URO/QZM6 Španělská a hispanoamerická literatura

Zkouška má část písemnou a ústní. Podmínkou k připuštění k ústní části zkoušky je výsledek „prospěl"u části písemné.

 

Písemná část:

Literární esej na zadané téma

Rozsah: 2 - 3 strany

Trvání testu: 3 hodiny

Možno použít výkladový slovník

 

Ústní část

Student si losuje dvě otázky, jednu z oddílu A a jednu z oddílu B následujícího seznamu.

A - Literární historiedějiny španělské a hispanoamerické literatury od jejich počátků do současnosti (zkouška probíhá ve španělštině)

B - Literární teorie a kritika (zkouška probíhá v češtině nebo ve španělštině, dle volby studenta)

 

Student je povinen předložit (ve dvou vyhotoveních) bibliografický soupis nejméně 100 titulů přečtených literárních děl a 10 titulů z oboru literární vědy. Položky soupisu budou řazeny abecedně a průběžně číslovány. Budou obsahovat základní bibliografické údaje o přečtené knize doplněné o tyto údaje: rok prvního vydání díla, překladatel, autor předmluvy/doslovu.

 

A - Literární historie
 
1. Delimitación de la literatura española y sus primeros textos conservados (jarchas, cantares de gesta, Cantar del Mío Cid)
2. Diferencias entre el mester de juglaría y el de clerecía (Gonzalo de Berceo, Poema de Fernán Gonzáles)
3. Resultados del trabajo literario y organizativo de Alfonso X el Sabio
4. Literatura entre la Edad Media y Renacimiento (Arcipreste de Hita, don Juan Manuel, el canciller de Ayala)
5. Evolución y características de los romances, Romancero viejo (y nuevo)
6. Poesía cortesana del primer renacimiento (Marqués de Santillana, Juan de Mena, Jorge Marique)
7. La Celestina, su significado y su suerte en el contexto de la literatura española de todos los tiempos
8. Poesía italianista en España (por ej. Juan Boscán, Garcilaso de la Vega, Diego Hurtado de Mendoza, Gutierre de Cetina)
9. El misticismo literario español (por ej. fray Luis de Granada, Santa Teresa de Jesús, San Juan de la Cruz)
10. Nacimiento y características de la novela de caballerías española e ibérica (por ej. Tirant lo Blanc, Amadís de Gaula, Sergas de Esplandián, Palmerín de Oliva, don Quijote)
11. Los orígenes de la novela pastoril, su contexto renacimental europeo y su textos en español (por ej. Jorge de Montemayor, Gaspar Gil Polo)
12. Novela picaresca y el arquetipo del pícaro en la literatura española (por ej. Lazarillo de Tormes, Guzmán de Alfarache, La pícara Justina, Vida y hechos de Estebanillo González)
13. El Siglo de Oro: historia del concepto, su delimitación y su significado
14. Los géneros literarios de Miguel de Cervantes
15. Pensamiento en el Siglo de Oro (Gracián, Saavedra Fajardo)
16. Evolución del teatro en el Siglo de Oro (por ej. Lope de Vega, Tirso de Molina, Calderón de la Barca)
17. Diferentes corrientes en la poesía del Siglo de Oro (Góngora, Quevedo)
18. Literatura de la Ilustración y del Neoclasicismo (Feijoo, Ignacio de Luzán, Quintana, Cadalso)
19. Las fuentes del romanticismo y costumbrismo español y sus protagonistas (Espronceda, duque de Rivas, Zorilla, Bécquer, Larra, Mesonero Romanos)
20. Comparación e interpretación de los textos del realismo literario español del s. XIX (Valera, Pedro Antonio de Alarcón, Pérez Galdós, Clarín, Blasco Ibáñez)
21. Concepto de la generación del 1898 y del modernismo (por ej. Azorín, Pío Baroja, Unamuno, Valle-Inclán, Manuel Machado, Antonio Machado, Juan Ramón Jiménez)
22. Vanguardias literarias en el territorio español (por ej. Ultraísmo, Creacionismo)
23. El nacimiento y estéticas de la generación del 1927 (Dámaso Alonso, Gerardo Diego, Jorge Guillén, Pedro Salinas, García Lorca, Vicente Aleixandre, Rafael Alberti, José Bergamín)
24. Dos literaturas españolas después del 1936: en España y en el mundo (por ej. Ridruejo, Miguel Hernández, Bousoño, Sender, Martín Santos, Gabriel Celaya, Gil de Biedma, Cela, Torrente Ballester, Juan Goytisolo, Mihura, Arrabal, Nieva)
25. Características de la literatura española a partir del 1975 (por ej. Vázquez Montalbán, Pombo, Llamazares, Clara Janés, Martínez Mesanza, Blanca Andreu)
26. Delimitación y características de la „literatura" en la latinoamérica precolombina (Popol Vuh, Chilam Balam, Rabinal-Achí, Cantares de Dzitbalché)
27. Descubrimiento, conquista y colonización de LA en literatura (Colón, Hernán Cortéz, Núñěz Cabeza de Vaca)
28. Renacimiento latinoamericano frente al renacimiento europeo (Bartolomé de las Casas, López de Gómara, Díaz del Castillo, la Araucana)
29. Particularidades de la literatura bárroca en LA (el Inca Garcilaso, El carnero, sor Juana Inéz de la Cruz, Sigüenza y Góngora)
30. Ilustración y neoclasicismo latinoamericano (Ollantay, Carrió de la Vandera, fray Servando Teresa de Mier)
31. Diferentes facetas del romanticismo latinoamericano (Andrés Bello, José María Heredia, Bartolomé Hidalgo, Xicotencal, Echeverría, Sarmiento, Mármol, José Hernández, Gertrudis Gómez de Avellaneda)
32. Modernismo latinoamericano frente al modernismo español y a las similares corrientes literarias en Europas (Asunción Silva, Rubén Darío, Herrera y Reissig)
33. La prosa latinoamericana a principios del s. XX y sus diferencias de la literatura europea contemporánea (Quiroga, Azuela, Rivera, Güiraldes, Gallegos)
34. La literatura fantástica en LA (Borges, Bioy Casares)
35. Conceptos de lo real maravilloso, del realismo mágico y del "boom" (por ej. Carpentier, Asturias, Yáñez, Onetti, Ruflo, Roa Bastos, Fuentes, García Márquez, Vargas Llosa, Donoso, Puig, Allende)
36. La literatura cubana y sus dos vertientes después de la Revolución (por ej. Cabrera Infante, Reinaldo Arenas, Heberto Padilla)
37. La voz y la perspectiva del indio en la literatura latinoamericana (J. Icaza, Ciro Alegría, J. M. Árguedas)
38. Las etapas evolutivas del ensayo y pensamiento latinoamericanos de los ss. XIX y XX (por ej. José Martí, Sarmiento, Rodó, Mariátegui, Vasconcelos, Lezama Lima, J. M. Árguedas, Fuentes, Paz, Gonzáles Prada)
 

B - Literární teorie a kritika

1. Definice a součásti literární vědy – základní disciplíny literární vědy, předmět studia a funkce; úloha estetické hodnoty.

2. Pojetí poetiky od antiky po současnost; pomocné disciplíny a jejich přínos.

3. Literární dílo jako znak (sémiotika); denotace a konotace; literární komunikace.

4. Pojem struktury a literatura – esencialistický a strukturalistický přístup k textu.

5. Tematická výstavba (kompozice, fabule, syžet) – motivy, témata, topos; literární postava – prostředí; základní typy kompozice; problematika začátku a konce.

6. Definice stylu a stylistická analýza – stylistika a rétorika, role autorovy osobnosti, role objektu a subjektu.

7. Změny slovního významu (figury, tropy, příznakovost).

8. Základní perspektivy vyprávění – narativní perspektiva.

9. Ztvárnění času a prostoru v literárním díle – čas a prostor v umění, problematika literárního času a prostoru, význam času a prostoru.

10. Literární historie (koncepce, problémy periodizace), textová kritika a textologie – periodizace, literární perioda.

11. Literární proud, směr, skupina, škola – textová kritika, edice, autentický text, archetyp, kanonizovaný text; komentář.

12. Vybrané aspekty evropské literární vědy.
 

Literatura

dějiny španělské a hispanoamerické literatury:

ALVAR, C.; MAINER, J. C.; NAVARRO, R. Breve historia de la literatura española. Editorial, Madrid, 1997.

ANDERSON IMBERT, E.; SOARES AMORA, A. Dějiny literatur Latinské Ameriky. Praha, Odeon, 1966.

BELLINI, G. Historia de la literatura hispanoamericana. Madrid, Castalia, 1997.

HOUSKOVÁ, A. Imaginace Hispánské Ameriky. Hispanoamerická kulturní identita v esejích a románech. Praha, Torst, 1998.

FORBELSKÝ, J. Španělská literatura 20. století. Praha, Karolinum, 1999.FRANCO, J. Historia de la literatura hispanoamericana. Barcelona, Barcelona, 2002.

GARCÍA LÓPEZ, J. (1986). Historia de la literatura espaňola. Barcelona, Cátedra, 1986.
GOIC, G. Historia y crítica de la literatura hispanoamericana. Barcelona, Crítica.

HOUSKOVÁ, A. Druhý břeh západu: výběr iberoamerických esejů. Praha, Mladá Fronta, 2004.

MOHAPLOVÁ, A. La literatura espaňola de los orígenes hasta el siglo XVII. Olomouc, FF UP, 1994.

OVEIDO, J. M. Historia de la literatura hispanoamericana. Alianza, Editorial, Madrid, 1997.

OVIEDO, J. M. Historia de la literatura hispanoamericana. Madrid, Alianza – Universidad Textos, 1995-2001.

PEDRAZA, F. - RODRÍGUEZ, M. Manual de literatura espaňola I-II. Pamplona, Cénlit, 2001.

RICO, F. Historia crítica de la literatura espaňola I-VIII. Barcelona, Crítica, 1984.

ROSENDORFSKÝ, J. Historia de la literatura espaňola desde los orígenes hasta la época presente. Praha, SPN, 1987.

SAINZ DE MEDRANO, L. Historia de la literatura hispanoamericana. Madrid, Taurus, 1992.
SAWICKI, P. Literatura espanola 1. Ostrava, FF OU, 2007.

SHIMOSE, P. Cómo dominar la literatura latinoamericana. Madrid, Playor, 1991.

Slovník spisovatelů Španělska a Portugalska. Praha, Libri, 1999.
 

teorie literatury:

AUERBACH, E. Mimesis. Zobrazení skutečností v západoevropských literaturách. Praha: Mladá fronta, 1998.

ČERNÝ, V. Tvorba a osobnost. Díl 1. Praha, Odeon, 1992.

ČERNÝ, V. Tvorba a osobnost. Díl 2. Praha, Odeon, 1993.

ČERNÝ, V. Studie o španělské literatuře. Praha, CHERM, 2008.

ČERVENKA, M. a kol. Na cestě ke smyslu: Poetika literárního díla 20. století. Praha, Torst, 2005.

Čtenář jako výzva. Výbor z prací kostnické školy recepční estetiky. Sestavil M. Sedmidubský, M. Červenka, I. Vízdalová. Brno, Host, 2001.

HODROVÁ, D. Na okraj chaosu. Praha, Torst, 2001.

ISER, W. Jak se dělá teorie. Praha, Karolinum, 2009.

LEDERBUCHOVÁ, L. Průvodce literárním dílem. Jinočany, HaH, 2002.

Levý, J. Bude literární věda exaktní vědou? Praha, Československý spisovatel, 1971.

Lexikon teorie literatury a kultury: koncepce - osobnosti - základní pojmy. Brno, Host, 2006.

MITOSEKOVÁ, Z. Teorie literatury:historický přehled. Brno, Host, 2010.

MUKAŘOVSKÝ, J. Studie I, II. Brno, Host, 2000-2001.

PEPRNÍK, M. Směry literární interpretace 20. stol. Olomouc, Univerzita Palackého, 2004.

PROKEŠ, J. Interpretace uměleckých textů. Brno, Masarykova univerzita, 2006.

WELLEK, R.; WARREN, A. Teorie literatury. Olomouc, Votobia, 1996.