URO/QZM8 Lingvistika odborného jazyka (italský jazyk)

Zkouška má část písemnou a ústní. Podmínkou k připuštění k ústní části zkoušky je výsledek „prospěl" u části písemné.

 

Písemná část:

Písemný překlad odborného textu z italštiny do češtiny.

Rozsah - 1 normostrana souvislého textu

Trvání testu: 3 hodiny

Možno použít výkladový i překladový slovník + přístup na internet

 

Ústní část

Student si losuje dvě otázky, jednu z oddílu A a jednu z oddílu B následujícího seznamu. Zkouška probíhá v češtině.

 

A - Obecná lingvistika

  1. Lingvistika jako vědní disciplina, lingvistika obecná a speciální, teoretická a aplikovaná, základy lingvistické metodologie, model a teorie, jazyk lingvistiky
  2. Definice jazyka, jazyk jako systém, teorie znaku, pojem struktury, langue a parole, vztahy syntagmatické a paradigmatické, centrum a periferie, synchronie a diachronie, funkce jazyka
  3. Dvojí artikulace řeči, základní jednotky jazyka, jazykové roviny (plány) a discipliny, nejvlivnější současná pojetí stratifikace jazyka (analýzy).
  4. Diachronie - fylogeneze jazyka, příčiny jazykových změn, konvergence a divergence.
  5. Jazyky – typologie a univerzálie.
  6. Korpusová lingvistika a lingvistická metodologie. Korpus vs. introspekce. Validita a reliabilita ve výzkumu. Reprezentativnost korpusu; pojem reprezentativnosti dat.
  7. Základní statistika v korpusu: četnost (frekvence) absolutní a relativní, srovnání četnosti. Měření souvýskytu (MI-score, T-score). Pojem „kolokace".
  8. Přehled dějin lingvistiky – předvědecká lingvistika, lingvistika 19. století
  9. Přehled dějin lingvistiky – hlavní směry 20. století. Evropský a americký strukturalismus. Generativní lingvistika.

 

B - Lingvistika odborného jazyka

 

  1. Odborný jazyk, styl odborný a administrativní. Typologie odborných textů. Italština jako odborný jazyk v synchronním a diachronním pohledu.
  2. Predikace v odborném textu, predikace slovesná a jmenná. Sponová a kategoriální slovesa, nominalizace.
  3. Tematické role a syntaktické funkce, neosobní vyjádření, deagentizace, pasivum, faktitivní vazby.
  4. Termín a terminologie. Obecná charakteristika termínů, původ a způsoby tvoření italské terminologie v různých odborných oblastech.
  5. Slovotvorné postupy specifické pro právní termíny (derivace, kompozice, jazykové šablony). Etymologie italských právních termínů: Latinské, řecké a jiné zdroje.
  6. Komplexní termíny: kompozita, synapsie, kolokace, lexikální šablony.
  7. Významové vztahy mezi právními termíny: synonymie, polysémie, antonymie (morfologická, sémantická).
  8. Odborná terminologie a překlad.
  9. Překladatelské postupy, jejich uplatnění v odborném překladu.

 

Literatura:

Balboni Paolo E. (2000), Le microlingue scientifico-professionali: Natura e insegnamento, Torino, UTET Libreria.

Cortelazzo Michele (2007), Lingue speciali. La dimensione verticale, Padova, Unipress.

Čermák, F. (2007), Jazyk a jazykověda, Praha, Karolinum.

Čermák, F. , Klímová, J., Petkevič, V. (2000), Studie z korpusové lingvistiky, Praha, Karolinum.

Černý, J. (1996), Dějiny lingvistiky, Olomouc, Votobia.

Černý, J. (1998, 2008), Úvod do studia jazyka, Olomouc, Rubico.

Erhart, A. (1990), Základy jazykovědy, Praha, SPN.

Hajičová, E. – Panevová, J. – Sgall, P. (2002), Úvod do teoretické a počítačové lingvistiky, Praha, UK Praha.

Karlík Petr (1996), Základní funkce deagentizace a dekauzativizace. Sborník prací FF MU v Brně, A 44, Brno.

Knittlová, Dagmar (2003). K teorii i praxi překladu. Univerzita Palackého, Olomouc.

Knittlová, Dagmar (2010). Překlad a překládání. Univerzita Palackého, Olomouc.

Mortara Garavelli Bice (2001), Le parole e la giustizia : divagazioni grammaticali e retoriche su testi giuridici italiani. Torino, Einaudi.

Mounin, Georges (1999). Teoretické problémy překladu. Karolinum, Praha.

Ondelli Stefano (2007), La lingua del diritto : proposta di classificazione di una varietà dell'italiano. Roma, Aracne.

Ostrá, R.– Spitzová, E. (1987), Úvod do studia románských jazyků, Brno, Masarykova univerzita.

Palek, B. (1989), Základy obecné jazykovědy, Praha, SPN.

Radimský Jan (2010), Verbo-nominální predikát s kategoriálním slovesem. České Budějovice, Jihočeská univerzita.

Rovere Giovanni (2005), Capitoli di linguistica giuridica : ricerche su corpora elettronici. Alessandria : Edizioni dell'Orso.

Simone Raffaele (a cura di, 2010), Enciclopedia dell'italiano, Roma, Istituto della Enciclopedia Italiana.

Šabršula Jan (2000). Teorie a praxe překladu, Ostrava, Universitas Ostraviensis.

Šabršula Jan a kol. (1983), Základy jazykovědy pro romanisty, Praha, Univerzita Karlova.

Tomášek, Michal (1998, 2. vyd. 2003). Překlad v právní praxi. Praha, Linde.

MENU