Svazek 13 (2013)

JOSEF GRULICH

MIGRACE MĚSTSKÉHO A VESNICKÉHO OBYVATELSTVA

Farnost České Budějovice 1750-1824

Kniha se zabývá problematikou přirozeného pohybu a prostorové mobility městského a venkovského obyvatelstva na jihu Čech. Jejím základem se stala analýza matrik narozených, oddaných a zemřelých z let 1750-1824. Jako reprezentativní mikroregion umožňující co nejkomplexnější výzkum dané problematiky byla zvolena farnost České Budějovice, jež zahrnovala lidnaté královské město, rozsáhlá předměstí a okolní vesnice. Zkoumány tedy byly tři odlišné typy sídelních jednotek, v jejichž rámci byly sledovány zásadní strukturální změny tamní společnosti. V úvahu byla brána lokální specifika i vzájemné interakce v ekonomické, sociální i národnostní sféře. Výzkum se vzhledem k povaze pramenné základny nesl především v kvantitativní rovině, pokud se však na jejím základě podařilo získat dostatek informací, nezůstala opomenuta ani kvalitativní rovina.

Úvod knihy představuje důležitou syntézu dosavadních výzkumů, které přinesla zahraniční věda. Pozornost je věnována především migračním teoriím a integračním procesům z pohledu sociologie, politologie, antropologie i historiografie. Následující pasáže se soustředí na problematiku studia migrací z pohledu české (historické) demografie a rozbor pramenné základny. Pro vysvětlení průběhu migrací v daném regionu bylo třeba studovat lokální geografické, hospodářské a urbanistické podmínky Českobudějovicka na konci novověku. Podmiňující význam pro intenzitu i směřování migrací má samozřejmě celkový demografický vývoj studované oblasti, kterým se zabývá třetí kapitola knihy. V jejím rámci je analyzovaná porodnost, sňatečnost a úmrtnost ve farnosti České Budějovice, zvláštní pozornost je věnována přirozenému přírůstku a úbytku obyvatelstva a mortalitním krizím.

Důležitou motivaci pro uskutečnění migrace vždy představovalo hledání pracovního uplatnění. Čtvrtá kapitola publikace se proto zaměřuje na problematiku pracovních migrací mužů i žen v kontextu českých zemí i zahraničí. Prokázána byla značná intenzita i geografický rozsah mobility obyvatelstva na jihu Čech. Další důvod pro změnu místa pobytu představuje sňatek s partnerem pocházejícím z odlišné lokality. Sňatkové migrace, zkoumané v rámci páté kapitoly, mohou být zároveň vnímány i jako důsledek pracovní mobility. Odděleně byl analyzován pohyb svobodných a již dříve ovdovělých snoubenců, mužů i žen, a to jak v geografickém, tak v sociálním ohledu.

Vlastní text knihy je doplněn četnými tabulkami, grafy a mapami. Obrazová příloha zahrnuje veduty a plány ukazující podobu zkoumané oblasti, přináší i další ikonografické prameny dokumentující význam cestování v období končícího raného novověku.