OPERA HISTORICA 1991-2011

(Editio Universitatis Bohemiae Meridionalis)

  • Svazek 1 (1991)

KULTURA KAŽDODENNÍHO ŽIVOTA ČESKÝCH A MORAVSKÝCH MĚST V PŘEDBĚLOHORSKÉ DOBĚ
Václav BŮŽEK, Úvodem ke sborníku o každodenní kultuře českých a moravských měst v předbělohorské době; Jaroslav PÁNEK, Města v předbělohorském českém státě; Jiří PEŠEK, Pozůstalostní inventáře jako pramen poznání kultury každodenního života; Václav BŮŽEK, Každodenní kultura jihočeských měšťanských domácností v předbělohorské době; Jana STEJSKALOVÁ, Kšaft jako pramen pro studium kulturní úrovně měšťanské domácnosti; Jolande TRACHTOVÁ, Možnosti využití cechovních písemností pro poznání každodenní kultury pozdně středověkých měst; Martin HORYNA, Hudební kultura jihočeských měst v 16. století; Lenka BOBKOVÁ, Severočeská města v pozdním středověku; Michaela NEUDERTOVÁ, Život a dům Mistra Adama Cholossia Pelhřimovského, písaře královského města Loun; Josef MÄRC, Ústí nad Labem v pozdním středověku (1500-1526); Eva DUŠÁNKOVÁ, Městská rada v Litoměřicích na počátku 17. století; Jiřina HOLINKOVÁ, Měšťanská kultura v předbělohorské Olomouci; Josef BLÜML, Zikmund Winter a česká kulturní historie.

→ Celý text zde.

→ Celý text v PDF.
 

 

  • Svazek 2 (1992)

SPOJUJÍCÍ A ROZDĚLUJÍCÍ NA HRANICI - VERBINDENDES UND TRENNENDES AN DER GRENZE
Václav BŮŽEK, Verbindendes und Trennendes an der Grenze - Spojující a rozdělující na hranici; Jaroslav PÁNEK, Der Adel in der böhmisch- mährischen Gesellschaft und Kultur der frühen Neuzeit; Thomas WINKELBAUER, Der Adel in Ober- und Niederösterreich in der frühen Neuzeit; Karl VOCELKA, Studien zur Mentalitäts- und Wirtschaftsgeschichte – Geschichte des Adels der frühen Neuzeit in der Habsburgermonarchie; Václav BŮŽEK, Der Anteil der österreichischen, süddeutschen und italienischen Märkte bei der Bildung des Kulturniveaus der Adelshöfe in dem böhmischen Staat in der Zeit vor der Schlacht am Weißen Berg; Jiří KROUPA, Die Hofkultur des Adels in Mähren im 18. Jahrhundert – Stand und mögliche Perspektiven der Forschung; Friedrich POLLEROSS, Adelige Repräsentation in Architektur und bildender Kunst vom 16. bis zum 18. Jahrhundert in Ostösterreich; Aleš STEJSKAL, Rosenbergische Rechnungen als Quelle der Kulturgeschichte des frühneuzeitlichen Adelshofes; Martin HORYNA, Die Musik an der südböhmischen Grenze im 16. Jahrhundert; Adolf KALNÝ, Die Buquoys im Gratzener Gebiet nach der Etablierung im böhmischen Milieu 1620-1800; Anna KUBÍKOVÁ, Das Kulturleben am Hofe der in Böhmen ansässigen Eggenberger; Jiří ZÁLOHA, Die Schwarzenberger und ihr Interesse für das Theater und die Musik; Erich LANDSTEINER, Weinbau und Gesellschaftstruktur im mährisch- österreichischen Grenzraum (16. – 18. Jahrhundert); Jiří KOŘALKA, Die regionale und nationale Identität des Bürgertums und des Adels in Südböhmen in der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts; Hanns HAAS, Bürgertum in der Provinz; Jiří MALÍŘ, Das deutsche und das tschechische Bürgertum in Mähren und seine Landtagsvertretung; Robert SAK, Der Platz der Schwarzenberger in der tschechischen Politik der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts; Robert LUFT, Der Adel in der mährischen Landespolitik um 1900; Helmut LACKNER, Die oberösterreichische Landeshauptstadt Linz und ihre Beziehungen zu Böhmen und Mähren während der Industrialisierung; Jiří POKORNÝ, Tschechischer Böhmerwaldbund – Národní jednota pošumavská; Jolande TRACHTOVÁ, Beziehungen der Handwerker an der böhmisch – österreichischen Grenze im 17. – 19. Jahrhundert; Andrea KOMLOSY, Die Rolle der Grundherrschaften bei der Herausbildung des textilien Verlagswesens im Oberen Waldviertel im 18. und frühen 19. Jahrhundert; Václav RAMEŠ, Die südbohmischen Archive und ihre adeligen Fonds; Milan ČOUPEK – Anna HAMERNÍKOVÁ, Adelige Familienarchive im Mährischen Landesarchiv, bearbeitet in den Jahren 1967-1990; Georg HEILINGSETZER, Die bedeutendsten Familien- und Herrschaftsarchive in Oberösterreich; Jiří NOVOTNÝ – Jiří ŠOUŠA, Tschechisch-österreichische Zusammenarbeit im Lichte der Bankdokumente bis zum Jahr 1938; Udo B. WIESINGER, Museen in Oberösterreich; Miroslava ŠEFČÍKOVÁ, Die Restaurationsarbeit in der Znaimer Rotunde; Manfred PRANGHOFER, Möglichkeiten, Chancen und Probleme der Zusammenarbeit zwischen sudetendeutschen Heimatsammlungen und musealen Einrichtungen in der ČSFR am Beispiel des Böhmerwaldmuseums Passau; Lubomír SVOBODA, Die Darstellung der Geschichte der böhmischen Länder als Teil der Habsburgemonarchie im Geschichtsunterricht; Manfred AIGNER, Die tschechische Minderheit 1825 bis 1914 in Oberösterreich.

→ Celý text zde.

→ Celý text v PDF.
 

 

  • Svazek 3 (1993)

ŽIVOT NA DVOŘE A V REZIDENČNÍCH MĚSTECH POSLEDNÍCH ROŽMBERKŮ
Václav BŮŽEK, Úvodem ke sborníku o životě na dvoře a v rezidenčních městech posledních Rožmberků; Jaroslav PÁNEK, Zahraniční cesty posledních Rožmberků a jejich kontakty s evropským dvorským prostředím; Volker PRESS, Deutsche Adelshöfe des 16. und beginnenden 17. Jahrhunderts; Markus REISENLEITNER - Karl VOCELKA, Höfe und Residenzen des Adels in den österreichischen Ländern im 16. und zu Beginn des 17. Jahrhunderts; Nicolette MOUT, Adliges Leben in den Niederlanden im 16. und zu Beginn des 17. Jahrhunderts; Marco BELLABARBA, Adeliges Leben und Territorialstaaten in Norditalien am Übergang vom 16. bis zum 17. Jahrhundert; Edward OPALINSKI, Die Rolle der Adelshöfe und Residenzen im polnisch-litauischen Reich (Rzeczpospolita) in den Jahren 1587-1648; Henryk GMITEREK, Adelsresidenzen in polnischen Reisen Wilhelms von Rosenberg; Jaroslava HAUSENBLASOVÁ - Zdeněk HOJDA, Pražský rudolfínský dvůr mezi hradem a městem; Petr VOREL, Dvory aristokratů v renesančních Čechách; Josef VÁLKA, Moravská aristokracie na přelomu 16. a 17. století; Jaroslav PÁNEK, Renesanční dvůr olomouckého biskupa - obecné a zvláštní rysy; Thomas WINKELBAUER, Repräsentationsstreben, Hofstaat und Hofzeremoniell der Herren bzw. Fürsten von Liechtenstein in der ersten Hälfte des 17. Jahrhunderts; Václav LEDVINKA, Rezidence a dvůr Zachariáše z Hradce v Telči (1550-1589); Josef HRDLIČKA, Příspěvek ke studiu kuchyňských účtů pánů z Hradce ve druhé polovině 16. století; Josef HEJNIC, K literárním a bibliofilským zájmům dvou posledních Rožmberků; Václav BOK, Poznámky k životu a dílu Theobalda Höcka z Zweibrückenu; Miroslav NOVOTNÝ, Školství v jižních Čechách v době posledních Rožmberků; Martin HORYNA, Vilém z Rožmberka a hudba; Petr VÁGNER, Dny všední a sváteční rožmberských alchymistů; Beket BUKOVINSKÁ, Několik poznámek k méně známým zájmům Petra Voka z Rožmberka; Václav BŮŽEK, Mezi dvorem, rezidenčním městem a rytířskou tvrzí (Domácnosti rytířů, měšťanů a církevních hodnostářů v rožmberských službách); Jiří VESELÝ, Souvislost mezi spojením města Českého Krumlova s městskou obcí Latránem v roce 1555 Vilémem z Rožmberka a mezi soudobými hospodářskými opatřeními na rožmberském dominiu; Vlasta MAŘÍKOVÁ, Hospodářské zázemí českokrumlovského kostela sv. Víta v předbělohorské době; Václav STARÝ, Prachatice a Vilém z Rožmberka; Václav POLATA, Držba měšťanských domů na prachatickém náměstí koncem 16. století; Jan MUK, K výtvarnému profilu jihočeské architektury doby posledních Rožmberků; Petr CHOTĚBOR, Sídlo Jakuba Krčína z Jelčan v Křepenicích; Ivan MUCHKA, Rožmberský palác na Pražském hradě; Petr CHOTĚBOR, Diskusní příspěvek k referátu "Rožmberský palác na Pražském hradě"; Anna KUBÍKOVÁ, Renesanční přestavby českokrumlovského zámku a jeho interiéry; Jan MÜLLER, Nové poznatky o renesanční nástěnné malbě na zámku v Českém Krumlově; Anna KUBÍKOVÁ, Rožmberský náhrobek v českokrumlovském kostele sv. Víta; Milan HLINOMAZ, K náhrobku Viléma z Rožmberka a pohřbům renesančních velmožů; Pavel R. POKORNÝ, Zlaté rouno Viléma z Rožmberka.

→ Celý text zde.

→ Celý text v PDF.
 

 

  • Svazek 4 (1995)

PŘÍSPĚVKY KE KAŽDODENNÍ KULTUŘE NOVOVĚKU
Václav BŮŽEK, Úvodem ke sborníku o každodenní kultuře; Josef HRDLIČKA, Potraviny na předbělohorském dvoře pánů z Hradce (Způsoby zásobování a finanční náklady); Gabriela BEZECNÁ, Lidé kolem rybníků ve světle hospodářských pramenů; Jan SCHREIB, K hudebnímu mecenátu posledních Rožmberků; Štěpánka KUTIŠOVÁ, Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic (Pokus o profil osobnosti); Petr LUTTER, Politický a společenský život na dvoře Ferdinanda II. během dvacátých let 17. století ve světle španělské korespondence Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a jeho manželky; Josef GRULICH, Obyvatelstvo chýnovského panství po třicetileté válce; Lenka MATUŠÍKOVÁ, "Kratka wšak dostatečna sprawa neb naučení ..."; Pavel HIML, Myšlení venkovských poddaných v raně novověkých jižních Čechách pohledem trestně právních pramenů; Miroslav NOVOTNÝ, Nižší školy na třeboňském panství ve světle školních fasí druhé poloviny 18. století; Milena LENDEROVÁ, Francouzský salon 18. století: pokus o uchopení problému; Dagmar a Josef BLÜMLOVI, Dvojí hlas z "probuzených" Čech (Pokus o netradiční interpretaci kantorského deníku a biografie); Robert SAK, "...ona nikdy nezraňuje, vždycky blaží" (Milostný vztah Františka Ladislava Riegra a Marie Palacké ve vzájemné korespondenci); Zlatuše NERADOVÁ, Všední život Františka Ladislava Riegra a jeho rodiny na letním bytě v Malči v letech 1862-1903; Jitka ŠŤASTNÁ, Rodina Braunerova (Příspěvek ke studiu každodenního života měšťanské společnosti Prahy ve druhé polovině 19. století); Zdeněk BEZECNÝ, Karel V. ze Schwarzenberku (Životní styl šlechtice na přelomu 19. a 20. století).

→ Celý text zde.

→ Celý text v PDF.
 

 

  • Svazek 5 (1996)

ŽIVOT NA DVORECH BAROKNÍ ŠLECHTY (1600-1750)
Václav BŮŽEK, Úvodem ke sborníku o životě na dvorech barokní šlechty; Jaroslav PÁNEK, Šlechta v raně novověké Evropě z pohledu českého a evropského bádání; Klaus-Peter TIECK, Höfe und Herrschaftseliten in Italien im 17. und 18. Jahrhundert; Peter-Michael HAHN, Höfe und Residenzen des reichischen Adels im Heiligen Römischen Reich im 17. und 18. Jahrhundert: Der Obersächsische Reichskreis; Paul JANSSENS, Die Höfe und Residenzen des belgischen Adels im Barockzeitalter (1600-1750); Thera WIJSENBEEK-OLTHUIS, Adlige Wohnstätten in den Niederlanden im 17. und 18. Jahrhundert; Renate ZEDINGER, „Chantons Léopold a jamais" - Herzog Leopold von Lothringen und sein Hof (1698 -1729); Edward OPALIŃSKI, Herrenhäuser und Residenzen des Grosspolnischen Magnatentums in der ersten Hälfte des 17. Jahrhunderts; Grigorij P. MELNIKOV, Tradiční a inovační prvky v kultuře východoevropské šlechty 17. - 18. století; Beatrix BASTL und Gernot HEISS, Hofdamen und Höflinge zur Zeit Kaiser Leopolds I. Zur Geschichte eines vergessenen Berufsstandes; Andreas GUGLER, Constantia et fortitudine (Bankette und Schauessen im Zusammenhang der Krönungs-feierlichkeiten in Prag 1723); Milena LENDEROVÁ, Casimir Freschot: Zpráva o vídeňském dvoře (Vídeň a habsburská říše očima francouzského benediktina); Thomas WINKELBAUER, Das "Fürstentum Liechtenstein" in Südmähren und Mährisch Kromau (Bzw. Liechtenstein) als Residenzstadt Gundakers von Liechtenstein und seines Sohnes Ferdinand; Petr VOREL, Šlechtická aristokracie barokní doby a její sídla ve východních Čechách; Václav BŮŽEK, Aristokratický dvůr a rezidenční město (Český Krumlov mezi 16. až 18. stoletím); Pavel KRÁL, Český Krumlov za habsburské komorní správy (Každodenní život v českokrumlovské zámecké rezidenci mezi léty 1602 až 1622); Markéta KORYCHOVÁ, Dvůr posledního Eggenberka v Českém Krumlově (Každodenní život českokrumlovské zámecké rezidence v letech 1665 - 1667); Petr FIDLER, Modus geometricus - sensus allegoricus (Zur Poetik des adeligen Wohnens in der frühen Neuzeit); Anna KUBÍKOVÁ, Barokní přestavby českokrumlovského zámku; Lubomír SLAVÍČEK, Dvě podoby barokního šlechtického sběratelství 17. století v Čechách - sbírky Otty Nostice ml. (1608 - 1665) a Františka Antonína Berky z Dubé (1649 - 1706);Vít VLNAS, Barokní církev a umělecké sběratelství; Milan HLINOMAZ, K pohřbům barokních velmožů; Jiří SEHNAL, Vztah české barokní šlechty k hudbě a hudebníkům; Jiří ZÁLOHA, Hudba a divadlo na českokrumlovském zámku v době Eggenberků a Schwarzenberků; Otto G. SCHINDLER, Adeliges Landleben mit dem Wienerischen Hanswurst (Die "Alt-Wiener Volkskomödie" am Schloßtheater von Böhmisch Krumau); Jitka RADIMSKÁ, Francouzsky psaná literatura v eggenberské zámecké knihovně v Českém Krumlově (Úvod do problematiky); Marie RYANTOVÁ, Církevní patronát Eggenberků a Schwarzenberků na přelomu 17. a 18. století (1694 - 1730); Pavel HIML, Vrchnost a venkované v myšlení poddanské společnosti na českokrumlovském panství v 17. a 18. století.

→ První část textu (s. 1-334) zde.

→ Druhá část textu (s. 335-664) zde.

→ Celý text v PDF.
 

 

  • Svazek 6 (1998)

POSLEDNÍ PÁNI Z HRADCE
Václav BŮŽEK, Úvodem ke sborníku o posledních pánech z Hradce; Václav LEDVINKA, Adam II. z Hradce a poslední páni z Hradce v ekonomice, kultuře a politice 16. století; Josef HRDLIČKA, Poslední páni z Hradce v pramenech a literatuře; Milan KOVÁŘ, Rybníky na dominiu pánů z Hradce ve druhé polovině 16. století; Jaroslav PÁNEK, Česká a moravská aristokracie v době Adama II. z Hradce; Jan MÜLLER, Pozdně renesanční rezidence pánů z Hradce; Josef HRDLIČKA, Provoz vídeňského domu Jáchyma z Hradce; Josef HRDLIČKA, Adam II. z Hradce a jeho dvůr; Václav BŮŽEK - Josef HRDLIČKA, Rodinný život posledních pánů z Hradce ve světle jejich korespondence; Jiří KUBEŠ, Rodinné vztahy pánů z Hradce a Rožmberků v předbělohorském století; Markéta MARKOVÁ, Móda na dvoře pánů z Hradce; Josef HRDLIČKA, Literární mecenát posledních pánů z Hradce; Miroslav NOVOTNÝ, Jindřichohradecká kolej Tovaryšstva Ježíšova v letech 1594-1618; Milan KOVÁŘ, Novokřtěnci na dominiu pánů z Hradce; Pavel KRÁL, Pohřby posledních pánů z Hradce; Petr MAŤA, Zrození tradice (Slavatovské vyústění rožmberského a hradeckého odkazu).

→ První část textu (s. 1-272) zde.

→ Druhá část textu (s. 273-554) zde.

→ Celý text v PDF.

 

Svazky č. 1–10 jsou již rozebrány, ostatní je možno objednat na sekretariátu Historického ústavu Filozofické fakulty JU,  Branišovská 31a,  370 05  České Budějovice.

Svazky 7-15

MENU