O fakultě
Ústavy
Pro uchazeče
Studium
- Administrativa studia
- Centrum podpory studentů se specifickými potřebami
- Erasmus - mobility studentů
- Formuláře
- Harmonogram AR
- Imatrikulace
- Informace k prvotní orientaci v systému
Zahraniční vztahy
Zkouška má část písemnou a ústní. Podmínkou k připuštění k ústní části zkoušky je výsledek „prospěl" u části písemné.
Písemný překlad odborného textu z francouzštiny do češtiny.
Rozsah - 1 normostrana souvislého textu
Trvání testu: 3 hodiny
Možno použít výkladový i překladový slovník + přístup na internet
Student si losuje dvě otázky, jednu z oddílu A a jednu z oddílu B následujícího seznamu. Zkouška probíhá v češtině.
A. Obecná lingvistika
B. Lingvistika odborného jazyka
Specifika odborného jazyka
Teorie překladu
8. Překlad jako mezikulturní komunikace
9. Překladatelské postupy
10. Vnětextové faktory překladu
11. Vnitrotextové faktory překladu
12. Odborná terminologie a překlad
Literatura:
Anderson, J.W. (2006), The Phraseology of Administrative French, A corpus-based study, Amsterdam – New York, Rodopi B.V.
Cornu G. (2005), Linguistique juridique. 3e éd. Paris, Domat, 2005.
Čermák, F. (2007), Jazyk a jazykověda, Praha, Karolinum.
Čermák, F. , Klímová, J., Petkevič, V. (2000), Studie z korpusové lingvistiky, Praha, Karolinum.
Černý, J. (1998, 2008), Úvod do studia jazyka, Olomouc, Rubico.
Černý, J. (1996), Dějiny lingvistiky, Olomouc, Votobia.
Erhart, A. (1990), Základy jazykovědy, Praha, SPN.
Gémar Jean-Claude, Kasirer Nicholas (éds., 2005), Jurilinguistique, entre langues et droit. Montréal, Thémis ; Bruxelles, Bruylant.
Gémar, Jean-Claude (1995). Traduire ou l'art d'interpréter, tome 2: application. Traduire le texte juridique. Sainte-Foy, Presses de l'Université de Québec.
Guilbert Louis (1971), Fondements lexicologiques du dictionnaire. Grand Larousse de la langue française, Paris, Larousse.
Hajičová, E. – Panevová, J. – Sgall, P. (2002), Úvod do teoretické a počítačové lingvistiky, Praha, UK Praha.
Karlík Petr (1996), Základní funkce deagentizace a dekauzativizace. Sborník prací FF MU v Brně, A 44, Brno.
Knittlová, Dagmar (2003). K teorii i praxi překladu. Univerzita Palackého, Olomouc.
Knittlová, Dagmar (2010). Překlad a překládání. Univerzita Palackého, Olomouc.
Kocourek R. (1991), La langue française de la technique et de la science, vers une linguistique de la langue savante. Oscar Brandstetter Verlag, Wiesbaden.
Lerat Pierre (1995), Les langues spécialisées. Paris, PUF.
Mounin, Georges (1999). Teoretické problémy překladu. Karolinum, Praha.
Ostrá, R.– Spitzová, E. (1987), Úvod do studia románských jazyků, Brno, Masarykova univerzita.
Palek, B. (1989), Základy obecné jazykovědy, Praha, SPN.
Radimský Jan (2010), Verbo-nominální predikát s kategoriálním slovesem. České Budějovice, Jihočeská univerzita.
Šabršula, J. a kol. (1983), Základy jazykovědy pro romanisty, Praha, Univerzita Karlova.
Šabršula , Jan (2000). Teorie a praxe překladu, Ostrava, Universitas Ostraviensis.
Tomášek, Michal (1998, 2. vyd. 2003). Překlad v právní praxi. Praha, Linde.
Tutin, A., Grossmann, F. (2002), « Collocations régulières et irrégulières : esquisse de typologie du phénomène collocatif », Revue française de linguistique appliquée, VII-I, p. 7-25.