Společnost českých zemí v raném novověku – struktury, individua, vztahy, instituce moci

 

Řešitel výzkumného záměru: prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc.

 

Administrátor a redaktor: PhDr. Jan Šimánek     (e-mail: simanek@ff.jcu.cz)

Historický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity získal institucionální podporu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na výzkumný záměr Společnost českých zemí v raném novověku - struktury, individua, vztahy, instituce moci. Výzkumný záměr probíhá v letech 2005 - 2009. V jeho řešitelském týmu pracuje na dvacet vědeckých a odborných pracovníků. Hlavním plánovaným výstupem je vznik syntézy dějin společnosti českých zemí v raném novověku, jež má být připravena do tisku do konce roku 2009.

Tato syntéza dějin společnosti českých zemí nebude jediným výstupem vědeckého záměru. Průnik strukturálního a historickoantropologického přístupu k dějinám společnosti raného novověku se v české historické vědě pozvolna uplatňoval během posledních let - v případě dějin šlechty a ojediněle také dějin venkovských poddaných. Takto zaměřený základní výzkum zatím v zásadě téměř nepronikl k dějinám duchovenstva, měšťanstva a okrajových vrstev společnosti, kde stále převládal prostý popis struktur nad interpretací hodnot jejich myšlení. Podobné konstatování lze uvést i v případě výzkumu dějin institucí a rozmanitých způsobů komunikace mezi jedinci, strukturami a úřady. Výzkumný záměr si proto klade za cíl vyplnit tyto mezery současné historiografie. Splnění jeho cílů vyžaduje systematickou analytickou práci heuristickou i interpretační, která vyústí v dílčí analytické výstupy. Jejich součástí se stává zpřístupňování pramenů v kritických edicích. Modelový přístup k řešení řady otázek zvláště v pohledu na duchovenstvo, měšťany, venkovany a okrajové vrstvy společnosti vyžaduje kromě analýzy písemností centrální provenience i sondy do fondů a sbírek regionálního původu.

Přesně vytyčit a teoreticky doložit badatelské cíle lze nejlépe na půdorysu jednotlivých vědeckých modulů, v jejichž rámci samotný výzkum probíhá. Přesto bádání nezůstane uzavřeno uvnitř modulů; výzkumný záměr naopak počítá s tím, že se množství naznačených témat bude zkoumat napříč jednotlivými sociálními skupinami.

  1. Modul "panovnický dvůr"
  2. Modul "šlechta"
  3. Modul "duchovenstvo"
  4. Modul "měšťané"
  5. Modul "venkované" a "okrajové vrstvy společnosti"
  6. Modul "historiografie"
  7. Modul "edice"

 

Publikační činnost výzkumného záměru za léta 2005-2006

Publikační činnost výzkumného záměru za léta 2007-2008

 

Složení a cíle jednotlivých modulů výzkumného záměru

 

1) Modul "panovnický dvůr"

  • prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc.
  • PhDr. Ivo Cerman, Ph.D.
  • PhDr. Stanislav Doležal, Ph.D.
  • PhDr. Rostislav Smíšek, Ph.D.

Modul „císařský dvůr" předpokládá řešení teoreticky koncipovaných okruhů otázek, jež se vztahují k následujícím tématům:

  1. Historickosémantický výzkum utváření mocenských struktur císařského dvora, jejich strukturální geneze a titulatury jednotlivých hodnostářů od středověku v dlouhé časové epoše až na práh novověku, včetně objasnění příčin diskontinuitního vývoje. Řešením těchto otázek se zabývá Stanislav Doležal. Kromě synteticky pojaté rozpravy na uvedené téma, s jejímž dokončením lze počítat v roce 2008, vyjdou dílčí analytické studie ve vědeckých časopisech.
  2. Nezbytnou součást historickoantropologicky pojatých moderních výzkumů panovnického dvora představují konstrukce obrazu císaře v očích různých sociálních prostředí habsburské monarchie a interpretace symbolicky pojatých ceremoniálů spjatých s inscenací moci císaře (zvláště slavnostní vjezdy). Těmto tématům, jež v české historické vědě zůstala pro období raného novověku stranou jakékoliv badatelské reflexe, věnují pozornost Václav Bůžek (16. a počátek 17. století) a Ivo Cerman (druhá polovina 17. a 18. století). Zveřejnění širší srovnávací studie (2008) bude předcházet publikování dílčích analytických statí v odborných časopisech.
  3. Nezbytný předpoklad k poznání institucionálních i neformálních vazeb komunikace mezi jednotlivými zeměmi habsburské monarchie a císařským dvorem představuje studium nástrojů politické, kulturní a sociální integrace šlechty z českých zemí ve srovnávacím kontextu ostatních teritorií soustátí k centru moci na císařském dvoře i na dvorech samostatně vládnoucích rakouských arciknížat. Na řešení těchto dílčích otázek se podílí Václav Bůžek (integrace šlechty k císařskému dvoru před rokem 1620; dvůr arciknížete Ferdinanda II. Tyrolského v Innsbrucku), Rostislav Smíšek (integrace šlechty k císařskému dvoru ve druhé polovině 17. a počátkem 18. století, konflikty mocenských skupin na dvoře, reflexe panovnického dvora ve šlechtických denících leopoldovské doby) a Ivo Cerman (integrace šlechty ke dvoru v době osvícenské, dvorská výchova jako jeden z prostředků integrace, šlechta v mocenských frakcích dvora). Kromě dokončení doktorských disertací Ivo Cermana a Rostislava Smíška (2007) se počítá s vědeckou monografií o šlechtě z českých zemí na dvoře arciknížete Ferdinanda II. Tyrolského z pera Václava Bůžka (2006) a s analytickými studiemi uvedených historiků.

 

2) Modul "šlechta"

  • Mgr. Zdeněk Bezecný, Ph.D.
  • prof. PhDr. Petr Fidler
  • PhDr. Pavel Král, Ph.D.
  • Mgr. Pavel Marek, Ph.D.

Modul se zabývá řešením těchto teoreticky vymezených badatelských okruhů:

  1. Stratifikace šlechty ve vývoji dějin českých zemí od konce středověku až do počátku 19. století a ve srovnávacím kontextu ostatních zemí habsburské monarchie. Na řešení těchto otázek se bude podílet Pavel Marek (do poloviny 18. století) a Zdeněk Bezecný (do počátku 19. věku). Výsledkem jejich společného úsilí bude vědecká studie (2006).
  2. Poznání hodnot, s nimiž se šlechta identifikovala, v dlouhé periodě od 16. do počátku modernizace na prahu 19. století se stává jedním z teoretických východisek k výzkumu proměn šlechtického majetku, podílu šlechty na moci (včetně kariér) a podob životního stylu jako prostředku sebereprezentace. Uvedené otázky vyžadují kolektivní výzkum vedený srovnávacím způsobem po časové ose (s důrazem na nedostatečně prozkoumané období let 1650-1800). Výsledkem badatelského úsilí Petra Fidlera, Pavla Marka a Zdeňka Bezecného budou průběžně publikované analytické studie. Ke konci řešení výzkumného záměru lze očekávat také biograficky koncipovaný pohled na uvedenou problematiku, a to v životopisech Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic (Pavel Marek), Jiřího Františka Buquoye a Bedřicha ze Schwarzenberku (v obou případech Zdeněk Bezecný). Všechny uvedené šlechtické životopisy si vyžádají přípravné analytické studie, které budou publikovány v prvních letech řešení výzkumného záměru na stránkách odborných časopisů.
  3. Těžiště výzkumů Pavla Krále spočívá ve výzkumu přechodových rituálů mezi životem a smrtí, jenž vychází z metodologických poznatků sociální a historické antropologie. Analýza jednotlivých rituálů a jejich následný popis a interpretace umožňuje vedle poznání každodenní rituální praxe lidí v raném novověku proniknout také do jejich myšlení. V letech 2005-2006 věnuje P. Král pozornost otázkám křestního obřadu ve šlechtické (a pro komparaci také v městské společnosti), roli mateřské a otcovské lásky a vnímání dětství v raném novověku. Současně se zabývá otázkami spojenými se smrtí, umíráním a pohřby. Po několika analytických statích bude připravena vědecká monografie o dějinách dětství v českých zemích raného novověku (2007). V letech 2007-2008 obrátí svůj zájem na problematiku sňatku a s ním spojených obřadů. Pozornost bude zaměřena na postižení sociálních, ekonomických a psychických důsledků, které měl sňatek pro šlechtické (resp. měšťanské ženy) a na charakteristiku základních kategorií ženského bytí. Po přípravných analytických studiích vznikne monografie o roli ženy ve šlechtické a měšťanské společnosti raného novověku (dokončení 2008, k tisku 2009).

 

3) Modul "duchovenstvo"

  • Mgr. Martin Gaži
  • doc. PhDr. Miroslav Novotný, CSc.
  • doc. PhDr. Marie Ryantová, CSc.
  1. Miroslav Novotný se zabývá působením církevních řádů v českých zemích v raném novověku. Vedle prozopografických výzkumů se zaměří i na každodenní kulturu zmíněných institucí, věnovat se bude rovněž šíření mariánské úcty a působení mariánských sodalit v barokní době. Vedle několika analytických studií připraví v roce 2006 k tisku monografii o jezuitské koleji a gymnáziu v Jindřichově Hradci.
  2. Výzkum Martina Gažiho směruje především k hlubšímu poznání kostela jako prostoru paměti konkrétního společenství (venkovského i městského obyvatelstva), pozornost věnuje hmotné kultuře liturgického prostoru i roli devocionálií, homiletiky či pěstování mariánského, svatoanenského i dalších světeckých kultů ve vztahu k utváření myšlenkového světa člověka barokní doby. Na přípravné analytické příspěvky naváže i monografie zabývající se kultem mariánských a svatoanenských zobrazení na Prácheňsku 17.-19. století.
  3. Marie Ryantová zaměřuje svůj výzkum především na všestrannou analýzu procesu rekatolizace v českých zemích. Na příkladu rozsáhlého lobkovického panství Vysoký Chlumec doloží vnější projevy tohoto procesu i jeho niterné složky a dopady na každodenní život a náboženskou praxi barokního člověka. Zvláštní pozornost upře k problematice v české historiografii badatelsky doposud nedotčené - roli žen v průběhu rekatolizace. Dosažené výsledky budou publikovány především formou obsáhlých analytických studií.

 

4) Modul "měštané"

  • PhDr. Josef Hrdlička, Ph.D.
  • PhDr. Petr Hlaváček, Ph.D.
  • PhDr. Zdeněk Vybíral, Ph.D.
  1. Zdeněk Vybíral zaměřuje svou pozornost na veřejnou komunikaci (královských) měst. Mezi nejdůležitější otázky patří roviny komunikace s panovníkem, se zastupujícími královskými úředníky, se zemskými i dvorskými úřady a způsoby i témata vzájemné komunikace. Důraz se klade na symbolickou komunikaci (slavnostní vjezdy a pobyty panovníků ve městech, příjezdy královských úředníků, slavnostní obnovování městských rad). Výzkum se dále zaměří na komunikaci královských měst uvnitř svého stavu (kontakty s dalšími městy, jejich typologie, struktura komunikačních vazeb, technika komunikace), mezistavovskou komunikaci královských měst (podíl měst na stavovské politice, účast městských reprezentací na zemských sněmech, jejich vliv na uzavírání sněmovních rozhodnutí, spolupráce nebo kontroverze mezi městy a vyššími stavy; účast městských reprezentantů na mocenských rituálech stavovské monarchie a jejich reflexe) a komunikaci uvnitř městské obce (městská obec jako komunikační systém, sociální stratifikace a možnosti komunikace, komunikační prostory a vytváření formalizovaných i neformálních skupin, jejich vliv na politické postoje městských obcí). Výsledkem bádání bude kromě analytických studií také ucelenější syntéza ve formě obsáhlejší vědecké rozpravy (2008).
  2. Dalším stěžejním okruhem je mocenská role měst. Východiskem takových výzkumů je poznání právního ukotvení institucí usazených ve městech a jejich zapojení do lokální, regionální a zemské roviny soudobého politického systému. Hlavní pozornost je věnována městským radám, jejich personálnímu obsazení a proměnám jejich postavení, skladby a funkcí v dlouhodobých procesech byrokratizace, konfesionalizace a sociální disciplinace. Výzkum se také zaměří na mocenský vliv a "veřejnou činnost" církevních řádů, cechů a náboženských bratrstev, na politické a mocenské soupeření mezi městskými radami a šlechtickými dvory, na roli příslušníků vrchnostenské byrokracie či na pojem "patrimoniálního absolutismu". V neposlední řadě bude pozornost upřena na konflikty lokální moci včetně jejich motivace, kořenů, průběhu a vyústění. V roce 2005 odevzdá Josef Hrdlička do tisku studii o možných přístupech k výzkumu vývoje vrchnostenských měst v 17. století. Další dílčí studie J. Hrdličky a Z. Vybírala budou průběžně publikovány v odborných časopisech.
  3. Josef Hrdlička se zaměřuje na problematiku sociálních vztahů ve městech a v jejich zázemí. Kromě jiného se zajímají o skutečné fungování mocenských institucí a o význam institucionalizovaných i neformálních vztahů. Důraz je kladen na sousedství (ve smyslu Nachbarschaft), kmotrovství a na příbuzenské vztahy. Jedním z východisek je také poznání komunikační, reprezentační a distinktivní funkce rituálů lokální moci. V roce 2008 Josef Hrdlička připraví monografické zpracování dějin sociálních vztahů na dominiu pánů z Hradce a Slavatů v letech 1550-1690 s důrazem na postižení vzájemného soužití na "sociálním švu" mezi vrchností, vrchnostenskou byrokracií, klientelou z řad nižší šlechty, městskými správními i politickými elitami a představiteli venkovských samospráv. Ve stejném roce Václav Pražák připraví doktorskou disertační práci na téma sociálních vztahů na černínském dominiu na sklonku 17. a v první polovině 18. století, v níž se bude věnovat soužití vrchnostenské byrokracie a měšťanů vrchnostenských měst.
  4. Další okruh otázek se zabývá městskou ekonomikou (Josef Hrdlička). Výzkum směřuje k zasazení problematiky hospodaření a oběhu financí do sociálního kontextu a poznání toků finančních prostředků v prostředí poddanských měst ve spletité síti vztahů mezi dvorem, městem, ostatními institucemi a jednotlivými měšťany. Dílčí pozornost bude věnována městskému hospodaření, místu vrchnostenských měst v úvěrovém hospodaření vrchností či roli financí jako prostředku "strukturálního přesahu" v komunikaci na ose venkov - města - vrchnosti.
  5. Při výzkumu myšlenkového světa a "soukromí" raně novověkých měšťanů je v prvé řadě nutné postihnout nejvýznamnější kategorie, které spoluvytvářely základ jejich každodenního myšlení a uvažování - čest, měšťanova identita (profesní, rodinná, rodová, genderová), tradice. Pozornost se věnuje modelům vzdělání, kariérám, nobilitacím a sebeidentifikaci elit. V roce 2008 Josef Hrdlička a kol. připraví monografickou edici měšťanských rodinných kronik z konce 16. a ze 17. století. Součástí edice bude obsáhlá studie, v níž budou editované rodinné kroniky interpretovány jako pramen pro postižení rodinných struktur i sociálních vztahů (zejména kmotrovství). V roce 2005 Josef Hrdlička připraví studii o sporech o čest v měšťanském prostředí, v roce 2007 připraví stať, která se bude na podkladě osobních pramenů z měšťanského prostředí zabývat jejich typologií, důvody vzniku i jejich interpretačními možnostmi.

 

5) Modul "venkované" a "okrajové vrstvy společnosti"

  • PhDr. Josef Grulich, Ph.D. 
  • Mgr. Jaroslav Dibelka

Práce v tomto modulu vychází z několika teoretických předpokladů a směřuje k těmto okruhům bádání:

  1. Kostrou výzkumu je populační, sociální a hospodářský vývoj jihočeského venkova, jemuž se zatím nevěnovala odpovídající pozornost z hlediska teritoriálního a časového záběru i reprezentativnosti výběru. Tento vývoj je současně posuzován z regionálního i celozemského hlediska. Uvedeným způsobem není opomenut vliv četných místních specifik pramenících z odlišné geografické polohy, ekonomického a sociálního vývoje jednotlivých venkovských sídelních jednotek. Populační klima se analyzuje na základě ročních i měsíčních počtů narozených, oddaných a zemřelých osob, které umožní získat anonymní excerpce matriční evidence ze 17. a 18. století. V souladu s moderním pojetím historické demografie, která klade důraz na využívání kvantitativních ukazatelů i spolupráci se sociálními dějinami, se posuzuje vzájemná souvislost mezi populačním vývojem a jednotlivými aspekty životního cyklu (narození, křest, dětství, dospívání, čelední služba, vstup do manželství, okolnosti převzetí otcovské usedlosti, podružství, uplatňování dědického práva, vdovství, výměnek, okolnosti úmrtí) jihočeského venkovského obyvatelstva v období raného novověku. Vzájemná podmíněnost populačního, sociálního a hospodářského vývoje se stane předmětem zájmu analytické studie. V roce 2008 připraví Josef Grulich a Jaroslav Dibelka monografii o českém venkově v raném novověku.
  2. Kromě výzkumu usedlého obyvatelstva nezůstávají opominuty ani marginální složky venkovské společnosti (tuláci, cikánské obyvatelstvo, zběhlí poddaní. Jejich prostřednictvím je možné doložit vnější projevy neoficiální - lidové kultury odrážející se nejenom v reflexi jinakosti (svobodné matky, nemanželské děti), ale ve vnímání odlišných společenských majorit a minorit. Navenek poměrně jednolitá venkovská společnost tak bude konečně doložitelná v celé její složitosti (projev místních autorit, osobní vztah k vrchnosti a představitelům místní samosprávy, problematika kmotrovství a sousedství). Problematice marginálních složek venkovské společnosti bude věnována disertační práce Jaroslava Dibelky (2008).
  3. Při studiu důležitých aspektů každodenního života celé venkovské společnosti je kladen důraz nejen na shromažďování zobecňujících poznatků, ale také na uskutečnění mikrohistorické sondy reprezentativního charakteru. Zatímco populační vývoj jihočeského venkova se zkoumá především na základě církevní evidence - matrik a soupisů duší, každodenní život poddaných je sledován prostřednictvím soupisů obyvatelstva, které byly vytvářeny pro potřeby státu i vrchnostenského dominia. K lepšímu poznání sociálních i ekonomických poměrů napomáhá prozopografické studium pozemkových knih, zhostních listů i další spisové agendy normativního a sdělovacího charakteru, která vzešla z činnosti vrchnostenské kanceláře. Na příkladu mikroregionů nalézají své uplatnění historická antropologie, dějiny mentalit, každodennost a prozopografie. Zmenšený úhel pohledu se stává zárukou možnosti objektivního posouzení osobních, rodinných a profesních strategií, které by jinak zůstaly opomenuty. Zmíněné téma Josef Grulich rozpracuje prostřednictvím své monografické studie pod názvem Migrace a mobilita venkovského obyvatelstva v 16.-18. století (2006). Zároveň předloží k obhajobě syntetičtěji pojatou habilitační práci nazvanou Migrace a mobilita jihočeského obyvatelstva v raném novověku (2007).
  4. Zatímco populační vývoj jihočeského venkova je sledován v závislosti na rozdílných sociálních a ekonomických podmínkách, při výzkumu hlavních aspektů životního a rodinného cyklu jednotlivce je analyzováno uplatňování odlišných osobních i rodinných strategií. Studium normativních pramenů napomáhá k odhalení vzájemného rozporu mezi teorií prosazovanou v duchu oficiálních vrchnostenských instrukcí i církevních nařízení a obvyklou životní praxí venkovanů v raném novověku. Na příkladu každodenního života poddaných se tak sleduje, do jaké míry mohly církevní a vrchnostenské orgány uplatňovat svůj vliv na život jihočeského venkovského obyvatelstva v raném novověku. Zmíněnou problematiku rozpracuje Josef Grulich společně s Jaroslavem Dibelkou a zveřejní v rámci analytické studie (2007).

 

6) Modul "historiografie"

  • doc. PhDr. Bohumil Jiroušek, Dr.

V tomto modulu se Bohumil Jiroušek věnuje historiografické reflexi obrazu dějin společnosti raného novověku. Zaměřuje se na interpretaci dějin renesanční, barokní, osvícenské a raně romantické doby významných představitelů české pozitivistické a do určité míry i české marxistické historiografie. Výsledkem badatelského snažení má být zařazení zvláště jednotlivých představitelů Gollovy školy do názorových proudů českého dějepisectví a poznání návaznosti na myšlení předchozí dějepisné generace (Wáclaw Wladiwoj Tomek, Antonín Gindely a další). Stejně tak se sleduje jejich vliv na vývoj dějepisectví marxistického. Za samozřejmé se považuje přihlédnutí k interpretačnímu kontextu evropskému (zvláště poznání vlivů německé a později francouzské historiografie na myšlení, metodologické a interpretační přístupy českého bádání o raném novověku).

Řešení stanovených otázek vychází z následujících cílů:

  1. Výzkum historiografického obrazu společnosti od poloviny 15. do poloviny 18. století v dílech pozitivistického dějepisectví (Wáclaw Wladiwoj Tomek, Antonín Gindely, Antonín Rezek, Josef Pekař, Max Dvořák, Zdeněk Kalista, Zikmund Winter, Kamil Krofta, Bohdan Chudoba) a v dílech marxistického dějepisectví (s důrazem na historiografické dílo Josefa Macka). Kromě dílčích analytických studií, které budou publikovány každoročně (zvláště interpretace společnosti raného novověku v díle Antonína Rezka a Zdeňka Kalisty), bude uvedený historiografický výzkum završen rozsáhlou, synteticky a komparativně pojatou studií (2008).
  2. Obraz dějin raného novověku v české pozitivistické historiografii (s těžištěm v interpretaci dějin zvláště 18. a počátku 19. století). Klíčovou pozornost zaměří na historiografickou reflexi této epochy v dílech Ernesta Denise, Tomáše G. Masaryka, Josefa Pekaře, Jaroslava Prokeše, Karla Kazbundy, Františka Roubíka, Zdeňka Kalisty a Františka Kutnara); kromě dílčích analytických studií, které budou publikovány každoročně, bude uvedený historiografický výzkum završen rozsáhlou synteticky a komparativně pojatou studií (2008).

 

7) Modul "edice"

  • prof. PhDr. Václav Bok, CSc.

Naplnění cílů výzkumného záměru vyžaduje nejen systematickou analytickou práci heuristickou a interpretační, ale součástí vědeckého úsilí všech badatelů se stává zpřístupňování pramenů v kritických edicích, a to v ediční řadě Prameny k českým dějinám 16.-18. století, řada B - Soukromý život (tuto ediční řadu vydává Historický ústav Jihočeské univerzity společně s Historickým ústavem Akademie věd České republiky). Vzhledem k nedostatečnému zpřístupňování zvláště méně obvyklých pramenů k dějinám raného novověku v kritických edicích (především prameny osobní povahy), lze považovat tuto činnost za jednu z klíčových vědeckých aktivit celého navrhovaného výzkumného záměru. I když zpřístupňování pramenů je součástí vědecké práce v jednotlivých výzkumných modulech, Václav Bok dbá kromě vlastní tvůrčí činnosti o jazykovou správnost edic, latinsky a německy psaných písemností.

V letech 2005-2009 se předpokládá příprava a kritické vydání následujících pramenů k dějinám raného novověku:

  • Svědectví o ztrátě starého světa. Manželská korespondence Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a Polyxeny Lobkovické z Pernštejna (Pavel Marek) - 2005
  • osobní deník Jeronýma Šlika z Pasounu a Holejče (Rostislav Smíšek ve spolupráci s Miroslavou Durajovou) - 2008
  • paměti rytíře Pavla Korky z Korkyně (Zdeněk Vybíral) - 2008
  • biografie Bedřicha ze Schwarzenberka (Zdeněk Bezecný) - 2008
  • osobní deník Ferdinanda ze Schwarzenberku (Rostislav Smíšek) - 2008
  • deníky Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic (Pavel Marek) - 2009
  • kopiáře Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka (Josef Hrdlička, Pavel Král) - 2009
  • vybrané "městské paměti" (Josef Hrdlička) - 2008
  • testamenty měšťanek ve vybrané lokalitě (Pavel Král) - 2008
  • kronika jezuitské koleje v Jindřichově Hradci (Miroslav Novotný) - 2009
  • drobné edice unikátně dochovaných a těžko přístupných textů ze 16.-18. století, na jejichž kritickém vydání se bude podílet Václav Bok - průběžně v letech 2006-2009:
    • Valentin Winter, Ehrenpredigt. Zusampt beygefügter Erinnerung vor der Copulation ..., Leipzig 1615 (svatební kázání proslovené v Třeboni 5. 8. 1615 při svatbě Benigny ze Švamberka a Otty Wilhelma ze Schönburgu)
    • Valentin Winter, Exeqviae Schvanbergico Velsiacae ..., Leipzig 1617 (pohřební kázání nad Eliškou ze Švamberka † 16. 1. 1616 na Orlíku)
    • Theodor Höck, Copey eines Schreibens ..., Prag 1619 (obranný spis Höckův)
    • Jean Erasme Wegener, Oeconomia bohemo austriaca. Mit angehengten Tugend-Spiegel der Hoffbedienten, Prag 1666
    • Bartholomäus Christelius, Praecellens Viduarum Speculum, Fürtrefflicher Wittib-Spiegel; Oder Löblicher Lebens Wandel Ihro Excellenz der ... Franciscae, Grafin Slavatin, Brünn 1694 - nábožensko-životopisný spis
    • Fabian Swoboda, Neu Gründlich Eröffneter Hand-Griff Von der Feld-Messerey .. wie ... in Ermangelung eines Land-Messers etwa ein Stuck Feld, Wiese, Wald, Teich, Berg oder anderen Orth etc. Item Steinene Theras bey denen Teichen; und endlich auch die Ziegeldecker Arbeit auf dennen Tächern, ohne künstlichen Instrumenten allein mit der Mess-Schnur abmessen, abtheilen, ..., Neuhaus 1732 (zeměměřičsko-geometrický spis)
    • dále kritická edice německých pamfletů vzniklých při pádu Jiřího Popela z Lobkovic, pamfletů o náboženských nepokojích v Chomutově a o výbuchu v Jičíně
    • stranou zájmu editorů nezůstane ani německá barokní poezie z českých zemí, s jejíž kritickou edicí a literárními komentáři lze počítat v závěrečné etapě řešení výzkumného záměru.