Bůžek, Václav, Handlungsspielräume des Oberkammerdieners Philipp Lang von Langenfels am Kaiserhof zu Beginn des 17. Jahrhunderts,in: Anna Fundárková – István Fazekas (edd.), Die weltliche und kirchliche Elite aus dem Königreich Böhmen und Königreich Ungarn am Wiener Kaiserhof im 16. und 17. Jahrhundert, Wien 2013 (= Publikationen der ungarischen Geschichtsforschung in Wien 8), s. 369-384.

Bůžek, Václav, Heinrich Julius von Braunschweig-Wolfenbüttel am Prager Kaiserhof, in: Werner Arnold – Brage Bei der Wieden – Ulrike Gleixner (edd.), Herzog Heinrich Julius zu Braunschweig und Lüneburg (1564-1613): Politiker und Gelehrter mit europäischem Profil, Braunschweig, Appelhans Verlag 2016, s. 42-56 (= Quellen und Forschungen zur Braunschweigischen Landesgeschichte 49).

Bůžek, Václav, La vie de château à l´ époque baroque: Český Krumlov, in: Olivier Chaline (ed.) avec la collaboration d´Ivo Cerman, Les Schwarzenberg. Une famille dans l´histoire de l´Europe XVIe– XXIesiècles, Paris, Lavauzelle 2012, s. 305-311.

Bůžek, Václav, Les changements dans la noblesse du royaume de Bohême à l´ époque moderne, in: Olivier Chaline (ed.) avec la collaboration d´Ivo Cerman, Les Schwarzenberg. Une famille dans l´histoire de l´Europe XVIe– XXIesiècles, Paris, Lavauzelle 2012, s. 33-48.

Bůžek, Václav, Nobles: Between Religious Compromise and Revolt, in: Howard Louthan – Graeme Murdock (edd.), A Companion to the Reformation in Central Europe, Leiden-Boston 2015 (= Brill´s Companions to the Christian Tradition. A Series of Handbooks and Reference Works on the Intellectual and Religious Life of Europe, 500-1800, Volume 61), s. 316-337.

Bůžek, Václav, Rosenberg, in: Werner Paravicini (ed.), Höfe und Residenzen im spätmittelalterlichen Reich. Grafen und Herren I., Ostfildern 2012 (= Residenzenforschung. Herausgegeben von der Residenzen-Kommission der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen Band 15), s. 1226-1242.

Bůžek, Václav, The Arrival of Habsburg Archduke Ferdinand of Tyrol to Bohemia and His Court, in: James R. Palmitessa (ed.), Between Lipany and White Mountain. Essays in Late Medieval and Early Modern Bohemian History in Modern Czech Scholarship, Leiden-Boston 2014, s. 120-148.

Bůžek, Václav, Zwischen Amberg und Wittingau. Politische Kommunikation in der Zeit des Bruderzwists im Haus Habsburg, in: Joachim Bahlcke – Albrecht Ernst (edd.), Schlesien und der deutsche Südwesten um 1600. Späthumanismus – reformierte Konfessionalisierung – politische Formierung, Heidelberg – Ubstadt-Weiher – Basel, Verlag Regionalkultur 2012, s. 241-259 (= Pforzheimer Gespräche zur Sozial-, Witrschafts- und Stadtgeschichte, Band 5).

Bůžek, Václav, Репрезентация Рудолъфа II Габсбурского в образе его похорон, in: Four centuries of Romanov dynasty. Monarchies and dynasties in Europe and in Russia. Collected papers of the International Conference I-II, Saint Petersburg 2013, s. 263-266.

Cerman, Ivo – Chaline, Olivier, Présentation de la famille, in: Olivier Chaline (ed.) avec la collaboration d´Ivo Cerman, Les Schwarzenberg. Une famille dans l´histoire de l´Europe XVIe– XXIesiècles, Paris, Lavauzelle 2012, s. 11-32.

Cerman, Ivo, „J´écris par lambeaux“. Der literarische Stil des Grafen von Lamberg, in: Ronald G. Asch – Václav Bůžek – Volker Trugenberger (edd.), Adel in Südwestdeuschland und Böhmen 1450-1850, Stuttgart 2013 (= Veröffentlichungen der Kommission für geschichtliche Landeskunde in Baden-Württemberg, Reihe B – Forschungen, 191. Band), s. 165-170.

Cerman, Ivo, Der Josephinismus und die „Geistesgeschichte“ in Tschechien, in: Franz Leander Fillafer – Thomas Wallnig (edd.), Der Josephinismus zwischen den Regimen, Wien 2016, s. 213-239.

Cerman, Ivo, Giacomo Casanova v Duchcově,in: Jiří Wolf a kol., Dějiny Duchcova, Praha 2013, s. 180-185.

Cerman, Ivo, Každodenní život Chotků v parku Veltrusy, in: Kamil Brzák a kol., Kronika schola naturalis. Projekt revitalizace zámku Veltrusy, Praha 2015, s. 10-17.

Cerman, Ivo, Le précepteur français en Bohême (XVIIIe siècle), in: Vladislav Rjeoutski – Alexandre Tchoudinov (edd.), Le précepteur francophone en Europe (XVIIe – XIXe siècles), Paris 2013, s. 21-37.

Dibelka, Jaroslav – Kadeřábek, Josef, Subjektivní aplikace městského práva v případech infanticidia na panstvích Třeboň a Smečno v raném novověku, in: Jaromír Tauchen – Karel Schelle a kol., Trestné činy proti životu a zdraví včera a dnes, Ostrava 2015, s. 85-91.

Dibelka, Jaroslav, Cikáni a české země v 19. století, in: Ivo Cerman (ed.), Habsburkové 1740–1918. Vznikání občanské společnosti, Praha 2016, s. 667-671.

Dibelka, Jaroslav, Postih smilstva a cizoložství na třeboňském panství na přelomu 17. – 18. století, in: Karel Schelle – Jaromír Tauchen a kol., Sexuální trestné činy včera a dnes, Ostrava 2014, s. 135-144.

Dibelka, Jaroslav, Proměny postavení Cikánů v Čechách v 18. století, in: Ivo Cerman (ed.), Habsburkové 1740–1918. Vznikání občanské společnosti, Praha 2016, s. 201-207.

Hrdlička, Josef, Böhmische Städte in der frühen Neuzeit als Forschungsthema der letzten zwei Jahrzehnte, in: Olga Fejtová – Michaela Hrubá – Václav Ledvinka – Jiří Pešek – Ludmila Sulitková (edd.), Města ve středověku a raném novověku jako badatelské téma posledních dvou desetiletí, Praha 2015 (= Documenta Pragensia 32/1), s. 95-123.

Hrdlička, Josef, Die Rolle des Adels im Prozess der Konfessionalisierung der böhmischen Länder am Anfang der Frühen Neuzeit, in: Ronald G. Asch – Václav Bůžek – Volker Trugenberger (edd.), Adel in Südwestdeuschland und Böhmen 1450-1850, Stuttgart 2013 (= Veröffentlichungen der Kommission für geschichtliche Landeskunde in Baden-Württemberg, Reihe B – Forschungen, 191. Band), s. 77-94.

Hrdlička, Josef, Neuhaus, in: Werner Paravicini (ed.), Höfe und Residenzen im spätmittelalterlichen Reich. Grafen und Herren I., Ostfildern 2012 (= Residenzenforschung. Herausgegeben von der Residenzen-Kommission der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen Band 15), s. 1056-1066.

Hrdlička, Josef, Od nadkonfesního křesťanství ke šlechtické konfesionalizaci? Šlechtická panství v Čechách a na Moravě v letech 1500-1620, in: Historická dílna 10, 2015, s. 55-77.

Hrdlička, Josef, Religiöse (In-)Toleranz im Spannungsfeld zwischen Obrigkeit, Kirche und Untertanen. Eine Fallstudie zum frühneuzeitlichen Böhmen, in: Dietlind Hüchtker – Yvonne Kleinmann – Martina Thomsen (edd.), Reden und Schweigen über religiöse Differenz. Tolerieren in epochenübergreifender Perspektive, Göttingen 2013, s. 209-235.

Hrdlička, Josef, Vrchnostenská města mezi konfesní pluralitou a „šlechtickou konfesionalizací“ (1520-1620), in: Olga Fejtová – Václav Ledvinka – Jiří Pešek (edd.), Město v převratech konfesionalizace v 15. až 18. století (= Documenta Pragensia 33), Praha 2014 (vyšlo 2016), s. 59-84.

Josef Hrdlička, Zugang zur Text – Zugang zur Macht? Zur Bedeutung der Privilegien in der politischen Kommunikation vormoderner Städte, in: Jan Marco Sawilla – Rudolf Schlögl (edd.), Medien der Macht und des Entscheidens. Schrift und Druck im politischen Raum der europäischen Vormoderne (14.-17. Jahrhundert), Hannover 2014, s. 169-186.

Marek, Pavel – Kopička, Petr,Lobkowitz,in: Werner Paravicini (ed.), Höfe und Residenzen im spätmittelalterlichen Reich. Grafen und Herren I., Ostfildern 2012 (= Residenzenforschung. Herausgegeben von der Residenzen-Kommission der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen Band 15), s. 898-933.

Marek, Pavel, Die Rezeption des rudolfinischen Majestätsbriefs im Milieu des böhmischen katholischen Adels, in: Jaroslava Hausenblasová – Jiří Mikulec – Martina Thomsen (edd.), Religion und Politik im frühneuzeitlichen Böhmen. Der Majestätsbrief Kaiser Rudolfs II. von 1609, Stuttgart 2014 (= Forschungen zur Geschichte und Kultur des östlichen Mitteleuropa, Band 46), s. 117-133.

Marek, Pavel, La mujer como agente e informadora. Las cortes de Viena y Praga en la década de 1620 a través del epistolario de la familia Lobkowicz, in: Bernardo J. García García (ed.), Félix Austria. Lazos familiares, cultura política y mecenazgo artístico entre las cortes de los Habsburgo, Madrid 2016, s. 283-303. 

Marek, Pavel, Presenze aristocratiche e diplomatiche italiane alla corte di Vienna, in: Blythe Alice Raviola (a cura di), Corti e diplomazia nell’Europa del Seicento: Correggio e Ottavio Bolognesi (1580-1646), Mantova 2014, s. 37-51.

Marek, Pavel, Zdenco Adalbert Popel von Lobkowitz: die Laufbahn eines spanischen Klienten am Kaiserhof, in: Ronald G. Asch – Václav Bůžek – Volker Trugenberger (edd.), Adel in Südwestdeutschland und Böhmen 1450-1850, Stuttgart 2013 (=Veröffentlichungen der Kommission für geschicht­li­che Landeskunde in Baden-Württemberg, Reihe B – Forschungen, 191), s. 37-57.

Pražáková, Kateřina, Obraz středovýchodní Evropy ve zpravodajství české šlechty od poloviny 15. do konce 16. století, in: Zuzana Tokárová – Martin Pekár (edd.), Človek, spoločnosť, doba. Stretnutie mladých historikov III, Košice 2014, s. 68-77.

Rauchová, Jitka, „Маскаpад“ Лермонтова в чешских пoстановках и способы сценического изображения царскoй России, in: М. Ю. Лермонтов в културе эападних и южныж славян, Москва 2013, s. 68-70.

Smíšek, Rostislav, Die Dietrichsteiner und Kaiserhof an der Schwelle der Neuzeit, in: Anna Fundárková – István Fazekas (edd.), Die weltliche und kirchliche Elite aus dem Königreich Böhmen und Königreich Ungarn am Wiener Kaiserhof im 16.-17. Jahrhundert, Wien 2013 (= Publikationen der ungarische Geschichtsforschung in Wien 8), s. 337-367.

Smíšek, Rostislav, Die Heiratsstrategien der Fürsten zu Schwarzenberg 1600 bis 1750, in: Ronald G. Asch – Václav Bůžek – Volker Trugenberger (edd.), Adel in Südwestdeutschland und Böhmen 1450-1850, Stuttgart 2013 (= Veröffentlichungen der Kommission für geschichtliche Landeskunde in Baden-Württemberg, Reihe – B, 191), s. 127-154.

Smíšek, Rostislav, Die Schwarzenberger und ihr Weg an den Kaiserhof im 17. und zu Beginn des 18. Jahrhunderts, in: Anna Fundárková – István Fazekas (edd.), Die weltliche und kirchliche Elite aus dem Königreich Böhmen und Königreich Ungarn am Wiener Kaiserhof im 16.-17. Jahrhundert, Wien 2013 (= Publikationen der ungarischen Geschichtsforschung in Wien 8), s. 441-468.

Smíšek, Rostislav, Johann Adolf et Ferdinand, deux carriéres de courtisan, in: Olivier Chaline (ed.) avec la collaboration d´Ivo Cerman, Les Schwarzenberg. Une famille dans l´histoire de l´Europe XVIe– XXIesiècles, Paris, Lavauzelle 2012, s. 65-80.

Václav Bůžek, Ferdinand Tyrolský v souřadnicích politiky Habsburků a jeho sebeprezentace,in: Ivo Purš – Hedvika Kuchařová (edd.), Knihovna arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského I-II, Praha 2015, zde I, s. 13-40.

 

4) Studie v časopisech

Bůžek, Václav – Grubhoffer, Václav – Jan, Libor, Wandlungen des Adels in den böhmischen Ländern, Bohemia 54, 2014, s. 271-318.

Bůžek, Václav, Die Begräbnisfeierlichkeiten nach dem Tod Ferdinands I. und seiner Söhne, Historie – Otázky – Problémy 7, 2015, s. 260-273.

Bůžek, Václav, Die Heirat Jošts III. von Rosenberg und Annas von Roggendorf. Zur Gestaltung übernationaler verwandtschaftlicher Verhältnisse des Adels aus den böhmischen und österreichischen Ländern, Jahrbuch der Gesellschaft für Landeskunde und Denkmalpflege Oberösterreich 160, 2015, s. 119-137.

Bůžek, Václav, Ferdinand I. ve svědectvích o jeho nemocech, smrti a posledních rozloučeních, Český časopis historický 112, 2014, s. 402-431.

Bůžek, Václav, Náboženské zápasy v Římsko-německé říši pohledem satirické rozmluvy z roku 1608, Acta Universitatis Carolinae – Historia Universitatis Carolinae Pragensis 52, 2012, s. 193-198 (= Supplementum 1).

Bůžek, Václav, Obecné dobré v myšlení české a moravské šlechty během bratrského sporu Rudolfa II. a Matyáše, Studia Comeniana et historica 43, 2013, s. 110-123.

Bůžek, Václav, Schillers Wallenstein und der Adel im Königreich Böhmen,Zeitschrift für Württembergische Landesgeschichte 72, 2013, s. 291-311.

Bůžek, Václav – Hrdlička, Josef, Schwäbische und badische Grafentöchter als Ehefrauen von südböhmischen Adeligen zu Beginn der habsburgischen Regierung im Königreich Böhmen, Zeitschrift für Württembergische Landesgeschichte 71, 2012, s. 213-227.

Bůžek, Václav – Marek, Pavel, Nemoci, smrt a pohřby Rudolfa II., Český časopis historický 111, 2013, s. 1-30.

Cerman, Ivo, Kdo byl první? K metodě a předmětu dějin lidských práv, Opera historica 16, 2015, s. 9-36.

Cerman, Ivo, Lidská práva v rakouském osvícenství. Wolff, Martini a Windischgrätz, Český časopis historický 111, 2013, s. 300-334.

Cerman, Ivo, Patriotický park Veltrusy: každodenní život a myšlenkové poselství, Zprávy památkové péče 73, 2013, s. 283-288.

Cerman, Ivo – Morawetz, Michal, Der Entwurf zur Emporbringung der österreichischen Staaten (1772), Opera historica 16, 2015, s. 269-299.

Hrdlička, Josef – Kadeřábek, Josef, Individuální prvky administrativního tlaku na konverze měšťanů českých měst ve dvacátých letech 17. století, Folia historica bohemica 27, 2012, s. 71-98.

Hrdlička, Josef, Gegenreformation und lokale Adelsherrschaft in Neuhaus in Südböhmen. Von den Herren von Neuhaus bis zu Wilhelm Slavata, Opfer des Prager Fenstersturzes, Historisches Jahrbuch 132, 2012, s. 220-248.

Hrdlička, Josef, Jak se ubránit před válkou? Snahy šlechticů o ochranu vrchnostenských měst za třicetileté války (Vilém Slavata a Jindřichův Hradec 1631-1633), Theatrum historiae 16, 2015 (vyšlo 2016), s. 61-76.

Hrdlička, Josef, Sňatek Zikmunda z Tiefenbachu a Kateřiny Meziříčské z Lomnice v kontextu sňatkových aliancí evangelické šlechty na předbělohorské Moravě, Opera historica 17, 2016, s. 7-33.

Hrdlička, Josef, Teorie a praxe lokální vlády a otázka legitimity zásahů světských pozemkových vrchností do náboženských poměrů na jejich panstvích (16. a počátek 17. století), Studia Comeniana et historica 43, 2013, s. 124-144.

Hrdlička, Josef, Vymezování hranic a prezentace přítomnosti. Pohřby jako konfliktní téma vícekonfesní společnosti předbělohorských českých a moravských měst, Folia historica bohemica 30, 2015, s. 47-76.

Pražáková, Kateřina, Vláda Maxmiliána II. pohledem rožmberského zpravodajství,Folia historica Bohemica 29, 2014, s. 257-283.

Král, Pavel, Konec manželství Adama Pavla Slavaty z Chlumu a Košumberka a Marie Markéty z Eggenberku, Opera historica 16, 2015, s. 185-206.

Marek, Pavel, Španělská strana na císařském dvoře? K problematice jednoho pojmu z politických dějin, Český časopis historický 113, 2015, s. 965-990.

Marek, Pavel, Španělský královský dvůr očima české šlechtičny. Luisa z Pernštejna v procesu politické a kulturní komunikace mezi Prahou, Vídní a Madridem,Folia historica bohemica 27, 2012, s. 7-39.

Pražáková, Kateřina, Das Bild Oberösterreichsim frühneuzeitlichen Nachrichtenwesen, Mittei­lun­gen des Oberösterreichischen Landesarchivs 24, 2015, s. 5-24.

Pražáková, Kateřina, Konfesní nepokoje v Krakově pohledem rožmberského zpravodajství, Folia historica Bohemica 30, 2015, s. 5-32.

Pražáková, Kateřina – Sterneck, Tomáš, „Rychlejší než větry, hbitější než všichni zajíci“. Útěk Jindřicha z Valois z Polska v pamfletu z roku 1574, Slovanský přehled – Slovanské historické studie 39, 2014, s. 473-497.

Rauchová, Jitka, Od Švédů v Praze k Bílé hoře. Reflexe třicetileté války (1618-1648) v českém písemnictví 17.-19. století, Krakowko-wileńskie studia slawistyczne 11, 2015, s. 235-245. 

Rostislav Smíšek, Deplua Charitum Aurora. Leopold I. a Markéta Tereza Španělská v symbolické řeči gratulačního spisu Sebastiana Glaviniće k jejich sňatku roku 1666, Listy filologické 137, 2014, s. 41-71.

Smíšek, Rostislav – Konrádová, Monika, Jan Kryštof z Fragsteinu a jeho diplomatická cesta do Ruska v letech 1657-1658. Teze edičního projektu, Opera historica 16, 2015, s. 247-268.

Smíšek, Rostislav, Císařský dvůr v polovině 17. století očima nejvyššího hofmistra arciknížete Leopolda Viléma. Deník Jana Adolfa ze Schwarzenberku z roku 1657, Folia historica bohemica 27, 2012, s. 263-314.

Smíšek, Rostislav, Markéta Tereza Španělská v symbolické řeči barokních performancí. Teze habilitační práce, Opera historica 16, 2015, s. 70-99.

Smíšek, Rostislav, Uherská korunovace Josefa I. jako prostředek symbolické komunikace, Český časopis historický 112, 2014, s. 624-653.

 

5) Popularizační články

Bůžek, Václav, „Dobří muži a opravdoví rytíři“. Ideály křesťanského rytířství v předbělohorské době, Dějiny a současnost 38, 2016, č. 7, s. 13-16.

Bůžek, Václav, Horšovský Týn za Jana mladšího Popela z Lobkovic. Mezi rodinou a politikou, Dějiny a současnost 37, 2015, č. 6, s. 28-29.

Bůžek, Václav, Jáchym z Hradce. Velmož ve službách země a dvora, Dějiny a současnost 37, 2015, č. 7, s. 10-12.

Bůžek, Václav, Jindřich Julius Brunšvicko-Wolfenbüttelský v rudolfínské Praze, Dějiny a současnost 35, 2013, č. 10, s. 42-45.

Bůžek, Václav, Poslední rozloučení s Ferdinandem I. ve Vídni. Oslava křesťanského rytíře, jeho vlády a habsburské dynastie, Dějiny a současnost 36, 2014, č. 4, s. 10-14.

Bůžek, Václav, Tabulnice Jana Zrinského ze Serynu na Rožmberku. Poselství dobré vlády křesťanského rytíře, Dějiny a současnost 36, 2014, č. 9, s. 26-27.

Bůžek, Václav, V zákulisí dvora Rudolfa II. Vrchní komorní služebníci okolo roku 1600, Dějiny a současnost 34, 2012, č. 2, s. 28-31

Bůžek, Václav, Zámek Viléma z Rožmberka v Českém Krumlově. Poselství odpovědnosti za vznešenou výlučnost, Dějiny a současnost 35, 2013, č. 1, s. 22-24.

Cerman, Ivo, „Není meče jako tento žádného v celém křesťanstvu.“ Rytířský ideál v době osvícenství, Dějiny a současnost 38, 2016, č. 7, s. 17–19.

Cerman, Ivo, Francouzská debata o obraně civilizace, Dějiny a současnost 37, 2015, č. 10, s. 29-32.

Cerman, Ivo, Chrám obránců vlasti ve veltruském parku, Dějiny a současnost 35, 2013, č. 5, s. 28-29.

Cerman, Ivo, Je možné tolerovat islám? Postoje osvícenských filozofů, Dějiny a současnost 38, 2016, č. 3, s. 18–21.

Cerman, Ivo, Kolonáda na Reistně v lednickém parku, Dějiny a současnost 38, 2016, č. 1, s. 28–29.

Cerman, Ivo, Návrat před Josefa II.? Mýtus o neexistenci církevního vlastnictví, Dějiny a současnost 34, 2012, č. 10, s. 18–22.

Cerman, Ivo, První ministr císařovny Marie Terezie. Státní kancléř Václav Antonín Kaunitz, Dějiny a současnost 37, 2015, č. 7, s. 19-21.

Cerman, Ivo, Zámek Kačina: ideál učeného šlechtice a státníka, Dějiny a současnost 36, 2014, č. 3, s. 28-29.Dibelka, Jaroslav, Richtstätten und Pranger der frühen Neuzeit in Südböhmen, in: Gerhard Lindner, Denkmalpflege in Niederösterreich, Kulturlandschaft, 50, St. Pölten 2014, s. 48-51.

Hrdlička, Josef, Telč Zachariáše z Hradce. Rodová paměť renesančního šlechtice, Dějiny a současnost 37, 2015, č. 8, s. 26-27.

Král, Pavel, Osamocenost a izolace. Lidská tragédie Rudolfa II., Dějiny a současnost 34, 2012, č. 2, s. 38-40.

Marek, Pavel – Pražáková, Kateřina, Mezi propagandou a skutečností. Obraz Rudolfa II. v křesťanské Evropě,Dějiny a současnost 34, 2012, č. 2, s. 35-37.

Marek, Pavel – Sterneck, Tomáš, Láska za času nenávisti. Partnerské soužití Baltasara Marradase a Doroty rozené Öllerové, Dějiny a současnost 36, 2014, č. 6, s. 38-41.

Marek, Pavel,Dcery Marie Manrique de Lara. Pernštejnské ženy jako prostřednice mezi střední Evropou a románským světem,Dějiny a současnost 34, 2012, č. 8, s. 36-38.

Rauchová, Jitka, Směšná figurka, nebo tragická postava? Proměny zobrazovacích stereotypů Rudolfa II., Dějiny a současnost 34, 2012, č. 2, s. 41-43.

Smíšek, Rostislav, „Jeho Milost císařská přes některý též trochu na břicho ráčil se položiti...“. Ferdinand II. a Vilém Slavata na pozadí davové hysterie roku 1634, Dějiny a současnost 36, 2014, č. 9, s. 37-40.

Smíšek, Rostislav, Druhý muž ve státě, nebo jeden z mnoha? Jan Adolf ze Schwarzenberku a císařský dvůr ve druhé polovině 17. století, Dějiny a současnost 37, 2015, č. 7, s. 13-15.

Smíšek, Rostislav, Jupiter nebo Apollon, Aurora nebo Minerva? Leopold I. a Markéta Tereza Španělská ve světle svatebních slavností, Dějiny a současnost 36, 2014, č. 4, s. 19-22.

Smíšek, Rostislav, Mikulov Waltera Xavera z Ditrichštejna, Dějiny a současnost 38, 2016, č. 7, s. 30-31.

Smíšek, Rostislav, Zámek Jana Adama z Questenberka v Jaroměřicích nad Rokytnou. Místo vzpomínek a sebeprezentace, Dějiny a současnost 35, 2013, č. 2, s. 24-25.

 

 6) Média – televizní pořad HISTORIE CS

Ivo Cerman, Nekupujte u židů cukr, kafe, mouku... Jaká byla historie antisemitismu v Českých zemích od středověku až po hilsneriádu na konci 19. století? (2012).

Ivo Cerman, Spravedlivá společnost (2013).

Václav Bůžek, Budějce, Budweis, České Budějovice (2015).

Václav Bůžek, Ferdinand Tyrolský (2013).

Václav Bůžek, Náš první Habsburk (2014).

Dosažené výsledky výzkumného centra Habsburkové za léta 2017–2020

Dosažené výsledky výzkumného centra Habsburkové za léta 2017–2021

V letech 2017-2021 publikovali členové týmu jednu syntetickou práci (jako hlavní výstup výzkumného centra z let 2012-2016), deset monografií, 53 kapitol v odborných kolektivních publikacích, 48 časopiseckých studií v odborných recenzovaných časopisech, 14 popu­larizač­ních článků a uspořádali tři kolektivní publikace:

Syntéza

Václav Bůžek – Rostislav Smíšek(edd.), Habsburkové 1526-1740. Země Koruny české vestředoevropské monarchii, Praha 2017, 912 s.

Monografie

Václav Bůžek, Smrt a pohřby Ferdinanda I. a jeho synů. Reprezentace katolické víry, politické moci a dynastické paměti Habsburků, Praha 2020, 452 s.

Václav Bůžek, Tod und Begräbnisse Ferdinands I. und seiner Söhne. Repräsentation katholischen Glaubens, politischer Macht und dynastischen Gedächtnisses bei den Habsburgern, Wien-Köln-Weimar 2021, 252 s.

Ivo Cerman – Michal Konečný, Tváře osvícenství, Kroměříž 2021, 287 s.

Ivo Cerman a kolektiv, Střední Čechy 1918–2018. Průvodce historií, Praha 2018, 318 s.

Josef Hrdlička– Jiří Just – Petr Zemek  (edd.), Evangelické církevní řády pro šlechtická panství v Čechách a na Moravě 1520-1620, České Budějovice 2017 (= Prameny k českým dějinám 16. – 18. století, řada B, svazek VIII), 498 s.

Josef Hrdlička – Jiří M. Havlík – Ivana Čornejová a kolektiv, Telč a jezuité. Řád a jeho mecenáši, Praha 2020, 353 s.

Josef Hrdlička – Pavel Král – Rostislav Smíšek (edd.), Symbolické jednání v kultuře raného novověku. Věnováno Václavu Bůžkovi k jeho životnímu jubileu, Praha 2019, 356 s.

František Koreš (ed.),Paměti Přibíka a Jana Bukovanských Pintů z Bukovan, Nová tiskárna Pelhřimov, České Budějovice 2019, 341 s.

Michal Morawetz, Romantik in Böhmen. Die Grundlagen des philosophischen Denkens des Grafen Georg vonBuquoy, Stuttgart 2017 (= Contubernium. Tübinger Beiträge zur Universitäts- und Wissenschaftsgeschichte 86), 142 s.

Rostislav Smíšek – Monika Konrádová (edd.), Mezi Vídní, Varšavou a Moskvou. Diplomatická cesta Jana Kryštofa z Fragsteinu do Moskvy v letech 1657-1658, České Budějovice 2020 (= Prameny k českým dějinám 16. až 18. století, řada B, svazek 10), 395 s.

Uspořádání vědecké monografie

Václav Bůžek (ed.), Dílo Josefa Petráně a současná historická věda. Pocta Jihočeské univerzity českému historikovi, Praha 2020.

Václav Bůžek (ed.), Der Böhmische Ständeaufstand 1618-1620. Akteure, Gegner und Verbündete, Münster 2021.

Josef Hrdlička – Pavel Král – Rostislav Smíšek (edd.), Symbolické jednání v kultuře raného novověku. Věnováno Václavu Bůžkovi k jeho životnímu jubileu, Praha 2019.

Kapitoly v kolektivních monografiích:

Václav Bůžek, August von Sachsen, die Habsburger und der böhmische Adel, in: Winfried Müller – Martina Schattkowsky – Dirk Syndram (edd.), Kurfürst August von Sachsen. Ein nachreformatorischer „Friedensfürst“ zwischen Territorium und Reich, Dresden 2017, s. 28-37.

Václav Bůžek, Der Weg zum Prager Fenstersturz am 23. Mai 1618, in: Václav Bůžek (ed.), Der Bömische Ständeaufstand 1618-1620. Akteure, Gegner und Verbündete, Münster 2021, s. 35-54.

Václav Bůžek, Die Reformation und der niedere Adel in den böhmischen Ländern, in: Wolfgang Breul – Kurt Andermann (edd.), Ritterschaft und Reformation, Stuttgart 2019 (= Geschichtliche Landeskunde. Veröffentlichungen des Instituts für geschichtliche Landeskunde an der Universität Mainz), s. 271-291.

Václav Bůžek, Die übernationalen Heiratsallianzen des böhmischen Adels im 16. Jahrhundert, in: Gisella Drossbach – Mark Hengerer (edd.), Adel im östlichen Europa. Zwischen lokaler Identität, Region und europäischer Integration, Berlin 2021 (= DigiOst 10), s. 117-152.

Václav Bůžek, Die Vorbereitung der Begräbnisfeierlichkeiten der habsburgischen Kaiser und österreichischen Erzherzöge zu Beginn der Neuzeit, in: Gerhard Ammerer – Ingonda Hannesschläger – Martin Holý (edd.), Festvorbereitung. Die Planung höfischer und bürgerlicher Feste in Mitteleuropa, Leipzig 2021, s. 111-129.

Václav Bůžek, Elephants in the Political Propaganda of Maximilian II, in: Stefan Hanß – Dorothea McEwan (eds.), The Habsburg Mediterranean 1500-1800, Wien 2021 (= Archiv für österreichische Geschichte 145), s. 279-303.

Václav Bůžek, Erby urozených hrdinů rytířských turnajů z rakouských a českých zemí na Ambrasu, in: Jana Čechurová, Josef Žemlička a kol., Souboj mečů, idejí a charakterů. K životnímu jubileu prof. Ivana Šedivého, Praha 2019, s. 75-88.

Václav Bůžek, Habsburkové uprostřed Evropy v 16. století, in: Blanka Kubíková – Jaroslava Hausenblasová – Sylva Dobalová (edd.), Arcivévoda Ferdinand II. Habsburský. Renesanční vladař a mecenáš mezi Prahou a Innsbruckem, Praha 2017, s. 11-17.

Václav Bůžek, Hrabavé ptactvo v reprezentaci Ferdinanda Tyrolského, in: Bronislav Chocholáč – Jiří Malíř – Lukáš Reitinger – Martin Wihoda (edd.), Pro pana profesora Libora Jana k životnímu jubileu, Brno 2020, s. 733-747.

Václav Bůžek, La mort de Hannibal de Schönberg, comte de Nanteuil, à Prague 1604, in: Laurent Bourquin – Olivier Chaline – Michel Figeac – Martin Wrede (edd.), Noblesses en exil. Le migrations nobiliaires entre la France et l´Europe (XVe – XIXe siècle), Rennes 2021, s. 17-27.

Václav Bůžek, Maximilian I. von Bayern und der Ausbruch des Böhmischen Ständeaufstands, in: Václav Bůžek (ed.), Der Böhmische Ständeaufstand 1618-1620. Akteure, Gegner und Verbündete, Münster 2021, s. 155-173.

Václav Bůžek, Město v obklíčení. Spor arciknížete Ferdinanda a Rakovníka v letech 1565-1567, in: Zdeněk Hojda – Jan Kahuda – Zdeňka Kokošková (edd.), Z archivu ke studentům a zase zpět. Věnováno Ivaně Ebelové k životnímu jubileu, Praha 2021, s. 15-26, 462-463.

Václav Bůžek, Odcházení Ferdinanda I. The death of Ferdinand I, in: Jiří Hanuš – Jiří Suk (edd.), Dobrodružství historické interpretace. The Adventure of Historical Interpretation, Brno 2021 (= Masaryk University Contributions to History 1), s. 27-41.

Václav Bůžek, Self-presentation of Archduke Ferdinand in hunting entertainment during his activity as governor in the Kingdom of Bohemia, in: Sylva Dobalová – Jaroslava Hausenblasová (edd.), Archduke Ferdinand II of Austria. A Second-Born Son in Renaissance Europe, Wien 2021 (= Österreichische Akademie der Wissenschaften, Veröffentlichungen zur Kunstgeschichte 21), s. 115-130.

Václav Bůžek, The Habsburgs in Sixteenth-Century Europe, in: Sabine Haag – Veronika Sandbichler (edd.), Ferdinand II. 450 Years Sovereign Ruler of Tyrol, Innsbruck 2017, s. 15-21.

Václav Bůžek, Tři setkání s aktéry staroměstské revoluce, in: Václav Bůžek (ed.), Dílo Josefa Petráně a současná historická věda. Pocta Jihočeské univerzity českému historikovi, Praha 2020, s. 29-39.

Václav Bůžek, Zrínyi János a Csech Királyságban, in: Sándor Bene – Pál Fodor – Gábor Hausner – Jószef Padányi (edd.), Határok fölött. Tanulmányok a költö, katona, államférfi Zrínyi Miklósról, Budapest 2017, s. 277-288, 535-541.

Václav Bůžek – Pavel Marek, The funerals of the emperor Rudolf II in the Spanish monarchy, 1612, in: Tibor Martí – Roberto Quirós Rosado (eds.), Eagles Looking East and West. Dynasty, Ritual and Representation in Habsburg Hungary and Spain, Turnhout 2021 (= Habsburg Worlds 4), s. 97-119.

Ivo Cerman, České osvícenství, in: Václav Bůžek (ed.), Dílo Josefa Petráně a současná historická věda. Pocta Jihočeské univerzity českému historikovi, Praha 2020, s. 116-120.

Ivo Cerman, Die Rolle der Akademie im naturrechtlichen Staatsrecht Christian Wolffs, in: Gábor Tüskés – Dieter Breuer (edd.), Die aufgeklärten Sozitäten, Literatur und Wissenschaft im Mitteleuropa, Berlin 2019, s. 17-30.

Ivo Cerman, Jesuit Historiography in Bohemia, in: Robert Maryks (ed.), Jesuit Historiography online (= Elektronická kniha: BrillOnLine Reference Works, link:  http://referenceworks.brillonline.com/-entries/jesuit-historiography-online/jesuit-historiography- in-bohemia-COM_192532 ).

Ivo Cerman, Patriotické zahrady. Alternativní veřejný prostor,in: Josef Hrdlička – Pavel Král – Rostislav Smíšek (edd.), Symbolické jednání v kultuře raného novověku. Věnováno Václavu Bůžkovi k jeho životnímu jubileu, Praha 2019, s. 292-308.

Ivo Cerman, Pour une piété militaire. Le Prince de Ligne et la théologie joséphiste, in: Valérie André – Manuel Couvreur (edd.), Cinquante nuances de rose. Les affinités électives du Prince de Ligne, Bruxelles. Éditions de l´Université de Bruxelles 2017, s. 111–115.

Jaroslav Dibelka– Josef Kadeřábek, Ideál chudoby a normativní diskurs chudého v Třeboni a ve Slaném v 17. a v první polovině 18. století, in: Olga Fejtová – Václav Ledvinka – Martina Maříková – Jiří Pešek (edd.), „Chudé budete mít mezi sebou stále…“ Od charity k sociální politice ve městech 18.–20. století, Praha 2015 (= Documenta Pragensia 34), s. 51-58 (vyšlo 2017).

Josef Hrdlička – Jiří M. Havlík, Dějiny probačního domu v Telči, in: Kateřina Bobková-Valentová – Petr Hnilicová (edd.), Telč a jezuité. Řád a jeho mecenáši. Katalog výstavy, Telč 2020, s. 13–21.

Josef Hrdlička, „Unaufrichtige Söhne des Landes“. Der böhmische katholische Adel während des Ständeaufstandes, in: Václav Bůžek (ed.), Der Böhmische Ständeaufstand 1618–1620. Akteure, Gegner und Verbündete, Münster 2021, s. 369–393.

Josef Hrdlička, Die Kommunikation um die Besetzung der Pfarreien in den böhmischen und mährischen Städten unter adliger Herrschaft vor 1620, in: Martin Holý – Michaela Hrubá – Tomáš Sterneck (edd.), Die frühneuzeitliche Stadt als Knotenpunkt der Kommunikation, Berlin 2019, s. 175-190.

Josef Hrdlička, Evangelische Kirchenordnungen für adelige Herrschaften in Böhmen und Mähren zwischen 1520 und 1620, in: Katrin Keller – Petr Maťa – Martin Scheutz (edd.), Adel und Religion in der frühneuzeitlichen Habsburgermonarchie, Wien 2017, s. 21-41.

Josef Hrdlička, Jindřichův Hradec, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž 2017, s. 279-303.

Josef Hrdlička, Marná snaha o konsenzus. Konkurz na faráře na předbělohorské Moravě (Medlov 1567–1571), in: Josef Hrdlička – Pavel Král – Rostislav Smíšek (edd.), Symbolické jednání v kul­tuře raného novověku. Věnováno Václavu Bůžkovi k jeho životnímu jubileu, Praha 2019, s. 116–129.

Josef Hrdlička, Public Expressions of Religious Transformation in Moravian Towns (1550-1618) in: Kateřina Horníčková (ed.), Faces od Community in Central European Towns. Images, Symbols and Performances, 1400-1700,  Lanham-Boulder-New York-London 2018, s. 211-228.

Josef Hrdlička, Ritterschaft und die deutsche Reformation in Böhmen und Mähren (1520-1620), in: Olga Weckenbrock (ed.), Ritterschaft und Reformation. Der niedere Adel im Mitteleuropa des 16. und 17. Jahrhunderts, Göttingen 2018, s. 191-216.

Josef Hrdlička, Řeč hmotné kultury, in: Václav Bůžek (ed.), Dílo Josefa Petráně a současná historická věda. Pocta Jihočeské univerzity českému historikovi, Praha 2020, s. 48-58.

Josef Hrdlička, Schwierige Anfänge. Die Jesuiten in Böhmisch Krumau, Komotau und Neuhaus vor 1618, in: Jiří M. Havlík – Jarmila Hlaváčková – Karl Kollermann (edd.), Orden und Stadt, Orden und ihre Wohltäter, St. Pölten–Praha 2019 (= Monastica Historia, Band 4), s. 25–54.

Josef Hrdlička, Zwischen Mähren und Wittenberg. Zur Kommunikation der Herren von Boskowitz und Grafen von Hardegg mit deutschen Reformatoren, in: Martina Schattkowsky (ed.), Adel – Macht – Reformation. Konzepte, Praxis und Vergleich, Leipzig 2020 (= Schriften zur Sächsischen Geschichte und Volkskunde 60), s. 389–410.

Josef Hrdlička – Pavel Král – Rostislav Smíšek, Symbolické jednání jako strategie aktéra a přístup historika, in: tíž (edd.), Symbolické jednání v kultuře raného novověku. Věnováno Václavu Bůžkovi k jeho životnímu jubileu, Praha 2019, s. 9-18.

Pavel Král, Agents of His Majesty. The Diplomatic Network of James I in Central Europe at the Time of the Bohemian Revolt, in: Václav Bůžek (ed.), Der Bömische Ständeaufstand 1618-1620. Akteure, Gegner und Verbündete, Münster 2021, s. 255-268.

Pavel Král, Od struktury šlechty k příběhu urozence, in: Václav Bůžek (ed.), Dílo Josefa Petráně a současná historická věda. Pocta Jihočeské univerzity českému historikovi, Praha 2020, s. 91-98.

Pavel Král, Zazdění jako trest za cizoložství. Symbolické jednání aktérů manželské pře Vavřince Spinky z Lubikova a Kateřiny Podhradské z Vlčí Hory v letech 1577-1578, in: Josef Hrdlička – Pavel Král – Rostislav Smíšek (edd.), Symbolické jednání v kultuře raného novověku. Věnováno Václavu Bůžkovi k jeho životnímu jubileu, Praha 2019, s. 130-142.

Michal Morawetz, Expozice archiválií schwarzenberského archivu v Českém Krumlově, in: Marie Ryantová a kolektiv, Obraz československých dějin ve sbírkách, fondech a prezentaci paměťových institucí, České Budějovice 2020, s. 47-63.

Michal Morawetz, Kamnářství v pramenech schwarzenberské provenience, in: Ludmila Ourodová-Hronková (ed.), Kachlová kamna v jižních Čechách, České Budějovice 2021, s. 81–90.

Kateřina Pražáková, Das Nachrichtennetz des Kurfürsten Johann Georg I. von Sachsen und seine Einstellung zum Böhmischen Ständeaufstand, in: Václav Bůžek (ed.), Der Böhmische Ständeaufstand 1618-1620. Akteure, Gegner und Verbündete, Münster 2021, s. 239-253.

Kateřina Pražáková, Die Berichterstattung aus Antwerpen während des niederländischen Aufstands, in: Martin Holý – Michaela Hrubá – Tomáš Sterneck (edd.), Die frühneuzeitliche Stadt als Knotenpunkt der Kommunikation, Berlin 2019, s. 133-146.

Kateřina Pražáková, Die Wahrnehmung religiös konnotierter Gewalt. Der böhmische Adel und der Aufstand in den Niederlanden in der zweiten Hälfte des 16. Jahrhunderts, in: Joachim Bahlcke – Kateřina Bobková-Valentová – Jiří Mikulec (edd.), Religious Violence, Confessional Conflicts and Models for Violence Prevention in Central Europe (15th–18th Centuries). Religiöse Gewalt, konfessionelle Konflikte und Modelle von Gewaltprävention in Mitteleuropa (15. – 18. Jahrhundert), Praha–Stuttgart 2017, s. 263-283.

Kateřina Pražáková, Don Juan de Austria. Obraz populárního levobočka španělského krále v psaném a tištěném zpravodajství, in: Josef Hrdlička – Pavel Král – Rostislav Smíšek (edd.), Symbolické jednání v kultuře raného novověku. Věnováno Václavu Bůžkovi k jeho životnímu jubileu, Praha 2019, s. 276-291.

Kateřina Pražáková, Krize společnosti v 17. století?, in: Václav Bůžek (ed.), Dílo Josefa Petráně a současná historická věda. Pocta Jihočeské univerzity českému historikovi, Praha 2020, s. 99-105.

Kateřina Pražáková, Ručně psané noviny a jejich vliv na společnost 16. století, in: Marta Hradilová – Marie Tošnerová (edd.), Jakž lidé hodnověrní zprávu činí. Formy písemné komunikace v raném novověku, Praha 2018, s. 79-97.

Kateřina Pražáková, Stärkung der antisemitischen Haltungen mittels Flugblättern in der Frühen Neuzeit, in: Blanka Soukupová (ed.), Antisemitismus in Mittel- und Osteuropa. Ursachen, Auswirkungen, Kontinuitäten, Vergleiche, Berlin–Münster–Wien–Zürich–London 2020, s. 13-27.

Kateřina Pražáková, Tierdarstellungen in den deutschsprachigen Flugblättern des 16. und 17. Jahrhunderts, in: Jana Kusová (ed.), Germanistik zwischen Mittelalter und Gegenwart. Festschrift für Prof. Václav Bok zum 80. Geburtstag, Wien 2020, s. 97-113.

Kateřina Pražáková, Vztah psaných a tištěných novin od poloviny 15. do poloviny 17. století, in: Marta Hradilová – Andrea Jelínková – Lenka Veselá (edd.), Paralelní existence. Rukopisy a tisky v českých zemích raného novověku, Praha 2020, s. 235-247.

Rostislav Smíšek, Bílá hora a labyrint pobělohorské doby, in: Václav Bůžek (ed.), Dílo Josefa Petráně a současná historická věda. Pocta Jihočeské univerzity českému historikovi, Praha 2020, s. 106-115.

Rostislav Smíšek, Jásón a jeho družina. Leopold I. a účastníci slavnostního vjezdu do Vídně 5. prosince 1666 očima barokního básníka, in: Josef Hrdlička – Pavel Král – Rostislav Smíšek (edd.), Symbolické jednání v kultuře raného novověku. Věnováno Václavu Bůžkovi k jeho životnímu jubileu, Praha 2019, s. 48-64.

Rostislav Smíšek, Slavnosti a zábavy na dvoře Leopolda I., in: Kateřina Fajtlová – Miroslav Kindl (edd.), Koně v piškotech. Slavnosti na dvoře císaře Leopolda I., Olomouc 2017, s. 11-19.

Studie v odborných časopisech

Václav Bůžek, August von Sachsen und Wilhelm von Rosenberg – Politiker der Aussöhnung im konfessionellen Zeitalter,in: Beket Bukovinská – Lubomír Konečný (edd.), Dresden – Prag um 1600, Praha 2018 (= Studia Rudolphina, Sonderheft 2), s. 25-35.

Václav Bůžek, Die Erneuerung des Katholizismus im Königreich Böhmen als Gegenstand der Nuntiaturberichte vom Kaiserhof 1628-1635, Römische Historische Mitteilungen 60, 2018, s. 57-73.

Václav Bůžek, Die Habsburger in der frühneuzeitlichen tschechischen Geschichtsschreibung, Opera historica 20, 2019, s. 288-315.

Václav Bůžek, Die Ungnads von Sonnegg – der lutherische Adel in der Habsburgermonarchie um die Mitte des 16. Jahrhunderts, Opera historica 18, 2017, s. 220-236.

Václav Bůžek, Drogi do poznania historii Habsburgów w czeskich naukách historycznych, Kwartalnik Historyczny 125, 2018, s. 471-481.

Václav Bůžek, Falcká diplomacie mezi Heidelberkem, Mnichovem a Prahou na počátku českého stavovského povstání, Český časopis historický 118, 2020, s. 964-999.

Václav Bůžek, Реформация и дворянство в чешских землях, Proslogion 4, 2018, s. 46-69.

Václav Bůžek, Sňatek Viléma z Rožmberka a Anny Marie Bádenské, Český časopis historický 119, 2021, s. 537-583.

Václav Bůžek – Pavel Marek, Krankheiten, Sterben und Tod Kaiser Rudolfs II. in Prag, Mitteilungen  des Instituts für Österreichische Geschichtsforschung 125, 2017, s. 40-67.

Václav Bůžek – Pavel Král – Kateřina Pražáková, Politische Kommunikation während des böhmischen Ständeaufstands zwischen Prag, Dresden, Heidelberg und München, Frühneuzeit-Info 30, 2019, s. 177-187.

Václav Bůžek – Kateřina Pražáková, Postoj Saska k přenesení falcké kurfiřtské hodnosti na bavorského vévodu Maxmiliána I. v letech 1619 až 1623, Opera historica 22, 2021, s. 287-303.

Ivo Cerman, America's Racist Founding? An East-European View, Opera historica 22, 2021, s. 102-126.

Ivo Cerman, Aristocratic Achievement: Aristocratic Writers and Philosophers in Bohemia, Austrian History Yearbook 48, 2017, s. 1–15.

Ivo Cerman, Beyond a Genealogy of Human Rights. Introduction to a Discussion Forum, Opera historica 21, 2020, s. 54-60.

Ivo Cerman, Die Böhmischen Robotpatente von 1680 und der Rechtsschutz von Untertanen. Eine Edition der Dokumente, Opera historica 20, 2019, s. 228-287.

Ivo Cerman, Erziehungskunst nach Karl Heinrich Seibt: Zur Pädagogik der Aufklärung in Prag, Journal für Kultur und Geschichte der Deutschen im östlichen Europa 1, 2020, s. 135-156 (online: www.degruyter.com).

Ivo Cerman, Konkurz na profesora přirozeného práva roku 1758, Acta Universitatis Carolinae – Historia Universitatis Carolinae Pragensis 40, 2020 [vyšlo 2021], s. 11-22.

Ivo Cerman, Maria Theresa´s 300 Anniversary, Opera historica 19, 2018, s. 271-277.

Ivo Cerman, Nation-Building outside the State?, Cornova 10, 2020 [vyšlo 2021], č. 2, s. 35-44.

Ivo Cerman, Natural Law and the Rights of Man in France before the Revolution, Journal on European history of Law 12, 2021, Nr. 1, s. 15-28.

Ivo Cerman, Nicolaus Königsmann: Natural Law in Prague before 1752, Grotiana 41, 2020, s. 177–197.

Ivo Cerman, On Rights without Natural Law, Opera historica 21, 2020, s. 90-108.

Ivo Cerman, Přirozenoprávní omyl podle Hanse Kelsena, Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva 158, 2019, s. 837-851.

Ivo Cerman, Stavitel nového světa. Vladimír Zákrejs a československý urbanismus 1918–1938, Český časopis historický 117, 2019, s. 992-1029.

Ivo Cerman, Universal Human Rights and Social Compact in Christian Wolff, Das Achtzehnte Jahrhundert und Österreich 31, 2016, s. 123–146 (vyšlo 2017).

Ivo Cerman, „Všeobecná práva státních občanů“ v prosincové ústavě, Právník 156, 2017, s. 1097–1108.

Jaroslav Dibelka– Jan Šimánek, Krádeže v jihočeských kostelích na sklonku 17. a v první polovině 18. století, Opera historica 18, 2017, s. 26–44.

Josef Hrdlička, Akrostichy v kancionálech Jakuba Kunvaldského z let 1572 a 1576 jako galerie moravských evangelických elit, Časopis Matice moravské 139, 2020, s. 27–62.

Josef Hrdlička, Der Adel und die Reformation. Mährische Herrschaften der Herren von Boskowitz in der zweiten Hälfte des 16. Jahrhunderts, Opera historica 18, 2017 s. 238-256.

Josef Hrdlička, Podíl české katolické šlechty při utváření náboženských poměrů v Čechách ve dvacátých letech 17. století, Opera historica 22, 2021, s. 256-286.

Josef Hrdlička, Reformationsjubiläum in der tschechischen Geschichtsschreibung, Opera historica 20, 2019, s. 56–77.

Josef Hrdlička, Role šlechty v utváření evangelické církevní organizace v Čechách a na Moravě před rokem 1620, Český časopis historický 118, 2020, s. 1018–1063.

Josef Hrdlička – Pavel Král, Draft Books of Vilém Slavata of Chlum and Košumberk (1572-1652). A Publication Project, Opera historica 19, 2018, s. 106-121.

František Koreš, Paměti Přibíka a Jana Bukovanských Pintů z Bukovan. Teze edičního projektu, Opera historica 18, 2017, s. 63-81.

Pavel Král, Political Communication among Prague, Heidelberg and London in the Time of Bohemian Revolt. Correspondence and Communication Networks, Opera historica 20, 2019, s. 162-188.

Michal Morawetz, Zoologická klasifikace podle Jiřího Buquoye, Archivum Trebonense 15, 2020 [vyšlo 2021], s. 148–155.

Michal Morawetz, Starosti schwarzenberské správy se zrušením šlechtických titulů, Obnovená tradice 30, 2019, č. 2, s. 10–22.

Kateřina Pražáková, České stavovské povstání v německých tištěných novinách z let 1618–1620, Český časopis historický 118, 2020, s. 1079-1111.

Kateřina Pražáková, Das Wetteifern zwischen Katholiken und Protestanten um das Krakauer Stadtzentrum in der zweiten Hälfte des 16. Jahrhunderts, Biuletyn Polskiej misji historycznej/ Bulletin der Polnischen historischen Mission 12, 2017, s. 453-482.

Kateřina Pražáková, Die Beurteilung des Böhmischen Aufstands im Pamphlet vom Winter 1618/1619, Opera historica 21, 2020, s. 266-298.

Kateřina Pražáková– Tomáš Sterneck, Die Ehrlosigkeit der Valois-Könige und die Würde Polen-Litauens. Eine Apologie des polnischen Adels in einer Schmähschrift von 1574, Historisches Jahrbuch 138, 2018, s. 172-197.

Kateřina Pražáková, Die Nachrichtenmedien des 16. Jahrhunderts und das Bild von Russland im Königreich Böhmen, Proslogion 5, 2019, č. 2, s. 30-57 (vyšlo 2020).

Kateřina Pražáková, Habsburg Empire and French Kingdom in their Struggle for the Polish Crown, Zeitsprünge. Forschungen zur Frühen Neuzeit 23, 2019, 4/1-2, s. 87-96.

Kateřina Pražáková, Konflikte zwischen lutherischen und katholischen Reichsfürsten in der Berichterstattung für die böhmischen Adeligen (1542-1545),Opera historica 18, 2017, s. 191-205.

Rostislav Smíšek, Barokní šlechta v české historiografii posledního desetiletí, Opera historica 19, 2018, s. 217-243.

Rostislav Smíšek, Leopold I. a Markéta Tereza Španělská v alegorické řeči příležitostné poezie k jejich sňatku roku 1666, Český časopis historický 119, 2021, s. 353-386.

Rostislav Smíšek, The Correspondence between Emperor Leopold I and Johann Adolf of Schwarzenberg (1662-1683). Outline of an Edition Project, Opera historica 20, 2019, s. 109-125.

Rostislav Smíšek, Dynastická jednota Habsburků počátkem třicetileté války očima Jana Ludvíka ze Schwarzenberku, Opera historica 22, 2021, s. 304-322.

Popularizační články:

Václav Bůžek, Bitva na Bílé hoře 8. listopadu 1620. Diplomatická a vojenská strategie soupeřů, Dějiny a současnost 42, 2020, č. 9, s. 23-26.

Václav Bůžek, Defenestrace 23. května 1618. Potrestání nepřátel svobody víry a obecného dobrého v Království českém, Dějiny a současnost 40, 2018, č. 6, s. 26-29.

Václav Bůžek, Ferdinand Tyrolský. Mezi Prahou, Innsbruckem a Ambrasem, Dějiny a současnost 39, 2017, č. 7, s. 10-13.

Václav Bůžek, Jakou řečí mluvil slon na císařském dvoře Maxmiliána II.?, in: Petr A. Bílek – Martin Dvořák – Pavel Král (edd.), Jak se dělá věda na Filozofické fakultě JU, České Budějovice 2020, s. 31-42.

Václav Bůžek, La defenestración de Praga, Desperta Ferro. Historia militar y politica del mundo moderno, siglos XVI-XIX 2019, č. 40, s. 14-18.

Václav Bůžek, Mezi zdrženlivostí a hledáním kompromisů. Anglie, Falc a Sasko v počátcích českého stavovského povstání, Dějiny a současnost 40, 2018, č. 10, s. 41-44.

Václav Bůžek, Od konfederace ke královské korunovaci. Politika nekatolíků ve druhém roce českého stavovského povstání, Dějiny a současnost 49, 2019, č. 7, s. 26-29.

Václav Bůžek, Po bitvě na Bílé hoře. Kroky vítězů a poražených, Dějiny a současnost 43, 2021, č. 7, s. 30-32.

Ivo Cerman, 300 let od narození Marie Terezie, Dějiny a současnost 39, 2017, č. 5, s. 10–11.

Ivo Cerman, Boj o historický odkaz zakladatelů USA, Dějiny a současnost 39, 2017, č. 4, s. 40–44.

Ivo Cerman, Před Rousseauem… Počátky myšlenky lidských práv v době Marie Terezie, Dějiny a současnost 39, 2017, č. 5, s. 15–17.

Josef Hrdlička, Jindřichův Hradec Adama II. z Hradce. Zámecký rondel jako pozemský ráj, Dějiny a současnost 39, 2017, č. 1, s. 28-29.

Josef Hrdlička, Slavatové. Nábožensky rozdělený rod na prahu třicetileté války, Dějiny a současnost 43, 2021, č. 6, s. 28–30.

Rostislav Smíšek, Svědectví o nenaplněných touhách. Sala terrena Ferdinanda z Verdenberka v Náměšti nad Oslavou, Dějiny a současnost 39, 2017, č. 6, s. 26-27.

František Koreš, Proměna nižší šlechty Království českého v pobělohorské době

Vítězství císařského vojska v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 a potlačení českého stavovského povstání otevřelo vládnoucí habsburské dynastii cestu k řízené proměně urozené společnosti Království českého. Zejména majetkové tresty, panovníkova nobilitační politika a uzákonění katolické víry ovlivnily také stávající podobu nižší šlechty a všestranně poznamenaly životy jejích příslušníků. Kniha Františka Koreše se soustředila právě na dějiny této sociální skupiny a její vývoj po většinu 17. a na počátku 18. století. Prováděný výzkum prokázal, že kromě úbytku spravovaného pozemkového jmění čelili představitelé starobylých rytířských rodů po roce 1620 úpravě personální skladby a vnitřní hierarchie svého stavu, rozmanitým kariérním výzvám i nutnosti prohlubovat či bránit někdejší konfesijní hodnoty. Záměrem autora pak bylo zjistit, jak se průnik naznačených pobělohorských změn promítal do postavení, veřejného vystupování, každodenního jednání i způsobu uvažování a žebříčku hodnot rytířů. S oporou v druhově i obsahově pestré skladbě písemných pramenů a za pomoci kombinace sociologizujících a historickoantropologických metodologických přístupů zkoumal František Koreš řadu převážně neprobádaných oblastí zakládajících výsledný obraz pobělohorské nižší šlechty. Jádro výsledného pojednání tvořily tři hlavní kapitoly, které v postupném sledu vystavily podrobnějšímu pohledu sociální, politickou a náboženskou působnost rytířstva v proměnlivých podmínkách 17. a počínajícího 18. století. Protože se zmíněná problematika stala vůbec poprvé předmětem natolik cíleného výzkumu, představuje kniha především vstupní vklad k získání širšího povědomí o minulosti oslabené, avšak nikoli nečinné a anonymní pobělohorské nižší šlechty.


Krajské kolo XXXII. ročníku Dějepisné soutěže studentů gymnázií České republiky a Slovenské republiky

Galerie:
  • images/FF/fakulta/ustavy/historicky/aktualne/01.jpg,
  • images/FF/fakulta/ustavy/historicky/aktualne/02.jpg,
  • images/FF/fakulta/ustavy/historicky/aktualne/03.jpg,
  • images/FF/fakulta/ustavy/historicky/aktualne/04.jpg,
  • images/FF/fakulta/ustavy/historicky/aktualne/05.jpg,

Ve středu 3. dubna 2024 proběhlo v prostorách Filozofické fakulty Jihočeské univerzity krajské kolo XXXII. ročníku Dějepisné soutěže studentů gymnázií České republiky a Slovenské republiky. Organizační záštitu celé akci již tradičně poskytly Gymnázium Jírovcova spolu s Historickým ústavem Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Tříčlenná družstva studentů ze sedmnácti jihočeských gymnázií se musela v časovém limitu jedné hodiny podrobit náročnému testu, který prověřil znalost dějin Evropy z let 1975 až 2000. V silné konkurenci se umístili na nejvyšším stupni soutěžící z Gymnázia Strakonice. Druhá příčka patřila Gymnáziu Dačice. Třetí místo obsadili zástupci Českého reálného gymnázia v Českých Budějovicích. Všechny tři nejlepší týmy se díky skvělému výkonu přímo kvalifikovaly do celostátního kola soutěže, které se uskuteční v Chebu.




                                                                     

Krajské kolo XXXII. ročníku Dějepisné soutěže studentů gymnázií České republiky a Slovenské republiky

Galerie:
  • images/FF/fakulta/ustavy/historicky/aktualne/01.jpg,
  • images/FF/fakulta/ustavy/historicky/aktualne/02.jpg,
  • images/FF/fakulta/ustavy/historicky/aktualne/03.jpg,
  • images/FF/fakulta/ustavy/historicky/aktualne/04.jpg,
  • images/FF/fakulta/ustavy/historicky/aktualne/05.jpg,

Ve středu 3. dubna 2024 proběhlo v prostorách Filozofické fakulty Jihočeské univerzity krajské kolo XXXII. ročníku Dějepisné soutěže studentů gymnázií České republiky a Slovenské republiky. Organizační záštitu celé akci již tradičně poskytly Gymnázium Jírovcova spolu s Historickým ústavem Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Tříčlenná družstva studentů ze sedmnácti jihočeských gymnázií se musela v časovém limitu jedné hodiny podrobit náročnému testu, který prověřil znalost dějin Evropy z let 1975 až 2000. V silné konkurenci se umístili na nejvyšším stupni soutěžící z Gymnázia Strakonice. Druhá příčka patřila Gymnáziu Dačice. Třetí místo obsadili zástupci Českého reálného gymnázia v Českých Budějovicích. Všechny tři nejlepší týmy se díky skvělému výkonu přímo kvalifikovaly do celostátního kola soutěže, které se uskuteční v Chebu.




                                                                     

Mimořádný úspěch v soutěži GA ČR

Největší český poskytovatel grantů na podporu základního výzkumu – Grantová agentura České republiky (GA ČR) podpoří od příštího roku za Jihočeskou univerzitu celkem 5 projektů, z nichž 2 budou z Filozofické fakulty JU.

Podporu na řešení svých tříletých výzkumných projektů získali z Filozofické fakulty JU prof. PhDr. Ondřej Pešek, Ph.D. a PhDr. Markéta Skořepová, Ph.D.:

  • prof. PhDr. Ondřej Pešek, Ph.D., Ústav romanistiky FF JU

Model globální struktury textu. Lingvistická analýza starofrancouzských fabliaux

Cílem projektu je rozpracovat vybrané komponenty současných modelů globální textové struktury. Na základě těchto modelů budou analyzovány některé lokální textové jevy v souboru textů starofrancouzských fabliaux. Projekt tak řeší i specifické problémy francouzské diachronní textové lingvistiky.

  • PhDr. Markéta Skořepová, Ph.D., Historický ústav FF JU

Nalezenci. Péče o děti bez rodičů ve venkovském prostředí 19. století

Cílem projektu je zaplnit mezeru v poznání péče o opuštěné děti v Čechách a na Moravě v průběhu 19. století. Projekt se zaměří především na výzkum systému zajišťování pěstounské péče a její praktické fungování. Pozornost se tedy přesune od vnitřního fungování charitativních institucí k výchově dětí v pěstounských rodinách a jejich životním osudům.

Řešitelům projektů gratulujeme k velkému úspěchu!

GA ČR podpoří od roku 2024 celkem 332 nových standardních projektů za 2,63 mld. Kč. Návrhy projektů s délkou řešení až tři roky mohou podávat všichni badatelé a jejich týmy bez ohledu na jejich věk a zkušenosti. Návrhy vědeckých projektů prochází dvoufázovým hodnocením, do kterého je zapojeno více než 500 českých vědců a další stovky zahraničních odborníků. Ti zaručují jak odbornost, tak objektivitu procesu hodnocení. Podpořené projekty pokrývají celou škálu témat základního výzkumu.

Ocenění prof. PhDr. Václava Bůžka, CSc.

Galerie:
  • images/FF/fakulta/ustavy/historicky/aktualne/add-40-min.jpg,

Na slavnostním zasedání Vědecké rady Pedagogické fakulty JU, které se konalo u příležitosti 75. výročí jejího založení, převzal prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., z rukou děkanky fakulty ocenění za významný podíl na jejím rozvoji.

Srdečně gratulujeme!

add-40-2


buzek-oceneni-z-pf_i

OZNÁMENÍ

- poslední termín zkoušky z Dějin novověku I se koná 3. dubna 2024 ve 13.00 hodin v učebně S2

- poslední termín zkoušky z Historického prosemináře III se koná 17. dubna 2024 v 9.30 hodin v zasedací místnosti Z1

Pokřivený obraz habsburských vládců

Rozhovor s prof. PhDr. Václavem Bůžkem, CSc., v Journalu č. 38 (časopis Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích).

Soubor v pdf ke stažení → ZDE.

 

rozhovor-1

rozhovor-2

rozhovor-3

 

Pracovníci fakulty jednali o managementu vědy a vzdělávání na univerzitách v Birminghamu a Mnichově

Galerie:
  • images/FF/fakulta/Aktuality/ruzne/birmingham_mnichov/1-bia-ianlh.jpg,
  • images/FF/fakulta/Aktuality/ruzne/birmingham_mnichov/2-hayley.jpg,
  • images/FF/fakulta/Aktuality/ruzne/birmingham_mnichov/3-hayley-richard-lm.jpg,
  • images/FF/fakulta/Aktuality/ruzne/birmingham_mnichov/4-evaluation-studlhm.jpg,
  • images/FF/fakulta/Aktuality/ruzne/birmingham_mnichov/5-studentky.jpg,
  • images/FF/fakulta/Aktuality/ruzne/birmingham_mnichov/7-ianlhm.jpg,

V týdnu od 12. do 16. září 2022 proběhly další stáže pracovníků Filozofické fakulty v souvislosti s řešením projektu Rozvoj JU – Kapacity pro VaV II. V Birminghamu se jednalo o rozvoji anglistiky, v Mnichově o historických vědách.

Cílem aktivity je podpora mezinárodní spolupráce v oblasti vědy a výzkumu, nastavení strategického řízení výzkumné organizace a internacionalizace JU. Za tímto účelem fakulta uskutečňuje výjezdy manažerských, akademických a dalších pracovníků na významná výzkumná pracoviště v evropském prostoru i mimo něj.

Na pilotní stáž v Salamance, která proběhla v říjnu 2021, nyní souběžně navázaly výjezdy na britskou University of Birmingham (UoB) a německou Ludwig-Maxmilians-Universität München (LMU).

Intenzivního jednání s týmem Birmingham International Academy UoB se účastnil doc. PhDr. Ladislav Nagy, Ph.D., ředitel Ústavu anglistiky, Mgr. Helena Lohrová, Ph.D., odborná asistentka UAN FF a absolventka doktorského studia na tamní univerzitě, a Mgr. Markéta Šmídová, Ph.D., metodička projektové aktivity za FF. Předmětem rozhovorů byl vzájemný přenos know-how v oblasti strategického řízení, porovnání systémů hodnocení univerzit a posilování pozic v rámci QS rankingu, které za UoB představil např. Gareth Mainwaring, ředitel provozu a rozvoje BIA. S Hayley Maxwell, akademickou ředitelkou BIA a vedoucí English for Academic Purposes, a Richardem Woodwardem, vyučujícím EAP, byl pak diskutován rozvoj učitelských praxí pro studenty a udržitelnost spolupráce s UoB v pobrexitové a postcovidové době s ohledem na financování vzájemné mobility.

Silnou stránkou UoB je vyspělost v oblasti využití moderních technologií ve výzkumu a vzdělávání, o němž referoval Ian Martin, manažer krátkodobých kurzů BIA a expert na e-learning, který na toto téma bude přednášet i studentům FF JU při své nadcházející návštěvě Českých Budějovic. Naši pracovníci během stáže také uskutečnili evaluační pohovor se studentkami učitelství angličtiny, které na partnerské univerzitě právě završily své dvouměsíční učitelské praxe na pozici Clasroom/Administrative Assistant on Pre-sessional English Programme. Věříme, že budou inspirací i pro další stážisty.

Podobně na LMU bylo hlavním bodem setkání prof. PhDr. Václava Bůžka, CSc., ředitele Historického ústavu, a PhDr. Pavla Krále, Ph.D., proděkana pro zahraniční vztahy a rozvoj a odborného asistenta UHE FF, s mnichovskými kolegy strategické řízení univerzity. Děkan Fakulty historie a umění LMU a vedoucí oddělení dějin raného novověku, Prof. Dr. Arndt Brendecke, spolu s Prof. Dr. Markem Hengererem, expertem na dějiny západní Evropy v raném novověku, se při prezentaci LMU zaměřili na hodnocení vědy, rozvoj měkkých dovedností, celoživotní vzdělávání, zvyšování kvalifikace vědeckých i administrativních pracovníků či internacionalizaci vědy a výzkumu nejen v oblasti historie.

Návštěva mnichovské univerzity však fakultě zprostředkovala i další významné kontakty na Dr. Jareda Warrena, odborníka na dějiny střední a východní Evropy, či historika Boba Harrise z oxfordské univerzity, který krátkodobě působí na LMU. Za úspěch považujeme také dojednání podpisu interinstitucionální dohody o výměně studentů a vyučujících v oboru historie a archeologie, jehož cílem bylo mj. vyjít vstříc badatelskému záměru doktorandky UAR FF.

V rámci networkingu delegace FF JU spolu se zahraničními kolegy navštívily např. také Bavorský státní archiv, Královskou rezidenci Mnichov či Birmingham Municipal Bank, někdejší spořitelnu, která nyní tvoří nedílnou součást zázemí birminghamské univerzity.

V nadcházejících týdnech se z projektu uskuteční závěrečné stáže na výzkumných institucích v Římě či Innsbrucku a fakulta bude rovněž hostit zahraniční experty z univerzity v kanadském Montréalu.

Aktivita Internacionalizace na fakultě probíhá za podpory Evropských strukturálních a investičních fondů, v rámci projektu Rozvoj JU – Kapacity pro VaV II, reg. č. CZ.02.2.69/0.0/0.0/18_054/0014638 z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.

obrazek1

Přednáška a didaktický workshop PhDr. Jiřího Hrbka, Ph.D.

Galerie:
  • images/FF/fakulta/Aktuality/uhe/dr-hrbek/01.jpg,
  • images/FF/fakulta/Aktuality/uhe/dr-hrbek/02.jpg,
  • images/FF/fakulta/Aktuality/uhe/dr-hrbek/03.jpg,

Nezávislý studentský Projekt Parole zorganizoval v pondělí 22. dubna 2024 ve spolupráci s Historickým ústavem Filozofické fakulty Jihočeské univerzity hned dvojí vystoupení PhDr. Jiřího Hrbka, Ph.D., z Historického ústavu Akademie věd České republiky. Plánovaný program zahájila jeho přednáška věnovaná českým barokním korunovacím, která přivedla do posluchárny P1 početnou skupinu studentů i akademických pracovníků. Po skončení přednášky se zájemci přesunuli do zasedací místnosti Z1, kde proběhl samostatný didaktický workshop na téma barokních slavností.

Přednáškový pobyt prof. PhDr. Josefa Grulicha, Ph.D., na čínských univerzitách

Galerie:
  • images/FF/fakulta/ustavy/historicky/aktualne/cina/peking-tsinghua-university-auditorium.jpeg,
  • images/FF/fakulta/ustavy/historicky/aktualne/cina/peking-lektorka-jia-lianxiang-mluvici-cesky-1.jpg,
  • images/FF/fakulta/ustavy/historicky/aktualne/cina/sanghaj-fudan-university-auditorium.jpg,
  • images/FF/fakulta/ustavy/historicky/aktualne/cina/sanghaj-prof_-gezhaoquang.jpg,

Ve dnech 3. října až 14. října 2023 prof. PhDr. Josef Grulich, Ph.D., který působí na Historickém ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, vykonal pracovní cestu do Čínské lidové republiky. Pozvání se mu dostalo u příležitosti oslav Podzimního festivalu a Národního dne.

V Pekingu navštívil Univerzitu Čching–chua (Tsinghua University), která je jednou z nejvýznamnějších a nejdéle fungujících vysokých škol v zemi (zal. 1911).

V pondělí 9. října 2023 prof. Grulich oficiálně navštívil Deparment of History, jehož činnost zaštiťuje School of Humanities. Během dopoledne se mu dostalo mimořádně vřelého přijetí ze strany prof. Mei Xueqin, specialistky na dějiny industrializace a urbanizace v 19. i během 20. století. V odpoledních hodinách zazněla vyžádaná přednáška prof. Grulicha na téma Similarity in Difference. Marriage in Europe and Asia, 1700–1900.

Druhá část programu proběhla na Univerzitě Fudan (Fudan University), tj. národní veřejná univerzita v Šanghaji. Ta představuje jednu z nejstarších univerzit v zemi (zal. 1905), která sdružuje celkem pět vysokých škol.

Dne 12. října 2023 prof. Grulich zavítal Deparment of History, jehož činnost zaštiťuje School of Humanities and Social Sciences. Místní specialisté dosáhli pozoruhodných výsledků zvláště v oblasti historické geografie, sociálních a intelektuálních dějin. Prof. GeZhaoquang uvedl odpolední vyžádanou přednášku prof. Grulicha pod názvem Transformations of the European and Asian family during the 19th and 20th centuries.

Rostislav Smíšek (ed.), Korespondence císaře Leopolda I. s Janem Adolfem ze Schwarzenberku z let 1662-1683

Hlavní cíl předkládané publikace představuje ediční zpřístupnění celkem 152 autografů Leopolda I. adresovaných Janu Adolfovi ze Schwarzenberku v letech 1662–1683 a dvanácti konceptů listů šlechtice zaslaných panovníkovi. Samotné edici předchází rozsáhlá úvodní studie. V ní autor shrnuje dosavadní analytické poznatky o politické kariéře a životě Jana Adolfa ze Schwarzenberku. Na základě hlubšího pramenného výzkumu rovněž poodhaluje osobnost uvedeného jedince a zasazuje ji do širšího společenského rámce druhé poloviny 17. století. Nejvíce místa však zaujímá zevrubná analýza obsahové náplně editovaných písemností. Vypovídací hodnota korespondence je velmi zajímavá, neboť reflektuje postupnou proměnu vztahu císaře ke zprvu mimořádně neoblíbenému služebníkovi. Stranou pozornosti nelze ponechat ani myšlenkový svět samotného panovníka, který dal čas od času na stránkách vlastních listů průchod svým subjektivně zabarveným názorům, emocím a citům, například ve vztahu k vlastnímu zdraví, výběru vhodné nevěsty, rodině, příslušníkům svého dvora, členům důstojnického sboru císařské armády a dalším osobám, stejně jako ke každodennímu životu vídeňského dvora. Výrazně větší podíl si však v souboru dopisů získala reflexe činnosti poradních grémií panovníka – říšské dvorské rady, tajné rady a tajné konference, k jejichž vlivným činovníkům Jan Adolf ze Schwarzenberku od poloviny padesátých let 17. století patřil. Mnoho listů proto zrcadlí strukturu rozhodování zmiňovaných mocenských orgánů, názory Leopolda I. i Jana Adolfa ze Schwarzenberku na obsazení jednotlivých dvorských úřadů, centrálních správních úřadů habsburské monarchie a jiných institucí, ale také vztah mezi jednotlivými úřady a leckdy i osobní pohled na konkrétní (ne)urozené dvorské hodnostáře. Mnohem méně prostoru oba urození jedinci věnovali rozboru vztahu podunajské monarchie a císaře k jednotlivým evropským zemím a částem habsburského soustátí, zejména Království uherskému.


Slavnostní pasování studentek a studentů historie

Galerie:
  • images/FF/fakulta/Aktuality/uhe/pasovani/02.jpg,
  • images/FF/fakulta/Aktuality/uhe/pasovani/03.jpg,
  • images/FF/fakulta/Aktuality/uhe/pasovani/06.jpeg,

Dne 5. 12. 2023 uspořádal Studentský spolek historie FF JU pro Historický ústav, a především prváky a prvačky Historickou mikulášskou. Kromě slavnostního pasování na studující historie a neformálního setkání s vyučujícími nechyběl ani historický vědomostní kvíz.

02 

 03

 06

  • 1
  • 2

Zůstaňme v kontaktu na
sociálních sítích

Uchazeči

Studium

Věda & výzkum

Přihlásit se

Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice +420 387 774 801 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice+420 387 774 801 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

© 2021 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Cookies

1