Centrum raně novověkých studií

 

Společné pracoviště Historického ústavu Akademie věd České republiky a Historického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

 

Hlavní poslání Centra raně novověkých studií, které vzniklo roku 2004, spočívá především v kritickém edičním zpřístupňování pramenů k českým dějinám raného novověku. Společný ediční projekt obou ústavů, jenž nese název Prameny k českým dějinám 16. – 18. století (Documenta res gestas Bohemicas saeculorum XVI. – XVIII. Illustrantia), je rozdělen do dvou řad. V první jsou zpřístupňovány písemnosti, jež odrážejí zvláště „veřejný život" společnosti českých zemí v raném novověku, ať se tematicky týkají práva a ústavního zřízení, politiky, náboženství a církví či ekonomiky. Odpovědnost za uvedenou řadu převzalo oddělení dějin raného novověku Historického ústavu Akademie věd České republiky. Do druhé řady společného edičního projektu přináležejí písemnosti, v nichž se zrcadlí především „soukromý život" lidí v hierarchicky uspořádané společnosti  (osobní korespondence, deníky, paměti, testamenty, svatební smlouvy, pozůstalostní inventáře, výslechy a další). Za zpřístupňování uvedených typů pramenů převzalo vědecké záruky oddělení dějin středověku a raného novověku Historického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

 

První řada

 

VYDANÉ SVAZKY

 

Dalibor Janiš (ed.), Moravský zemský sněm na prahu novověku. Edice Památek sněmovních z let 1518-1570. 1. Památky sněmovní I. Prameny k českým dějinám 16. – 18. století, řada A, svazek I/1, Praha 2010.

obalka janiš.jpg Moravský zemský sněm představoval vedle zemského soudu klíčovou zemskou instituci, která byla zejména ve stavovském období výrazem politické a zákonodárné moci moravských stavů. Zemský sněm byl místem závažných politických jednání mezi moravskými stavy a panovníkem, která se dotýkala významných záležitostí politických, daňových, vojenských, bezpečnostních či náboženských. Projednávané otázky měly význam nejen v rámci Moravy, ale významně se dotýkaly v širších souvislostech celého českého státu. Klíčový pramen k poznání činnosti moravského zemského sněmu tvoří série rukopisů tradičně označovaná jako Památky sněmovní, která počínaje rokem 1518 zachycuje v téměř ucelené řadě závěry sněmovních jednání.

Kniha je rozdělena na dvě části. Úvod přináší souhrn informací o dosavadních edicích týkajících se zemských sněmů a zemského práva a stručnou charakteristiku nejstarších sněmovních zápisů a okolnosti vzniku Památek sněmovních. Ediční část obsahuje podrobný popis editovaného pramene, ediční poznámky, text samotné edice prvního svazku Památek sněmovních a konkordanci foliace (rejstříky jsou zařazeny do připravovaného druhého svazku).

 

Tomáš Sterneck (ed.), Historica Třeboň 1526-1547. Listy, listiny a jiné prameny k politickým dějinám období zrodu habsburské monarchie. I. Písemnosti z let 1526-1535. Prameny k českým dějinám 16. – 18. století, řada A, svazek II/1, Praha 2010.

Sbírka Historica Třeboň, která je uložena ve Státním oblastním archivu v Třeboni, vznikla výběrem těch písemností především z rožmberského, ale také švamberského a dalších archivů, které mají prvořadý význam pro politické dějiny středověkého a raně novověkého českého státu s četnými přesahy do blízkého i vzdáleného zahraničí. Předložený první svazek edice přináší dosud nevydané dokumenty z let 1526-1535, a to vždy v plném znění, s kompletním textově kritickým aparátem a podrobným rejstříkem. Edice pokrývá velmi dynamickou, významnými událostmi doslova napěchovanou epochu zrodu, utváření a prosazování struktur velké monarchie středoevropských Habsburků. Ze stěžejních problémů tehdejšího dění se v otištěných pramenech odrážejí mimo jiné konfrontace stavovských korporací i jednotlivců z řad domácí šlechty s novým, centralizačním kursem zeměpanské politiky. Důležitou součástí práce je také úvodní metodologická rozprava, která se zevrubně vypořádává s problémy zpřístupňování raně novověkých písemných pramenů. 

 

 

PŘIPRAVUJE SE

Tomáš Sterneck (ed.), Historica Třeboň 1526-1547. Listy, listiny a jiné prameny k politickým dějinám období zrodu habsburské monarchie II. Písemnosti z let 1536–1540, Praha 2014.

Druhý díl edice písemností ze sbírky Historica Třeboň, uložené ve Státním oblastním archivu v Třeboni, pokrývá období vymezené léty 1536-1540. Zpřístupňuje dosud nevydané dokumenty, které původně tvořily součást archivů pánů z Rožmberka, ze Švamberka i jiných rodů a mají prvořadý význam pro politické dějiny raně novověkého českého státu s četnými přesahy do blízkého i vzdáleného zahraničí. Plná znění pramenů jsou v edici opatřena kompletním textově kritickým aparátem a podrobným rejstříkem.

 

Druhá řada

VYDANÉ SVAZKY

 

Pavel Marek (ed.), Svědectví o ztrátě starého světa. Manželská korespondence Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a Polyxeny Lobkovické z Pernštejna. Prameny k českým dějinám 16. – 18. století, řada B, svazek I, České Budějovice 2005.

 

pcd-b01.jpgKniha je věnována osobnostem Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a jeho ženy Polyxeny Lobkovické z Pernštejna. Hlavní pramennou základnou monografie se stala španělsky psaná vzájemná korespondence obou manželů. Její svědectví je však doplněno rovněž výpověďmi dalších písemností osobní povahy. Jedná se například o kancléřovy deníky z let 1592-1628. Mnoho zajímavých informací poskytlo také studium dopisů, které Lobkovicům zasílali jejich urození přátelé, příbuzní a klienti. Za všechny lze jmenovat španělského vyslance hraběte de Onate, Polyxeninu sestru Luisu de las Llagas, italského kněze Rodolfa Petrociniho či Pavla Michnu z Vacínova. V neposlední řadě je třeba zmínit zprávy papežského nuncia Carla Caraffy uložené ve Vatikánském tajném archivu (Archivio Segreto Vaticano) a tamní Apoštolské knihovně (Biblioteca Apostolica Vaticana).

Kniha je rozdělena do šesti kapitol. Úvodní část zevrubně zkoumá obraz lobkovického páru v pramenech a literatuře. Následující výklad se věnuje charakteristice lobkovické korespondence. Ta je zde zkoumána z pohledu formálního, jazykového a obsahového. Třetí kapitola se zabývá vztahem mezi oběma manželi a vazbami, jež je pojily k jejich synovi, rodu a příbuzným. Na základě analýzy zmiňovaných pout, bylo možné určit podobu vztahové sítě, v jejímž předivu se odehrával život lobkovického páru. Čtvrtý oddíl práce se zaměřuje na vztah lobkovického páru k jejich majetku. Hlavním předmětem výzkumu byla funkce jednotlivých lobkovických venkovských rezidencí. Pátá kapitola se snaží odhalit roli víry v každodenním životě obou Lobkoviců a jejich vnitřním prožívání. Prostřednictvím kancléřových deníků, soukromé korespondence i dopisů dalších šlechticů lze vnímat katolicismus pěstovaný v rodině Zdeňka Vojtěcha nejen pohledem výsledků Lobkovicova veřejného působení, jak tomu bylo v českém dějepisectví doposud, ale též očima jeho i Polyxenina nejintimnějšího soukromí. Poslední část práce se zabývá kariérou Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a jeho politickým myšlením.

Součástí monografie je rovněž kritická edice manželské korespondence Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a Polyxeny Lobkovické z Pernštejna. Snaha přiblížit svědectví lobkovických dopisů co nejširší odborné i neodborné veřejnosti podstatně ovlivnila podobu celé edice. Ta vedle přepisů španělských listů Zdeňka Vojtěcha a jeho ženy obsahuje též jejich překlad do češtiny. Každý z editovaných listů je představen in extenso a vybaven záhlavním regestem v českém, španělském a německém jazyce. Ten obsahuje stručný obsah editované písemnosti, údaje o místě a datu jejího vzniku, jejím současném uložení a jazykové podobě. Kniha je doplněna osobním, místním a věcným rejstříkem a rozsáhlým poznámkovým a bibliografickým aparátem.

 

 

Miroslava Durajová – Rostislav Smíšek (edd.), Hieronymus der Ältere Schlick: Das Tagebuch. Eine Selbstdarstellung aus den Jahren 1580-1582. Prameny k českým dějinám 16. – 18. století, řada B, svazek II, České Budějovice 2008.

 

Kniha se zabývá z různých úhlů pohledu osobností Jeronýma staršího Šlika. Je rozdělena do tří vnitřně propojených oddílů: úvodní historická studie o osobnosti mladého hraběte, lingvistický rozbor německy psaného deníku Jeronýma staršího Šlika z let 1580-1582 a samotná edice zmiňovaného deníku.

V první části jsou naznačeny dějiny rodu Šliků v českých zemích a rodinné klima, v němž Jeroným starší Šlik vyrůstal. V dalších kapitolách se autoři snaží proniknout do myšlenkového světa raně novověkého šlechtice druhé poloviny 16. století, zrekonstruovat jeho způsob uvažování, nastínit Šlikovy životní představy o otázkách víry, morálky, vzdělání a okolním světě vůbec. Zejména Šlikova náboženská příslušnost k nekatolickým konfesím se silně odrážela v každodenním životě šlechtice, prostupovala téměř všechny oblasti jeho činnosti a podstatným způsobem ovlivňovala rozhodování mladého hraběte. Stranou pozornosti nezůstanou ani otázky, které se týkají sebereflexe, sebestylizace či vnímání vlastního těla.

Druhá část práce se věnuje lingvistickému rozboru řeči deníku Jeronýma staršího Šlika z let 1580-1582. Ze srovnání rukopisu deníku s dochovanou korespondencí Jeronýma staršího Šlika lze totiž usuzovat, že deník psala jiná osoba a mladý hrabě jí své zážitky diktoval. Navíc zápisky v deníku z let 1580-1581 se po stránce paleografické, ortografické i lexikální liší od záznamů z roku 1582. Zatímco v první části převažují znaky hornoněmeckého dialektu, ve druhé části se objevují prvky východostředoněmeckého dialektu. I z toho důvodu patří deník Jeronýma staršího Šlika k zajímavým svědectví o vývoji němčiny ve druhé polovině 16. století.

Nezbytnou součástí monografie je také úplná kritická edice deníku Jeronýma staršího Šlika z let 1580-1582. Tento pramen představuje soubor informací, prožitků a pocitů, které umožňují zkoumat myšlenkový svět raně novověkých šlechticů. Rozsáhlé zápisky nabízejí celistvý pohled na domácnost a denní režim mladého šlechtice během studijní cesty po německých a švýcarských univerzitách (Basilej, Heidelberg, Ženeva). Vypovídací hodnota pramene je vyšší, neboť odráží pestrý každodenní život studenta vysokého učení na sklonku renesance a univerzitních zvyklostí té doby. Přináší také četné informace o pisatelově vztahu k významným šlechtickým rodům v Římsko-německé říši, Alsasku, Čechách, na Moravě či v kantonech Švýcarského spříseženstva. Právě v jednotlivých poznámkách se objevují i pasáže, které dokreslují atmosféru vzájemných styků mezi jednotlivými šlechtici. Také poodhalují charakter a šíři osobních kontaktů jednajících postav. Diář v neposlední řadě poskytuje poměrně přesný obraz o společenském a politickém zákulisí procesů, které se Jeronýma staršího Šlika bezprostředně dotýkaly.

Kniha je rovněž doplněna osobním, místním a věcným rejstříkem, rozsáhlým poznámkovým a bibliografickým aparátem a slovníkem archaismů.

 

 

Václav Bok – Anna Kubíková (edd.), Bericht über die Reise Johann Christian sund Johann Seyfrieds von Eggenberg durch die Länder Mittel-, West- und Südeuropas in den Jahren 1660-1663. Prameny k českým dějinám 16. – 18. století, řada B, svazek III, České Budějovice 2012.

 

Cestovní deníky představují jeden z nejdůležitějších pramenů k poznání života společnosti raného novověku. Přestože byly cestovní deníky již v minulosti hojně využívány historiky, edičního zpřístupnění širší badatelské veřejnosti se jim dostalo spíše výjimečně. Významným počinem v tomto směru je proto třetí svazek ediční řady Prameny k českým dějinám 16. - 18. století, řada B.

Publikace obsahuje důkladnou a pramenně podloženou edici zprávy o cestě Johanna Christiana a Seyfrieda z Eggenbergu, kterou podnikli v  letech 1660-1663. Kromě edice vlastního textu, jenž byl napsán v němčině, obsahuje kniha také úvodní studii o dějinách rodu Eggenbergů, kapitolu o průběhu kavalírské a vzdělávací cesty a kapitolu s analýzou vybraných témat. Stranou pozornosti autorů nezůstala ani zevrubná  analýza obsahové náplně cestovní zprávy a jazyková analýza textu. V přílohách jsou vydány ještě edice dalších dokumentů k této cestě. Na prvním místě jde o podrobný itinerář, cestovní pas mladíků a jejich doprovodu, regesta vybraných pisatelů o průběhu cestování, ustanovení Jana Kristiána z Eggenberku prefektem mariánské sodality v Lovani a cestovní zpráva hofmistra Arnolda Goddina o cestě z Lovaně do Bruselu. Pro lepší porozumění jazyku editovaných pramenů sestavili autoři knihy glosář, který zahrnuje v současnosti méně používané či archaické výrazy. V závěru práce pak nechybí soupis pramenů literatury, seznam vyobrazení a osobní  i  místní rejstřík. Edice i všechny doprovodné texty jsou v němčině, což práci zajišťuje mezinárodní publicitu. Knihu rovněž doplňuje 69 černobílých a osm barevných obrazových příloh.

 

 

Zdeněk Vybíral (ed.), Paměti Pavla Korky z Korkyně. Zápisky křesťanského rytíře z počátku novověku. Prameny k českým dějinám 16. – 18. století, řada B, svazek IV, České Budějovice 2014.

 

Čtvrtý svazek edice pramenů k českým raně novověkým dějinám zpřístupňuje poprvé v úplnosti zápisky Pavla Korky z Korkyně, tradičně označované jako paměti. Rukopis je uložen v Roudnické Lobkowické knihovně na zámku Nelahozeves. Již počátkem 19. století si jej povšiml František Palacký, který vydal ukázky v tehdejším Časopise muzea Království českého. Paměti pokrývají léta 1522-1593 s dovětkem z roku 1602, jenž ale nepochází od Pavla Korky a byl doplněn pozdějším majitelem rukopisu, Ladislavem Zejdlicem ze Šenfeldu. Zejdlic si do rukopisu vpisoval také četné poznámky. Korkovy zápisy spojují tři roviny událostí: soukromý život Pavla Korky, veřejné dění, válečnickou a dvořanskou kariéru autora. Korka se zmiňuje o své výchově, dospívání, přátelích a známých, hospodaření na svěřených statcích, o cestách do zahraničí i na zemské sněmy. Pozoruhodná je mimo jiné Korkova osobní reflexe účasti v uherských taženích v letech 1532, 1542-3, 1556, 1565. Mezi nejhodnotnější patří Korkovy vzpomínky na habsburské panovníky, zejména Ferdinanda I., arciknížete Ferdinanda Tyrolského a jeho staršího bratra Maxmiliána II. Nevynechal ani cenné postřehy věnující se počasí, meteorologickým či astronomickým jevům jako tornáda, bouře, komety, jež dokreslují Korkovy nevšední intelektuální zájmy. Edice je doplněna studiemi o autorovi pamětí, zamyšlením nad žánrem a rovněž obsáhlými komentáři k historickým událostem, jež Pavel Korka ve svých vzpomínkách zachytil. Samostatnou stať, jež zasazuje Korkovy poznámky o proměnách počasí do širšího kontextu dějin klimatu v raném novověku, připravili prof. Rudolf Brázdil a Dr. Oldřich Kotyza. Edici doprovází i bohatá obrazová příloha.

 

 

Rostislav Smíšek (ed.), Das Tagebuch Ferdinands zu Schwarzenberg aus den Jahren 1686-1688 und 1696-1697. Eine vollständige kritische Edition. Prameny k českým dějinám 16. – 18. století, řada B, svazek V, České Budějovice 2014.

 

Edice francouzsko-německého deníku Ferdinanda ze Schwarzenberku (1652-1703) z let 1686-1688 a 1696-1697 nabízí unikátní písemné svědectví o každodenním životě u císařského dvora v poslední třetině 17. století, které pochází z pera jednoho nejvyšších dvorských úředníků. V jednotlivých poznámkách se rovněž objevují pasáže, jež dokreslují zákulisní atmosféru vzájemných vztahů mezi dvořany. Současně přináší četné informace o pisatelově politickém vlivu a účasti na jednání tajné konference i o velkých dějinných událostech, mezi něž je možné zařadit postupné vytlačování tureckých vojsk z Balkánského poloostrova, boje s francouzským králem Ludvíkem XIV., mírová jednání v Haagu, události v různých částech evropského kontinentu i vztah mezi oběma větvemi habsburského rodu - rakouskou a španělskou. Stranou zájmu šlechtic neponechává ani reflexi rodinných záležitostí (problémy s výchovou potomků, tělesné neduhy, úmrtí tchána Jana Ludvíka II. ze Sulzu a převzetí jeho majetku, správa rodinného majetku).

 

 

Petr Mareš (ed.), Korespondence Albrechta Pětipeského z Chýš a Egrberku z let 1570–1596. Prameny k českým dějinám 16. – 18. století, řada B, svazek VI, České Budějovice 2015.

 

Práce se zabývá osobností předbělohorského bratrského rytíře Albrechta Pětipeského z Chýš a z Egrberku. Je rozdělena do dvou samostatných oddílů: odborná historická studie a edice korespondence. V první části je osobnost Albrechta Pětipeského zkoumána úhlem pohledu základních tematických okruhů života raně novověkého šlechtice (rodina, kariéra, majetek) a ve vybraných sociálních interakcích, které jsou reflektovány v dochované osobní korespondenci (dobré přátelství, spory, poručenství, úvěrové podnikání). Druhá část zpřístupňuje formou kritické edice převážně příjemeckou korespondenci Albrechta Pětipeského z let 1570–1596 a vybrané písemnosti soukromo-právního charakteru (smlouvy, testament). Všechny písemnosti jsou vydány in extenso a opatřeny poznámkovým aparátem. Ediční část uzavírají rejstříky (jmenný, místní, věcný) a soupis pramenů a literatury.       

 

 

Miroslav Žitný (ed.), Korespondence Šťastného Václava Pětipeského z Chýš a z Egrberku z let 1600-1610. Prameny k českým dějinám 16. – 18. století, řada B, svazek VII/1, České Budějovice 2015.

 

Miroslav Žitný (ed.), Korespondence Šťastného Václava Pětipeského z Chýš a z Egrberku z let 1611-1621. Prameny k českým dějinám 16. – 18. století, řada B, svazek VII/2, České Budějovice 2016.

 

Ediční svazek předkládá soubor celkem 1 203 písemností korespondence činorodého evangelicky orientovaného rytíře Šťastného Václava Pětipeského z Chýš a Egrberku (převážně příjemeckého charakteru), který byl pro svůj mimořádný rozsah rozdělen do dvou dílů.

 

První díl obsahuje celkem 460 jednotlivin z let 1600-1610. Prameny, jejichž převážná část se dochovala v Lobkowiczkém archivu na zámku v Nelahozevsi, reflektují širokou škálu témat počínající převzetím rodových statků na Mělnicku, rozšiřování a upevňování sociálních vazeb dobrého přátelství, angažovanost rytíře Pětipeského během protitureckého a protibočkajovského tažení (1604-1605), jeho rozvíjející se hospodářské i úvěrové podnikání, počátky stavebního ruchu na renesančně upravované tvrzi v Byšicích, vrchnostenské a poddanské vztahy, v nichž lze sledovat působnost celé řady dalších urozených osob rytířského a panského stavu, sousedské vazby (například s královským komorním městem a panstvím Mělník nad Labem) a v neposlední řadě konfesijní poměry nejen historického  Boleslavského kraje na sklonku předbělohorské doby.

 

Druhý díl zpřístupňuje dalších 743 textů z období let 1611-1621. Je vybavený samostatnými rejstříky a kritickým vědeckým aparátem.

 

 

 

 

 

 

 

PŘIPRAVUJE SE

 

Josef Hrdlička (ed.), Paměti soběslavských měšťanů 1587-1752

 

Edice zpřístupní narativní prameny několika soběslavských měšťanů, které se dochovaly v rukopise uloženém v Národním muzeu v Praze, z nichž je nejvíce známá první, nejstarší a také nejobsáhlejší část, jejímž autorem byl soběslavský měšťan a primátor Řehoř Smrčka ze Sabinova. Na jeho chronologicky vedené letopisecké záznamy z konce 16. a počátku 17. století později navázali další autoři, kteří je dovedli až do poloviny 18. věku. Spolu s edicí budou součástí svazku rovněž dva úvodní texty, z nichž první zasadí editovaný rukopis do kontextu raně novověkých dějin města a druhý se bude věnovat osobám jednotlivých pisatelů stejně jako jejich snaze o zachování písemné paměti na události, které chtěli uchovat při budoucí generace.

  

 

Rostislav Smíšek – Monika Hrušková (edd.), Diplomatická mise Jana Kryštofa z Fragsteinu do Moskvy v letech 1657-1658 ve světle pramenů

 

Edice bude obsahovat několik pramenů k diplomatické misi Jana Kryštofa z Fragsteinu do Moskvy v letech 1657-1658. V první řadě koncept německy psané instrukce, kterou Janu Kryštofovi z Fragsteinu adresoval císař Leopold I. a německy psaný cestovní deník Kryštofa Beuera z Binnen, sekretáře a asistenta Jana Kryštofa z Fragsteinu. Oba uvedené prameny jsou uloženy v Haus-, Hof- und Staatsarchiv Wien. Dále půjde o rozsáhlou latinsky psanou závěrečnou zprávu o průběhu mise z pera Jana Kryštofa z Fragsteinu. Vzhledem k náročnosti latinské gramatiky a syntaxe bude přeložena do češtiny, pramen je uložen v knihovně Biblioteca uniwersytecka Wroclaw. V poslední řadě bude v edici obsažena osobní a úřední korespondence, kterou diplomat a jeho sekretář vedli v průběhu diplomatické mise s Leopoldem I. a různými hodnostáři vídeňského dvora (Ferdinand Josef z Ditrichštejna, Adam Pavel Lisola, Jan Adolf ze Schwarzenberku, Jan Ferdinand Portia, Johannes Walderode). Výjimečnost předkládané kritické edice spočívá právě v kompletním zpracování dochovaných pramenů, které se dotýkají jedné konkrétní diplomatické mise.

 

 

Josef Hrdlička – Jiří Just – Petr Zemek (edd.), Evangelické církevní řády v Čechách a na Moravě 1520-1620

 

Evangelické církevní řády představují pozoruhodný pramen pro poznání vývoje nekatolických konfesních kultur v předbělohorských českých zemích, jemuž dosud nebyla v české historiografii věnována systematická pozornost. Editoři chtějí moderním způsobem zpřístupnit tyto normativní prameny, které vznikaly v obou korunních zemích v předbělohorském století. Edici dochovaných řádů, ať již byly určeny pro jednotlivá šlechtická panství nebo byly zamýšleny jako základ pro organizaci evangelické církevní správy na větším území, budou předcházet studie všech editorů, kteří se pokusí tyto prameny interpretovat v kontextu komplikovaného vývoje konfesních poměrů v obou zemích a nekatolické církevní správy i v souvislosti se zásahy světských pozemkových vrchností do náboženských poměrů na jejich panstvích.