Skupina jihočeských vědců a studentů zahájila na začátku tohoto týdne expedici do Dakaru a do Národního parku Niokolo-Koba v Senegalu, který je plošně největší chráněnou rezervací v západní Africe. Navázala na předchozí výzkumné a výukové výjezdy z let 2018 a 2019, které vedly k úzké spolupráci mezi Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích a Univerzitou Cheikh Anta Diop v Dakaru, která je největší a nejvýznamnější vysokou školou regionu.

Skupina archeologů, botaniků a geografů se zde školí v rámci programu Erasmus Plus v senegalských metodách etnobotaniky, geografie a historie tradičně žijících vesnických komunit afrického vnitrozemí, které si ještě dodnes uchovávají zvyky a způsob života osvědčený v předchozích staletích a které si zachovaly i některé prvky animistické víry, postupně mizící do nenávratna.

Čeští vědci naopak přinesli africkým kolegům znalosti soudobých špičkových metod, založených na analýzách přírodního prostředí, geochemie a archeobotanického materiálu. Vzájemná výměna poznatků proběhla v pondělí společným seminářem v Dakaru, kde se diskutovaly dosavadní výsledky z předchozích expedic, např. chemické analýzy půdy ze živých i zaniklých vesnic v okolí a uvnitř národního parku Niokolo-Koba, který vznikal v padesátých a šedesátých letech minulého století. V příštích dvou týdnech bude společný česko-senegalský tým kompletovat odběr vzorků půdy ve vesnicích a sledovat distribuci kulturně významných druhů dřevin souvisejících s vnitřním uspořádáním vesnic. Češi se budou školit v etnobotanickém systému od svých senegalských kolegů, na oplátku nabídnou svoje znalosti moderních analytických metod.

Členové expedice:

doc. PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D. (LAPE PřF JU a Archeologický ústav FF JU)

Mgr. Tereza Majerovičová (LAPE PřF JU a Archeologický ústav FF JU)

Aly Djiba (Ústav romanistiky FF JU)

RNDr. Jan Novák, Ph.D. (Katedra botaniky PřF UK) 

Jihočeská univerzita představuje vzdělávací nástroj ve virtuální realitě umožňující žákům základních a středních škol lépe pochopit fungování totalitních systémů.

Vytvoření modelu "gulagu" ve virtuální a rozšířené realitě jako nástroje pro zvyšování efektivity výuky dějin 20. století (TL03000574, 04/2020 – 03/2023).

Výuka dějin, událostí a fenoménů 20. století je na základních i středních školách dlouhodobě podceňována; charakteristický je nedostatek zajímavých učebních pomůcek pro žáky i kvalitních didaktických materiálů a metodik pro učitele, což se negativně odráží ve znalostech i hodnotových postojích mladé generace. Právě na tuto skutečnost reagoval aplikovaný výzkum realizovaný při Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích ve spolupráci se spolkem Gulag.cz; projekt byl spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA. Jeho ambicí tak bylo zvýšit efektivitu a atraktivitu výuky. V širším mezioborovém týmu pod vedením dr. Lukáše Holaty vznikl unikátní vzdělávací nástroj ve virtuální realitě (VR) „Vězněm v Gulagu“. Jak název napovídá, umožňuje žákům bezprostřední náhled na represivní aparát stalinského režimu, zároveň však i zprostředkovává obecné fungování totalitních systémů. Na tříletém vývoji nástroje se interně i externě podíleli specialisté z mnoha různých oborů – od archeologie, historie, přes pedagogiku, psychologii či politologii, k IT, počítačové grafice, game a level designu, a dokonce i herectví.

Nástroj využívá principu herní simulace a tzv. pohlcujícího prostředí (skutečný pocit přítomnosti v alternativním, virtuální světě). Brýle pro VR tak každého uživatele „přenesou“ na cca 15 minut do autentického a funkčního tábora Gulagu na Sibiři, který byl vysatvěn na podkladě archeologického a historického výzkumu. Nebude přitom pouhým pozorovatelem; stane se jedním z mnoha bezejmenných vězňů a zažije vybrané situace každodenního života v táboře, čímž získá konkrétní zkušenost a silný prožitek represivní moci. Zakusí pozdní večer ve vězeňském baráku, ranní nástup či práci v tajze – sám přitom bude pracovat, dozorci i spoluvězni na uživatele budou reagovat dle jeho chování a rozhodování.

Jednotlivé scény z tábora Gulagu byly velmi pečlivě vybrány. Jsou zcela věrohodné, vzniklé na podkladě robustní evidence, zároveň nebudou uživatele nijak traumatizovat – k tomu nám velmi pomohlo testování nástroje na partnerských školách. Současně však scény z každodenního života demonstrují konkrétní principy a obecné mechanismy fungování totalitních režimů (např. manipulace a ovládnutí mas, nástroje udržení moci včetně teroru, restrikcí a totální kontroly společnosti, plánované hospodářství, „zacházení s pravdou“ či dopady na společnost atd.).

Aby byla aplikace opravdu dobře srozumitelná pro každého, byl vytvořen průvodce – abstraktní vězeň, jehož hlas uživateli vždy objasní kontext každé prožité situace a zároveň i přiblíží pocity a zkušenosti tehdejších obětí represivního systému.

Inovativnost nástroje spočívá v tom, že využívá výsledků archeologického a historického výzkumu k pedagogickým účelům. Nejenom že žáci poznají realitu pracovně-nápravních táborů, vytvořené situace jim názorně demonstrují velice abstraktní a zároveň složitou problematiku, jako jsou totalitní systémy a jejich fungování. Poznatky humanitního výzkumu jsou pak účinně implementovány s využitím moderních nástrojů a technologií. VR je stále častěji využíváno ve vzdělávání, mimo jiné i jako prostředek „zážitkového učení“, které významně napomáhá s pochopením složitější problematiky.

V celosvětovém měřítku dosud neexistuje obdobná vzdělávací pomůcka, která by takovým způsobem kombinovala věrohodnost získanou výzkumem se silným prožitkem jako prostředkem edukace.

Užití nástroje: Vzhledem k významu tématu a unikátnosti vzdělávacího nástroje je snahou zajistit širokou dostupnost pro učitele a žáky na základních a středních školách. Všechny podklady a doplňující informace budou k dispozici na webových stránkách. K nástroji v tomto roce vznikne kniha, která, mimo jiné, poskytne učitelům i podrobný manuál k tomu, jak nástroj užívat. Od května 2023 bude vzdělávací nástroj prezentován v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích.

Výukový model bude volně k dispozici školám tak, aby v rámci výuky bylo možné:

1) zvýšit povědomí mladé generace o významu slov „demokracie“, „svoboda“, či „lidská práva“,

2) přispět ke kultivaci kritického myšlení či rozvoji analytických schopností, což považujeme za zásadní zvlášť v současné době masivního šíření dezinformací a zvyšující se podpoře populistických či extremistických stran a hnutí nejen v ČR,

3) zároveň věříme, že tento projekt bude sloužit jako názorná ukázka, jak lze humanitní výzkum a moderní technologie využít k inovaci vzdělávání a zvýšení zájmu studentů o učební materiál.

Srpnové vydání celosvětově respektovaného britského časopisu Antiquity zveřejnilo informativní článek česko-senegalského týmu z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a z Univerzity Cheikh Anta Diop v Dakaru o archeologickém a etnobotanickém výzkumu, který v Národním parku Niokolo-Koba na jihovýchodě Senegalu provádí od roku 2018.

V článku, jehož hlavní autorkou je doktorandka Archeologického ústavu FF JU Tereza Majerovičová, je popsán záměr a první ucelené informace o výzkumu zaniklých vesnic v pásmu tropického opadavého lesa a stromové savany v národním parku, který zde byl založen v roce 1957 a jehož důsledkem bylo vysídlení řady vesnic a jejich obyvatel mimo areál parku.

Výzkumný tým se zaměřuje na řešení otázek, jaké materiální a ekologické stopy po sobě zaniklé vesnice a jejich zemědělská zázemí zanechaly, a porovnává archeologické stopy se současnými vesnicemi v blízkém okolí parku. Tyto vesnice žijí tradičním životem v souladu s okolní přírodou. Lidé v nich používají po staletí ověřené stavební materiály. Zvláštní kapitolou výzkumu jsou posvátné stromy, především baobaby a kapoky, jejichž mohutné kmeny a široké koruny jsou místními obyvateli chráněny a uctívány v rituálech nazývaných „djalan“. Archeologové a botanici takové dosud žijící stromy na území parku vyhledávají prostřednictvím satelitních snímků a zkoumají pomocí antropologických a dendrologických metod. Plochy zaniklých vesnic jsou pak studovány za pomoci dálkového průzkumu Země a metod environmentální archeologie.

Epidemie covidu na pár let práci týmu v Senegalu přerušila, v současné době se však tým připravuje na expedici, kterou plánuje na rok 2023. Současně probíhá příprava dalších odborných studií. Jedna z nich, která se týká celkového pohledu na využívání rostlin v tradičních senegalských vesnicích, byla prezentována na červnové archeobotanické konferenci IWGP v Českých Budějovicích. Součástí česko-senegalské spolupráce je řada studijních pobytů studentů a vědeckých pracovníků na Jihočeské a dakarské univerzitě v rámci programů Erasmus+.

doc. PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D., Mgr. Tereza Majerovičová

Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie, Přírodovědecká fakulta JU a Archeologický ústav, Filozofická fakulta JU

• A story of abandonment: settlements and landscape in the Niokolo-Koba National Park, Senegal

  Published online by Cambridge University Press:  01 August 2022

Archeologický ústav Filozofické fakulty JU uspořádal konferenci Meč a člověk, jejímž cílem byla diskuse nad úlohou meče v dějinách lidí. Interdisciplinární konference se uskutečnila společně s doprovodným programem – workshopy a ukázkami pro veřejnost.

Ve dnech od 14. do 16. 9. 2022 proběhla na půdě Filozofické fakulty JU interdisciplinární konference Meč a člověk. Konference se zúčastnily kapacity bádání o meči z celé České republiky. Zaznělo celkem devatenáct referátů, které zkoumaly meč z hlediska archeologie, technologie a symboliky. Své místo měly také příspěvky o meči a společnosti či asijských mečích.

Ve středu 14. 9. byl program zakončen bohatým rautem. Součástí konference byla i část s workshopy pro přihlášené a ukázkami pro širokou veřejnost. Ta proběhla ve čtvrtek 15. 9. a v pátek 16. 9. z důvodu nepříznivého počasí ve foyer Filozofické fakulty JU a účast byla hojná. Pro účastníky konference byla pořádána i prohlídka Jihočeského muzea a komentovaná procházka po historickém centru Českých Budějovic.

Konference měla za úkol propojit teoretickou a praktickou stránku bádání o meči a s ním souvisejících věcech, což se určitě podařilo. Celkové ohlasy na konferenci od přednášejících i dalších účastníků jsou velmi kladné, a tak doufáme, že toto byl první ročník z mnoha.

Záznam z konference Meč a člověk 14. 9. 2022: https://www.youtube.com/watch?v=Qecygf3ZF28

Záznam z konference Meč a člověk 15. 9. 2022: https://www.youtube.com/watch?v=QTumb5N_29g

S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu, že nás dne 19. 12. 2023 navždy opustil pan Jiří Fröhlich, dr. h. c., bývalý archeolog Prácheňského muzea v Písku a dlouholetý spolupracovník Archeologického ústavu FF JU. Za své celoživotní zásluhy byl v roce 2016 Jiřímu Fröhlichovi jako vůbec prvnímu archeologovi udělen Jihočeskou univerzitou čestný doktorát. Čest jeho památce!

Pedagogická fakulta a Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

pořádají 17. května 2023

odbornou konferenci a workshop na téma

Zkušenosti s využíváním virtuální a rozšířené reality jako nástroje zvyšování efektivity výuky na základních a středních školách