Dominika Zelinková

Studentka 2. ročníku oboru ETSN

Odborná stáž v Cestovní kanceláři Frank Reisen (Rakousko)


Každý student oboru Evropská teritoriální studia musí v průběhu studia absolvovat minimálně dvouměsíční odbornou stáž. Jedná se v podstatě o povinný předmět, pro jehož splnění je předepsané absolvování příslušné odborné praxe. Já jsem odbornou praxi vykonávala v malebném rakouském městečku Heidenreichstein v oblasti Dolních Rakous, v okrese Gmünd.

Trvání praxe bylo v průběhu letních prázdnin, přesně od 1.7. 2013 do 31. 8. 2013.

Dlouho jsem sháněla odbornou praxi, která by mi vyhovovala, a to jak zaměřením, tak polohou. O možnosti vykonávat praxi v cestovní kanceláři Frank Reisen jsem se dozvěděla od rodinného známého, který společně s mojí matkou s touto cestovní kanceláří dlouhodobě spolupracuje. Do cestovní kanceláře jsem tedy zaslala motivační dopis a životopis. Na základě toho jsem dostala od majitelů odpověď, že by mě rádi uvítali ve svém koletivu

a ať kdykoliv přijedu seznámit se s nimi a prostředím. Což pro mne bylo jistě velkou výhodou. Tím, že jsem do Heidenreichstein jela již několik měsíců před mým nástupem na praxi, a to během jejich státního svátku, měla jsem možnost se v klidu seznámit s prostředím, kancelářemi a především s mými nadřízenými.

Po mém příjezdu první pracovní den jsem se setkala s velmi milým přijetím, a to jak od majitelů kanceláře, kteří mě ihned provedli mezi všemi mými novými kolegy, tak i od všech pracovníků. Okamžitě mě přijali mezi sebe a nikdy mi nedali najevo jakoukoliv převahu či nadřazenost, a to ani v počátcích, které pro mne nebyly z důvodu pochopitelné jazykové bariéry a strachu, právě jednoduché. Vše mi postupně vysvětlili a přidělili mi práci, které jsem se měla v průběhu celé praxe věnovat.

Ihned v den příjezdu jsem dostala svou kancelář, kde jsem měla vše co jsem k práci potřebovala. Měla jsem svůj firemní e-mailový účet, telefonní číslo i přihlašovací údaje. Cítila jsem se tedy spíše jako plnohodnotný zaměstnanec než jako praktikant – cizinec.

Já ve své kanceláři

Spektrum mé práce bylo velmi pestré a široké. Začínala jsem v kanceláři, kde jsem se věnovala účetnictví a pomáhala jsem s plánováním tras autobusů a pronájmem autobusů. Asi po týdnu jsem již dělala vše co bylo potřeba. Podílela jsem se na přípravě nového katalogu, což obnášelo vymyslet zajímavý zájezd, který by dokázal zaujmout, následně nápad zpracovat, nechat si ho schválit a upravit ho do podoby, ve které by se dal otisknout.

Má práce byla zaměřena především na administrativu, vyřizování korespondence a objednávek. Mezi další mou činnost patřila příprava a následná korekce nového katalogu pro příští rok. Věnovala jsem se i telefonické komunikaci v německém jazyce se zákazníky, kteří potřebovali poradit ohledně své cesty nebo si chtěli zájezd zarezervovat. Tato činost nepatřila ze začátku mezi mé nejoblíbenější a ze své kanceláře jsem dolů mezi zákazníky scházela jen nerada. Když mě kolegové zavolali dolů, již jsem věděla co mě čeká. Telefonická komunikace se zákazníky pro mě byla složitá nejen z důvodu určitého strachu resp respektu ať již ke stávajícím nebo potenciálním zákazníkům, ale především místního dialektu. Naštěstí jsou Rakušané velmi prátelští a chápaví, a proto jsem se brzy přestala bát a telefonovala jsem s nimi ráda.

Již v průběhu praxe jsem byla svěřenými úkoly a náplní mého praktika naprosto nadšená, jen jsem měla někdy strach, abych něco nepokazila. Ale i díky mému okolí jsem se brzy uvolnila a snažila jsem se dělat vše nejlépe, jak jsem mohla.

Vzhledem k tomu, že v okolí Heidenreichstein bylo v letních měsících velmi drahé ubytování, jezdila jsem každý večer domů. Někdy bylo velmi náročné ráno jet do práce, následně být celý den v kanceláři a večer opět domů. Ale brzy jsem si zvykla.

Pracovní dobu jsem měla od pondělí do čtvrtka, a to od 9:00 do 18:00. Pauzu jsem měla od 12:00 do 13:00, kdy jsem se mohla jít kamkoliv podívat po městě nebo zůstat na oběd v kanceláři. Několikrát mě pozvali moji noví šéfové k sobě domů na oběd.

 

Heidenreichstein

Při procházkách po městě jsem se snažila toto malebné městečko co nejlépe poznat a vše si prohlédnout. Heidenreichstein je známý především díky vodnímu hradu, který se zde nachází. Říká se o něm dokonce, že je to největší vodní hrad v celém Rakousku. Proto jsem sem vyrazila s kolegyní, která byla tak hodná, že se nabídla, že mě provede a hrad mi ukáže.

Vodní hrad Heidenreichstein

Díky praxi jsem získala mnoho cenných zkušeností a dovedností, ať jazykových, organizačních či administrativních. Poznala jsem mnoho úžasných lidí, kteří mě jistě v mnohém posunuli dál a mnohé mě naučili. Též jsem získala mnoho nových kontaktů a se spolupracovníky jsem dodnes v kontaktu.

I díky této zkušenosti vím, že ač u nás vládnou určité předsudky co se týká Rakušanů, já se s ničím negativním nesetkala. Dokonce pro mě tato praxe byla určitým impulsem pro to, že si dokáži představit, že bych v budoucnu s Rakušany spolupracovala nebo dokonce zde žila a pracovala.